Pod bičem designéra, aneb uživatel až na posledním místě | Kapitola 7
Seznam kapitol
Pamatujete si scénu z filmu „Ďábel nosí Pradu“, kdy hlavní hrdinka nejistě obhajuje svůj starý dobrý svetr před módní elitou, která jen pohoršeně vytahuje obočí? Tak úplně stejný pocit mám nyní skoro pokaždé, když Božští Designéři obšťastní prosté grunty tím novým, ještě přívětivějším, modernějším, no prostě nejpokročilejším rozhraním.
Na Engadgetu najdete impresivní debatu, ve které technofilové reagují a G.R.R.Martinovi radí, jak se chovat správně a moderně. Je to docela oči otevírající čtení.
Rad je tam jak v parlamentu: Měl by se naučit používat uživatelský slovník. A měl by přejít na LibreOffice! A nebo na chromebook, co mu všechno bude automaticky zálohovat v cloudu. A nebo by to mohl dělat třeba v LaTeXu, aby se to dalo rychleji zalámat. A nebo zkusit Markdown či ReStructuredText. A proč WordStar 4.0, když může použít WordPerfect 5.1? Anebo může používat Notepad, když tedy chce jednoduchý editor. Měl by se seznámit s CentOS. Ne, lepší na to bude Linux Mint. A na co že z toho DOSu zálohuje? Vždyť to nepodporuje USB flešky? Určitě je to proto, že děda je už starý a bojí se změny, protože strach a hloupost je to, co lidi odrazuje od pokroku. Anebo je to proto, že je to umělec a umělci jsou prostě divní.
Oči se mi plní slzami dojetím nad tím, jak davy technofilů radí člověku, který píše patrně nejlepší fantasy ságu současnosti, jak by ji měl psát SPRÁVNĚ. Myslím, že většina z nich si neuvědomuje, jak komickým až operetním dojmem působí rady lidí, kteří sepsali ve svém životě patrně nejvíce manuál či dokonce jenom příspěvek do internetové diskuse, někomu, kdo je opravdu spisovatel. Naštěstí se tam objevuje i jediná možná rozumná rada: „Co je vám vlastně potom, jak to píše? Ať si to píše, jak chce, hlavně ať to dopíše!“
A tady je jádro pudla. Technofily nezajímá příležitost poučit se, jak uživatelé používají produkty a proč je používají tak, jak je používají. Jediný možný přístup, jak to dělat správně, je ten technický. Mají zvláštní nadnesený postoj, nadřazuje je jejich informovanost a rozhled, se kterým jsou ochotni a schopni radit nižšímu vývojovému druhu, který prostě nedospěl na jejich úroveň. Zde je pravý kořen samosnubnosti a sebezahleděnosti IT vývoje, který se nemusí zabývat trivialitami jako je uživatel a jeho problémy. Nikoho nezajímá, proč chce uživatel mechanickou klávesnici, tady máš ultrabook s membránovou chiclet klávesnicí a drž pysk! A doufáme, že ses už seznámil s Windows 8, protože nás nebaví podpora starších systémů, tak mlč a migruj!
Nikdy jsem nepochopil podivnou představu Microsoftu o tom, že si máte nějak užívat anebo vychutnávat operační systém. Operační systém je platforma pro spouštění aplikací, má držet pohromadě, hlídat svoji integritu a bezpečnost. Taky jsem nikdy nepochopil vytrvalou snahu Microsoftu o znovuobjevování kola, o trvalé překopávání ovládacího rozhraní, které se mění verzi od verze. Operační systém se musí čas od času inovovat, to je jasné, jenomže to naprosto neplatí o ovládání. Ve skutečnosti lze jakýkoliv program navrhnout tak, že počítá s několika různými způsoby ovládání a zobrazování. Proč tedy nejsou Windows navržené tak, aby si uživatel mohl vybrat rozhraní podle toho, jak mu to vyhovuje?
Je pravda, že s postupem času nám u Windows 8 přestávají strkat pod nos „moderní rozhraní“ a u strojů bez dotykové obrazovky lze bootovat do desktopu. Ale proč to trvalo dva roky? Proč nikomu nepřišlo logické použít to rozhraní, které lépe vyhovuje danému zařízení? Anebo nechat uživatele, ať si vybere takové rozhraní, které mu vyhovuje? Principiálně není problém navrhnout systém tak, že nabídne jiné rozhraní při ovládání klávesnicí a myší, jiné pro dotykové obrazovky a jiné třeba když se rozhodnete použít ovladač typu remote.
V tomto směru si softwarehousy obvykle nemají co vyčítat, ale pravdou je, že s myšlenkou „unifikované uživatelské zkušenosti“ je Microsoft fundamentalističtější než Apple. Ten se taky pokoušel sjednotit desktopové / notebookové rozhraní a rozhraní telefonů / tabletů, ale nakonec se na to vybodl a má dvě odlišné linie. Microsoft už dva roky prodává slepenec podobný holubokryse Barta Simpsona a pořád se sveřepě tváří, jak je to super nápad, i když s tím ve formě Windows RT epicky pohořel.
Když čtu internetová fóra, nacházím stále zástupy pošahaných lidí, kteří vykřikují, jak je super, že jsou uživatelé nuceni k upgradům. A že by Microsoft měl ideálně okamžitě vypnout aktivační servery pro starší systémy, aby si trilobiti museli koupit nové stroje s novým systémem. Řada těchto jedinců si myslí, jak jsou in a tech pozitivní a jak to mají v paži. Podle mě jde naopak o lidi se zcela minimální zkušeností o tom, jaké je využívat počítač pro opravdovou práci. Jejich job obnáší instalaci a správu software, nějaké to lehké editování dokumentů, jednoduchou prezentaci a podobně. V takovém případě se velmi snadno přechází z jednoho systému na druhý.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
