Svět bez PC: Co kdyby nepřišlo IBM PC? | Kapitola 5

Mikrokontroléry i dnes rozšířené procesory RISC na architektuře ARM vznikly paralelně s PC. Ty by vznikly pravděpodobně tak jako tak – a místo soutěže ARMu s x86 architekturou by soutěžil ARM s 68k architekturou. Ta vznikla nezávisle na x86 a bez PC by nad ní patrně dominovala. Z Intelu a AMD by patrně nevznikli procesoroví titáni, je táhla primárně poptávka po PC komponentách – stále by ale mohli rozvíjet mikrokontroléry a jiné architektury, které by sloužily pro pracovní stanice. Pokud jde o IBM, je dost pravděpodobné, že by si procesory pro své minipočítače dělala sama – anebo v nějaké spolupráci, ale rozhodně by nebyly tak rozšířené.

Je velmi diskutovatelné, jaký by měl tento svět dopad na počítačovou vzdělanost a na rozšíření kutilů, vývojářů a domácích self made manů. Na jednu stranu unifikovaný PC svět vytvořil jednotné prostředí, které dovolilo rychlou evoluci a lidé si mohli snadno vyměňovat obsah, svět kutilů a vývojářů ale existoval už před vznikem prvních domácích počítačů a celá první generace byla vychována osmibity, ne PC. Pokud by další generace byla odkojena nějakými jinými šestnáctibity a dvaatřicetibity, dost možná by situace byla velmi podobná tomu, jaká je dnes.

Pokud jde o přenosné počítače a superportably, ty opět existovaly už před PC – Epson HX-20 na CMOS technologii vznikl v roce 1980 a, popravdě, příchod PC situaci spíš zkomplikoval, protože přenosná PC byla těžká a neohrabaná. V 80. letech vznikala řada ultralehkých počítačů, které nabízely funkce podobné dnešním ultralightům – jako například Cambridge Z88 z roku 1987.

Vzhledem k tomu, jak výrobci domácích počítačů otáleli s vývojem jejich přenosných verzí, že evoluce notebooků by vypadala úplně jinak a měla by svoji vlastní evoluci. U PC existovala velmi silná motivace dělat přenosné PC notebooky i přes jejich úděsné ceny, zatímco bez tlaku na kompatibilitu jsme mohli mít stroje, které by byly kompatibilní například jen po stránce datových formátů. Dnes nikomu nepřijde divné, že můžeme otevřít datový formát na všem, od PC přes Macbook až po mobil – je možné, že k takovému vývoji by ve světě bez PC došlo dřív.

Ať už by PC bylo anebo nebylo, základní poptávka firem i lidí by byla podobná: Přístup k počítačům, možnost sdílet dokumenty, a to jak lokálně, tak i na dálku. Méně jednotný svět, kde by univerzální formát nepředstavovala 5,25“ floppy disketa s 360 KB anebo 3,5“ s 1,44 MB dat by byl vystaven větším problémům s přenosem dat, ale také větší potřebě tento problém vyřešit. A zatímco ve světě CP/M a osmibitů se to řešilo konverzními programy, s nástupem internetu by se problém mohl vyřešit prosazením univerzálních formátů, jako je RTF anebo HTML.