Svět bez PC: Co kdyby nepřišlo IBM PC?
Seznam kapitol
V poslední úvaze jsem se zaměřil na pozadí vzniku IBM PC z hlediska pohledu samotné IBM. Ten, kdo to pochopil jako přípravu pro odhad, jak by vypadal svět bez IBM PC, pochopil to správně: Pokud neznáme kontext, nelze odhadovat, lze pouze fantazírovat a hádat!
Nebudu opakovat, co jsem psal minule k tomu, jak vzniklo IBM PC. Zrekapituluji jen základní fakta, která nás povedou k úvaze, jak by asi vypadal svět, kdyby IBM nikdy nepřišlo se svým IBM PC – neboli kdyby Frank T. Cary nikdy nepověřil Willa Lowea, aby mu během rekordních dvanácti měsíců přinesl stroj, který by dovolil IBM vstoupit v srpnu 1981 na pole domácích počítačů a překopat celou historii.
Takže – co spolehlivě víme?
1) IBM nemělo vliv na vznik počítačových mikroprocesorů. Intel přišel se svým Intelem 4004 v roce 1971, deset let před příchodem IBM PC – a úspěšně se rozvíjel přes 8080, 8085 až po 8086. Intel vytvořil celou řadu mikroprocesorů – a na trh s nimi vstoupily i další firmy, hlavně MOS Technology, Motorola a Zilog, ale své procesory vyvíjel i Texas Instruments. Příchod mikroprocesorů by se odehrál i bez IBM.
2) IBM nebylo tvůrcem konceptu osobních počítačů. V roce 1977 se prodávaly už tři docela pokročilé modely, RadioShack TRS-80 (Zilog Z80), Apple II (MOS Technology 6502) a Commodore PET 2001 (MOS Technology 6502). Byly to použitelné stroje, které používali spíše hobbisté, ale Commodore se netajilo snahou proniknout i do světa businessu (i ve jménu: CBM – Commodore Business Machines).
3) IBM nevytvořilo ani koncept rozšiřitelného domácího počítače. TRS-80 i Apple II byly navrženy jako rozšiřitelné – a jakkoliv bych rád připsal Steve Wozniakovi kredit za koncept modulárního osobního počítače, bohužel to udělat nemůžu, protože modulární byl už MITS Altair 8800 z roku 1974: Už tehdy bylo jasné, že vzhledem k ceně komponent dává perfektní smysl postavit počítač jako kostru, do které si podle potřeb a dostupných peněz budete přikupovat komponenty.
Altair 8800: o zrodu „prvního“ komerčního mikropočítače
Pří pátrání po starých strojích můžete nabýt dojmu, že prvním komerčním mikropočítačem světa byl Altair 8800. Stačí se ale přenést přes nadšená velkolepá tvrzení zpoza velké louže a zjistíte, že nebyl prvním. Dokonce ani prvním komerčním. Přesto znamenal zjevení. Přelom v historii. Čas mikropočítačů můžeme dělit na dobu před Altairem a po něm.
Osobní počítače byly tedy modulární od samotného počátku – a za pokrok můžeme považovat spíše jejich integraci do stále menšího prostoru, spojenou se ztrátou expandibility. Tento trend je vidět už v 70. letech a máme ho i dnes: Moderní počítače jsou čím dál tím méně rozšiřitelné, o moderních noteboocích ani nemluvě.
4) IBM nepřineslo žádný přelom v oblasti operačních systémů. MS-DOS, který dodal Microsoft Billa Gatese, byl v podstatě klonem CP/M od Digital Research Garyho Kildala, předělaný pro procesory 8088. Tak oklonovaným klonem, že Digital Research vyhrálo soudní spor – a i když nedonutili Microsoft jejich systém stáhnout, donutili IBM nabízet CP/M-86: Ne, že by to něco změnilo na osudu Garyho Kildala.
5) Základem úspěchu IBM byla reputace IBM, která otevřela brány do světa businessu. Zatímco ostatní výrobci patřili mezi „partyzány“, počítače IBM měly punc serióznosti a kvality. Právě to stálo za obrovským zájmem o IBM PC, který byl podložený tím, že už dříve se experimentovalo s osobními počítači – jen to chtělo správný šťouch a kvalitu a reputaci výrobce.
6) Za velkým rozmachem IBM PC stály hlavně klony, které se, po vítězství klonujících výrobců v BIOSových válkách, začaly objevovat v dalších a dalších variantách a masivně se akcelerovala evoluce IBM PC.
7) Na vzestupu IBM PC vydělali nejvíce dodavatelé komponent: Microsoft, Intel, AMD a velké množství výrobců hardwarových komponent, které prodávali jak IBM, tak i výrobcům klonů. Neexkluzivita vztahu k IBM stála za jejich úspěchem, jakmile trh akceleroval, akcelerovala i poptávka po komponentách – a s tím přišlo období raketového růstu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
