Technokrach: Vše se hroutí, končí velká technopárty? | Kapitola 3

Dobrodružství Elona Muska s Twitterem nebere konce. Zpočátku to vypadalo jako snaha zajistit svobodu slova, pak to pro změnu na chvíli vypadalo, jako že si ze všech udělal jenom srandu, pak jsme se chystali na soudní spor – a nakonec přišel do centrály Twitteru s umyvadlem a hláškou „Let it sink in!“ A potom začaly čistky, které asi nikoho nepřekvapily, jenom se lišil názor na to, co je motivovalo.

Pro americké progresivce to byl příchod temnoty, který jim zničil jejich oblíbenou platformu, pro skutečné liberály (snad) konec cenzury. Pro EU šlo o příležitost upozornit, že jejich zákony jsou nadřazeny nějakým zámořským svobodám – a pro mnoho lidí, kteří viděli videa o pohodlných a příjemných pracovních dnech zaměstnanců Twitteru, připomínajících spíše ozdravný pobyt, naději na to, že se vrátila efektivita a pracovní standardy.

Musk se rozhodl zpoplatnit označení ověřených účtů, „blue ribbon“, poplatkem 8 dolarů měsíčně, což sice není mnoho, ale pro mnohé je to urážka. Podle jeho tvrzení je Twitter v tak nezdravé situaci, že nezbývá než vytvořit model prémiového zpoplatnění, aby se jeho ekonomika dostala do černých čísel. Samotný příchod poplatků ale pohněval mnohé, jako je například Stephen King, který se vyjádřil, že za jeho elegantní přítomnost na platformě by mu měl Twitter platit – a ne naopak. Prostě – je to otázkou principu.

Otázkou principu je to také pro progresivistické nátlakové skupiny, které se rozhodly zasáhnout přímo inzerenty a přesvědčit je, aby platformu opustili. Pokud nemohou ovlivňovat Twitter přímo, zkoušejí ho vyhladovět odříznutím od zastrašených firem, které mu mají upřít financování.

Čistka ve Twitteru byla nezbytná. I když budeme předpokládat, že ukázka toho, jak vypadá den vývojáře či specialistky je hodně zkreslená v tom smyslu, že se jenom chlubí před ostatními prací, ve které se opravdu nepřetrhnou, jde o pracovní tempo, které nikdo ze startupu nepochopí. Při pracovním tempu, které bylo vidět ve videích, se ani moc nedivím Muskovi, že žádá, aby lidi nepracovali z domova a chodili do práce, protože jestli takhle vypadá práce in situ, nedovedu si představit tu pohodičku doma. A to, podotýkám, znám hodně ajťáků, kteří opravdu nemají problém rychle a spolehlivě pracovat z domova, případě ze svých cest kolem světa.