Úvaha: Co že bude do tří let irelevantní? | Kapitola 3
Seznam kapitol
Když jeden z čelních představitelů Google, John Herlihy, pronesl větu, že „PC desktop bude do tří let irelevantní“, nadzvedl všem písíčkářům pěkně mandle. Nejenom že našemu oblíbenému stroji všichni vyhrožují vyhynutím kvůli tomu, že se mainstreamové hraní přesunuje na konzole (a pro mnoho herních vydavatelů už dnes irelevnantní je), nyní se k pohřebním řečem přidal i šéf firmy, která by se bez PC těžko dostala tam, kde je.
Google věří chytrým telefonům, které bude mít tak jako tak každý a tomu, že operační systém na nich není podstatný, protože jde vlastně jenom o podpůrné prostředí pro browser. Věří tomu natolik, že se vydal do konfliktu s mobilními společnostmi telefonem Nexus. Podstata sporu je jednoduchá – pro společnosti je výhodné nabídnout velmi drahá data, takže nabízí služby přímo. Je kupříkladu až neuvěřitelné, jak velký rozdíl je v ceně bitu SMS a datového paketu v nějakém neomezeném tarifu! Není se tedy čemu divit, že by tyto společnosti chtěly rýžovat peníze za zprávy, horoskopy a podobné blbiny – a Google je nepotěšil tím, že jim přidělil ve svých plánech v podstatě úlohu datové roury, která by měla vést k jeho aplikacím. To je celkem jasná snaha je obejít a ukrátit jim zisky. Není divu, že se operátoři pomstili tím, že Nexus nijak neprotlačovali, takže nedávno Goldman Sachs snížil své odhady prodaných Nexusů z 3,5 milionu na pouhý jeden milion.
To musí hodně bolet, zvlášť když si vezmete, že drahých iPhonů se prodává nějakých 8 milionů za jedno čtvrtletí. Pečlivě oplocený svět jablečné telefonie je další platformou, ze které se vede útok na PC. Zatímco Google tlačí svou představu „internetu jako počítače“ a je pro něj relativně nepodstatné, z jakých telefonů se na něj přistupuje, Apple si pěstuje svou zázračnou zahrádku předražených, ale značně oblíbených mašinek, které jsou po pravdě všechno jiné, jenom ne telefon. Je to gadget / komunikační zařízení / herní konzole / přehrávač médií – a dá se z toho, mimochodem, taky telefonovat.
Nový iPad, do kterého se pustil kde který expert a rube do něj stran omezenosti a nepraktičnosti, je docela zajímavým příkladem toho, jak Apple vytváří svůj ekosystém. Ať si kolem létají vtipy o tom, že vznikne nová verze iPadu, která se vejde do kapsy a dá se z ní telefonovat – a bude se jmenovat iPhone. Jen ať se kritici smějí! Lidi iPad stejně budou kupovat a budou kupovat i software, který pro něj vznikne.
Tvrdá kontrola Apple má několik pozitiv:
Za prvé, iTunes Store můžou věřit kupující i ti, kteří tam aplikace prodávají.
Za druhé, Apple může kontrolovat kvalitu podobně, jako výrobci konzolí. Nesplňujete standardy? Jdete od válu, nesmíte svůj software nabízet přes nás a tedy de facto vůbec. Nehrozí, že se ekosystém zamoří aplikacemi, které budou působit problémy jiným aplikacím (což je chronický problém Windows).
Za třetí, vše se zaměřuje na uživatele. Hardware musí být jednoduchý a přehledný. Software musí být snadno ovladatelný. I návrh systému je zaměřený na to, aby reagoval na uživatele. iPhone preferuje vstup uživatele a potlačuje procesy na pozadí do té míry, že zatím vlastně vylučuje multitasking.
Windows (a i mobilní Windows) se starají hlavně samy o sebe a jen tak občas hodí okem, jestli po nich ten uživatelský otrapa zase něco nechce. S nonšalancí padesátiletého ouřady hodí před uživatele přesýpačky – a nevidíte snad, chlape, že se tu pracuje? Přijďte později!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
