Úvaha: Jak vybudovat multimiliardový konglomerát | Kapitola 9
Seznam kapitol
Když jsem sepisoval poslední úvahu o Stevu Jobsovi, našel jsem na Business Insideru zajímavý článek „Třináct tipů, jak vybudovat multimiliardový konglomerát“. Obsahoval názory Richarda Bransona, velice cool a úžasného podnikatele, které se řídí převážně selským rozumem. To znamená, že všechny bezvadně fungují.
Vaše práce by vás měla bavit. Pokud vás baví, jste z ní přirozeně a bez nějakého násilí nadšení. Nadšení pro práci je nakažlivé, takže když ostatní vidí, že vás práce baví, bude je to taky motivovat. Cílem práce by nemělo být peklo, ale co nejlepší výkon. Je zajímavé, že na to řada firem zapomíná a moří své zaměstnance nesmyslnou byrokracií, administrativou a šikanou, aniž by se starala o skutečný výkon.
Ve skutečnosti jenom málo firem potřebuje zcela rigorózní pravidla – a ta se týkají obvykle nižších ranků, rozhodně ne tvořivé práce. Výrobní závody potřebují, aby se linka rozjela v určitou dobu a je tedy třeba, aby tam všichni zaměstnanci byli. Vzhledem k tomu, že jde o málo kvalifikovanou práci, nezajímá vás moc motivace lidí a ani jim nemusíte poskytovat nějaké výhody – když se jim to nebude líbit, najdete si jiné zoufalce. Proto jen žasnu nad nesmírnou „inteligencí“ vlád, které do země tahají montovny, které zavádějí asijské standardy práce (monotónní, na výkon orientovaná činnost, povinně nepovinné, tj. neplacené přesčasy) za minimální mzdu. Pak se ukáže, že domorodci v takových podmínkách pracovat nechtějí a je nutno přivézt do montoven ještě zoufalejší pracovníky z Mongolska a podobných míst. Podobné manufaktury nic významného zemi nepřinášejí a navíc mají tyto firmy „díky“ moderní logistice kočovný charakter, takže až se zvýší daně, popojedou někam, kde jsou lidé hladovější a zoufalejší.
Přesto občas vidím, že absurdní výrobní metody zavádějí i firmy, kde nic pozitivního nepřinesou. Když vás zaměstnají ve vývojové firmě, bude vás spíš motivovat to, že při dobrém výsledku vám dovolí dva dny v týdnu home office, nebo to, že vás bude za každý pozdní příchod pérovat nějaký human resource s nižším vzděláním, než máte vy? Ve firmách orientovaných na vývoj a na přidanou hodnotu by se měl management zaměřovat na to, aby lidi práce bavila. Když je baví, tak se jim nechce utéct pryč. A pokud je práce baví, ubude „blbá nálada“ a drby. Práce bude bavit více i management, který se místo na buzeraci otroků bude moci zaměřit na důležitější a kreativnější úlohy.
Manažerské lekce Richarda Bransona se dají shrnout nejspíše do věty „Nebojte se jít za svým, dělat kvůli tomu randál a být kvůli tomu exot.“ Jistě, každý nebude tak úspěšný jako on, ale co z toho? I kdybyste neuspěli, alespoň se budete bavit a budete dělat to, co máte rádi. Znám řadu lidí, kteří dělají věci, jenž nejsou zcela profitabilní a nebo je dokonce tak tak uživí. Jistě by si jinde vydělali více, ale znamenalo by to pro ně nechat se pohltit mašinerií a dělat to, co nechtějí. Ale k čemu je potom takový život? To jsou jenom dlouhé chvíle nudy mezi vybíráním peněz z bankomatu a placením účtů. Život se má doopravdy žít – o tom to celé je!
