Úvaha: Naše skvělá elektronika se kazí. A není to náhoda!
i Zdroj: PCTuning.cz
Hardware Článek Úvaha: Naše skvělá elektronika se kazí. A není to náhoda!

Úvaha: Naše skvělá elektronika se kazí. A není to náhoda! | Kapitola 3

Michal Rybka

Michal Rybka

5. 8. 2011 03:00 199

Seznam kapitol

1. O principu kurvítka 2. Nejsou to mýty 3. Kurvítka drží ekonomiku 4. Můžeme si za to sami 5. Hlavně nenápadně 6. Století pokroku

Jedním z krásných českých pojmů je „kurvítko“. Jeho krásná charakteristika je popsána procedurálně tak, že „pokud rozeberete přístroj a opět ho složíte do funkčního stavu, zůstane vám zbytečná součástka. Ta nemá žádný jiný smysl, než zajistit, že stroj selže čtrnáct dní po záruční lhůtě“. A to je „kurvítko“.

Reklama

Kurvítko nemusí být nutně součástka a nebo poddimenzovaný díl. Může jít i o konstrukčně podivný návrh, který nedává moc smysl a šlo by ho vyřešit mnohem lépe. Nedávno jsem řešil motor, který se upekl v mém odvlhčovači od Bionaire. Nejprve přestala chodit jedna fáze a pak se motor upekl dokonale. Protože motor už nešlo servisně vyměnit, zvolil jsem cestu kutilského řešení „Pat a Mat“ a přitom zkoumal, jak to vevnitř funguje.

Ukázalo se, že z hlediska proudění vzduchu to je složitější, než se zdá: vlhký vzduch se táhne přes studený výparník, pak přes chladič, kde se naopak ohřívá a ventilátor ho pak táhne ven. Zajímavé bylo uspořádání ventilátoru, vypadalo to jako Peltonova turbína s pevnou stěnou, kde ventilátor „vyhrabával“ horký vzduch, procházející úzkou štěrbinou mezi tělem komory a stěnou turbíny. Motor sám byl zanořen v komoře chladiče, kde bylo opravdu pekelné horko. Konstrukce motoru pro větráky má obvykle kolem kotvy otvor, počítá se s tím, že motorem prochází vzduch a tím ho ochlazuje. Uspořádání větráku ale něco takového znemožňovalo – větrák táhl horký vzduch kolem motoru, ale ne skrz něj, ten se prostě fritoval v horkém bezvětří. U takového uspořádání je úplně jasné, že je jenom otázkou času, až se motor upeče.

Otázkou je, proč to navrhli takhle úžasně blbě? Motor mohli posunout stranou, aby nebyl přímo v centru horké komory. Mohli k němu trubkou vést přímo studený vzduch od výparníku. Mohli otočit uspořádání turbiny a motoru, takže by přes motor sice taky netáhl vzduch, ale pracoval by při 30°C a ne při šedesáti až osmdesáti (bylo tam fakt veliké horko). Z voleje mě napadlo asi tak pět řešení, které dávají větší smysl, než to, které použili konstruktéři. Osobně si myslím, že to, co zvolili, vybrali proto, že to bylo jednoduché, kompaktní a „stačilo to“ na předpokládané tři až čtyři roky provozu. S trochou inteligence to šlo navrhnout tak, že by to fungovalo patnáct let, stejně jako obyčejný levný větrák, který jsem kdysi koupil.

Hloupost použitého návrhu turbiny je o to zjevnější, že systém kompresoru, výparníku a chladiče je materiálově navržen dobře a neupekl se, ani když ventilace úplně selhala a zařízení jelo 20 hodin bez větrání. Zcela jasně je vidět, že motor větráku představuje slabé místo návrhu. Při odhadované ceně motoru 200 Kč versus ceně celku kolem 10.000 Kč je to zcela jasné kurvítko.

Motivace výrobce je jasná: Je „nemoderní“ dělat výrobky, které vydrží dlouho. Elektronika je „spotřební“ s tím, že morálně zastará většinou dříve, než zastará fakticky. Není lepší metody, jak váhajícího uživatele pošťouchnout ke koupi nového spotřebiče. As Seen On TV: pokazila se nám pračka, zavoláme Provident! Je jedno, že se zadlužíme, ale spotřebič je mrtvý a proto se nedá nic dělat. Donutí nás tedy vypláznout i ty peníze, které nemáme. Mrtvý spotřebič zvyšuje poptávku, poptávka vede k útratám, půjčkám a zvyšuje se tak HDP. Rychle se kazící spotřebiče tak vlastně napomáhají ekonomice. Jak by vypadal vývoj technologií, kdybyste si mohli koupit televizi, která vám vydrží celý život?

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama