Úvaha: Naše skvělá elektronika se kazí. A není to náhoda! | Kapitola 5
Seznam kapitol
Jedním z krásných českých pojmů je „kurvítko“. Jeho krásná charakteristika je popsána procedurálně tak, že „pokud rozeberete přístroj a opět ho složíte do funkčního stavu, zůstane vám zbytečná součástka. Ta nemá žádný jiný smysl, než zajistit, že stroj selže čtrnáct dní po záruční lhůtě“. A to je „kurvítko“.
Dobře fungující kurvítka zajišťují, že stále existuje poptávka. Možná, že mají stejný smysl jako smrt samotná – kdyby nebyla smrt, neexistoval by žádný evoluční tlak. Kdyby nebyla vůbec žádná úmrtnost hardware, lidi by konzervativně používali dodnes své 8086ky, protože „to stačí“. Není to nijak přehnané, ještě v roce 2005 jsem se bavil s člověkem, který měl docela velkou firmu, ale přesto odmítal opustit svoji 386SX s DOSem, na kterém mu jelo účetnictví. Rozbila se mu tiskárna a měl problém sehnat novou, která mu s tím pojede – a nešlo ho přesvědčit, že relativně levně může přejít na novou platformu. Jako kurvítko zde sloužil fakt, že u nového hardware se často nedají sehnat ovladače pro staré platformy.
Jak celá operace dopadla, nevím. Opakovaně jsem ho přesvědčoval, ať si koupí nový stroj se zárukou atd., atd., atd., byl jsem ale zřejmě vyhodnocen jako agent v žoldu prodejců a posléze zavrhnut.
Kdyby stroje žily mnohem déle, měli bychom podstatně bohatší hardwarový i softwarový ekosystém a vývoj aplikací by se výrazně zkomplikoval. Chápu to, před lety jsem pracoval na projektu, kdy se vyvíjel software simultánně pro DOS i Windows a marně jsme zákazníka přesvědčovali, že kdyby zbylé DOSovské stroje upgradoval na Windows, byl by vývoj jednodušší a i pro něj levnější. Takže na nucení zákazníků k upgrade v duchu Apple a jeho „tak ode dneška nepodporujeme Rossetu, vaše PowerPC aplikace nepojedou, nazdar kašpar,“ má tak trochu něco do sebe.
Abyste udělali funkční kurvítko, nemusíte to dělat tak okázale a nebo dokonce „v souladu s roadmapou“, čili oficiálně. Nemusíte dávat, tak řečeno, uživateli k hlavě pistoli a ještě se mu smát do obličeje. Skutečné kurvítko má působit jemně a vést „k přirozenému selhání zařízení“. Takže prostě u grafické karty navrhnete trochu méně efektivní chlazení, než by bylo třeba a budete tvrdit, že 95 °C je normální pracovní teplota, protože můžete jít až do 115°C. Jenomže jak hodně hráčů ví, hodně horké karty se kazí – a nemusí jít o selhání GPU, ale třeba jenom paměti na kartě. Když se to udělá dobře, karta se po nějaké době upeče. My víme, že hráč stejně chtěl upgradovat, ale rodině se těžko vysvětluje, proč kupuje další kartu. Když mu ji upečeme, vlastně mu poskytujeme důvod – tedy cenné uživatelské služby!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
