Historie (strana 3 z 9)

Tažení naštvaných umělců proti generativní AI pokračuje – a tentokrát se pokoušejí nejen o vyloučení svých děl z tréninkových setů, ale dokonce chtějí chránit svoje „styly“. Hm. To já na to jdu naopak – a kradu si od umělecké AI její vzory sám!

Neuvěřitelné se stalo skutkem: Česká televize a Český rozhlas si podle všeho opravdu prosadí výpalné z internetu. Dvacet let poté, co se „veřejnoprávní“ média měla buď transformovat, anebo zmizet v propadlišti dějin, se jim dost možná podaří přisát se na službu, která je učinila irelevantními – a žádat z ní výpalné!

Dvě nedávná vyprávění o historii Amigy a Commodore byla poněkud tristní. V podstatě byla takovým soupisem neúspěchů. Bohužel, Commodore už se v té době, kterou popisujeme, vydal na nezadržitelnou cestu dolů. Naštěstí nebylo vše jen špatné, v tom stále houstnoucím šeru probleskovaly paprsky naděje. Dnes si povíme o nich a o tom, jak firma vyřešila otázku, kudy se ubírat dál.

Vyprávěli jsme si, jak se Commodore pustil do mnoha slepých uliček, aby po dlouhé a usilovné snaze experimentálně zjistil, že jsou opravdu slepé. Nic proti tomu. Jen kdyby takové poznání nebylo zatraceně drahé. Do dnešního příběhu jsme si nechali historii vývoje slepé uličky, která patřila k těm nejdražším a nejdelším vůbec. Přitom šlo na první pohled o výtečný nápad.

Hraček, které vás učí logiku a základy IT, není nikdy dost. Turing Tumble je unikátní tím, že v něm stavíte mechanické stroje, které fungují pomocí padajících korálků – a když díly zapojíte chytře, umí klidně i násobit!

Zvonečkem to začalo, zvonečkem to končí, řekl by někdo. Po třiceti letech očekávání a zklamání přichází na Českou televizi seriál, který s vtipem, ale také s respektem mapuje historii tvorby her v Čechách a na Slovensku!

Minule jsme si povídali o tom, jak se Commodore ocitl na absolutním vrcholu. Firma prodávala miliony počítačů, od laciného herního stroje C64, přes sofistikovaný herní stroj nové generace A500 po profesionální rozšiřitelnou A2000. Zdálo se, že Commodore nemůže nic zastavit. Firma vydělávala obrovské peníze, ovšem ve skutečnosti stála před zcela zásadní otázkou, na kterou její management neuměl odpovědět. Kudy se ubírat dál?

Zatímco do sebe buší technooptimisté a technoskeptici, musím konstatovat, že technologická apokalypsa, která na nás přichází, je mnohem větší legrace, než jsem čekal. A to nejenom proto, že AI něco nejde, ale také proto, že ilustruje, jací jsme sami blázni.

„Simpsons to zase předpovídali“, vykřikují lidé a ukazují klip z The Simpsons, ve kterých ze sebe obyvatelé Spriengfieldu dělají AppleVisionProHoles dřív, než VR od Apple vznikla. Mě to ale nepřekvapuje, tohle dělají exhibicionisté z řad fanoušků nakousnutého jablka pořád.

Dlouhou dobu se mluví o tom, že mobily převálcují počítače. „A kdy se to jako má stát?“ smějí se mnozí. No – ono se to, podle všeho, už před nějakou dobou stalo. A nejenom to, trendy ukazují, že se situace naklání stále více na stranu mobilů a spíš se to zrychlí, než že by to brzdilo.

Minule jsme si vyprávěli, jak Commodore sice s velkou slávou zakoupil firmu Amiga a choval se velkopansky jako bohatý ženich, aby následně vyšlo najevo, že spíš připomíná chudého sňatkového podvodníka. Rok 1985 znamenal pro firmu krizi, při níž byl krach nebezpečně blízko. Amigy se to, naštěstí, dotklo relativně minimálně, takže se ji podařilo dokončit včas, i když za cenu některých nedokonalostí. Bohužel, Amiga 1000 byla drahá a nešla příliš na odbyt. Bylo třeba přijít s něčím, co platformu na trhu prosadí.

Vyprávěli jsme si, jak mezi firmami Commodore a Atari vzniklo velké nepřátelství. Jejich vůdci se svorně nenáviděli a chtěli jeden druhého zničit. V minulých stoletích by se vyzvali na souboj a došlo by na kordy či pistole. Dvacáté století bylo v tomto přeci jen civilizovanější, takže pohana měla být smyta nikoliv krví, ale vývojem počítače.

Vyprávěli jsme si o začátku historie legendární platformy Amiga. V příběhu, který trošku připomíná pohádku, jsme dospěli až do chvíle, kdy se objevil Velký Nepřítel. Něco takového zná každá pohádka, žádný dobrý příběh se bez zloducha neobejde. No a příběh Amigy, ten rozhodně patří k dobrým příběhům. Proto má i fakt skvělého zloducha.

Na předposledním Bytefestu jsem měl příležitost přednést přednášku o historii Amigy, což bylo téma pro mne velmi blízké. Chtěl jsem ovšem toto téma pojmout poněkud méně standardně, než jak je obvykle zrození Amigy vykládáno.

Se 17. listopadem se vracím k otázce, která mě pronásleduje celé roky: Je dobré mít svoje vlastní národní počítače? Národní počítače vznikaly v 70. a 80. letech – a v mnoha případech byla jejich existence zcela oprávněná, hlavně když jste psali zvláštními obrázky, a to nějakými divnými směry. Byl to ale celkově dobrý nápad?

C64 je jedinou osmibitovou platformou, pro níž existují i hry z mnohem výkonnější počítačů vícebitové éry. A nové hry pro něj vznikají dodnes. Podíváme se, jaké dnes máte možnosti v případě, že budete chtít zavzpomínat a zahrát si je znovu, nebo je vyzkoušet vůbec poprvé.

Jedna zajímavá otázka, na kterou jsem narazil na letošním Bytefestu 2023, byla ta, že dnes se vlastně už málokdo učí základy IT. Myslím tím totální základy od binární logiky, kombinačních obvodů, strojáku a vůbec té úplně nejnižší vrstvy IT. Jsou tyhle znalosti zastaralé?

Minecraft® v podstatě vznikl jako digitální LEGO, které dovolilo vytvářet obří kostičkované krajiny. Každý, kdo někdy vyzkoušel levnější napodobeninu LEGO, ví, proč je drahé – a postavit si obří krajinu z kostiček je věc jen pro ty opravdu bohaté. Proto mi přijde vtipné, že se LEGO vrátilo oklikou a přineslo nám sérii LEGO Minecraft!

Současné konflikty na Ukrajině i v Gaze ukazují, že se válka strašidelně rychle automatizuje a robotizuje – zvláště je to patrné u dronů. A s tím, jak se automatizuje, se ukazuje, že kdo kontroluje výrobu čipů, drží strategickou výhodu.