Články od uživatele Michal Rybka (strana 21 z 30)

Stroje přicházejí a berou pozvolna i ty zbytky práce, které měl civilizovaný svět pro ty méně kvalifikované. Automatizace se dá přitom do praxe zavádět různým způsobem. Můžete ji dělat chytře a šikovně. Můžete ji dělat hloupě a nešikovně. Anebo ji můžete dělat jako Tesco.

V úterý 27. října zemřel Jan Jirkovský, český indie vývojář, hlavní designér kyberpunkového Dexu, organizátor Game Developers Session a člověk, který stál za trojicí knih Game Industry. Pamatuji si ho jako velice příjemného člověka s výbornými komunikačními schopnostmi, se kterým jsem chtěl na párty k uvedení Dexe, která se odehrála 25. června v klubu Tobaco, ještě pokecat. Nestihl jsem to a myslel jsem si, že se setkáme a pokecáme příště.

Věci zadarmo jsou super: Linux, kancelářské balíčky, služby – za nic neplatíte. A to je báječné, tedy alespoň do okamžiku, než když s něčím potřebujete pomoct. Autor software neupdatuje, na maily nereaguje, všude ticho jako z hrobu. Kdo vám pomůže? A co se službami zdarma, které znenadání přestanou fungovat?

Šestého října Microsoft představil Surface Book, opravdu impozantně vypadající hybrid mezi tabletem a notebookem, který lze úplně překlopit. Je to parádní kousek, nad kterým slintám a moc, moc bych ho chtěl vyzkoušet. Jenomže mám pocit, že to je další z předváděček věcí, které si nakonec u nás stejně nekoupíme.

S tím, jak se statisíce migrantů valí Evropou, přichází otázka: Je to pro technologie spíš pozitivní jev, anebo negativní? Nebylo by nakonec lepší se od méně vyspělého světa izolovat? Ponechme stranou otázky, jak smysluplné či vizionářské je to politicky a demograficky. Co to znamená pro kulturu, vědu a technologii?

Část výzkumníků se obává vzestupu počítačové superinteligence. Ve skutečnosti potíže s umělou inteligencí už začaly – a to ne proto, že by AI po benderovsku v noci snila o tom, že „vyvraždí všechny lidi“. Začaly proto, že se její názor na věci občas liší od toho, jak problém vidí lidé, což vede k technickým katastrofám.

O Microsoftu se říká, že v každé iteraci svého softwaru vyřeší problémy z minulosti a zavede některé problémy úplně nové. Windows 10 vyřešily většinu problémů „osmiček“, ale přinesly nový a opravdu nevítaný faktor: Obavy ze ztráty soukromí. Tak o to jsme opravdu nežádali!

Představení nových výrobků na konferenci Apple 9. 9. 2015 mělo jeden skutečně bizarní moment: Když byl oznámen oficiální Apple stylus Pencil. Řadě lidí se vybavil výrok Steva Jobse z roku 2010: „Pokud vidíte stylus, je jasné, že to podělali.“ („If you see a stylus, they blew it.“) Dnes se jablečným znovuobjevením stylusu baví celý internet.

Opakuje se to stále: Firma uspěje s herním trhákem, roste jako blázen, novináři ji oslavují, vstoupí na burzu – a všichni se ptají: Co bude další hit? Jenomže i když se vývojář snaží ze všech sil, druhý úspěch ne a ne přijít. Proto dokolečka recykluje původní hru – a čím déle to dělá, tím víc se zdá, že už s další peckou nikdy nepřijde.

Za komunistů nám tvrdili, že nástup průmyslové revoluce přinese ráj na Zemi. Lidi budou pracovat maximálně jeden den v týdnu, po zbylou dobu se budou věnovat tvořivé práci. S vítězstvím moderního kapitalismu se ukazuje, že to ve světě bez práce zdaleka tak růžové nebude. Roboti už nejsou jen v továrnách, objevují se už i v běžných povoláních a službách, a ne každý, koho nahradí, může být programátor, kadeřnice, manažer nebo účetní.

Nedostatek inovace může firmu zničit. Co ale přemíra inovace? I když to vypadá podivně, příliš velké vizionářství, příliš rychlý růst a fakt, že jste první na trhu a máte ho celý pro sebe, může být stejně devastující, jako když se na inovace vykašlete úplně. Každý si asi vzpomene na mraky zařízení, technologií a služeb, které vypadaly skvěle, a neuspěly.

Tento týden, v úterý 28. července 2015, byl zveřejněn otevřený dopis vědců a vývojářů z oblasti umělé inteligence a robotiky, který požaduje zákaz vývoje a výroby autonomních zbraňových systémů. Pokud by se na půdě OSN podařilo zákaz prosadit, vražední roboti by se ocitli na seznamu zakázaných zbraní vedle biologických a chemických.

PC prochází procesem postupného zmenšování. Ty tam jsou doby big towerů, jen nadšenci je potřebují pro své masivní superstroje se třemi grafikami a vodním chlazením. Už i tradiční výrobci herních počítačů nabízí svoje stroje v rozměrech spíše srovnatelných s konzolemi – a viditelně nemíní s miniaturizací přestat.

Microsoft oznámil, že propustí 7800 zaměstnanců ze zbytku původní Nokie. Šéf Microsoftu, Satya Nadella, přitom prohlásil, že to neznamená, že by Microsoft končil se smartphony. Vzhledem k tomu, že je Windows dnes nabízen v podstatě jenom Microsoftem, tento tah ale připomíná spíš kapitulaci.

Letos vsadila celá řada výrobců smartphonů na luxusně provedené a dosti drahé modely s Androidem. Hardwarově i provedením jsou vynikající, mají luxusní výbavu, vypadají skvěle, fungují skvěle, přesto se prodávají méně, než výrobci doufali. V čem je vlastně problém a proč u někoho funguje a u někoho ne?

V sobotu a neděli 13. a 14. června proběhl v Kongresovém centru Praha další Robotický den. Nezaváhali jsme a šli se tam podívat – a bylo to příjemné překvapení! Zaujalo mě nejen to, kolik mladých konstruktérů a konstruktérek se podílelo na soutěžích i na demonstracích, ale jak pozitivní vliv na robotizaci naší společnosti má Arduino a Lego Mindstorms.

Evropská unie nám pravidelně posílá mohutné porce mouder a přikázání, které jsou více či méně nesmyslné. Poslední novinkou je poněkud absurdní rozšíření ochrany autorů uměleckých děl, které se snaží omezit focení jejich výtvorů ve veřejném prostoru. Takže bacha, na co příště zamíříte kameru!

Vždycky jsem byl paranoidní, pokud jde o sběr informací. Proč bych měl někomu dovolit sbírat informace, jaký jsem měl tep na určitém místě a v určitém čase – aby z toho sestavoval grafy a mapy? Pro jednou jsem ale v duchu „dokonalé víry a lásky“ zkusil, jak by mohla vypadat interakce mezi strojem a člověkem, který mu věří. Výsledky byly zajímavé!

Dvacet pět let po protikomunistickém převratu stále existuje instituce, která je hluboce zamrzlá v čase a považuje se za tak významnou, že by se před ní měli všichni sklánět v hluboké úctě. Jako přestárlý mamánek žije v pohodlí své minulosti a necítí potřebu k jakékoliv změně. S nikým totiž nesoutěží, nemusí a zjevně ani nemíní.

Kdo by nechtěl robota? Robot je něco jako zvířátko, které navíc můžete kdykoliv vypnout, nežere vám dveře od koupelny a nezvrací na koberec baterky. Nemusíte řešit, co robot o samotě doma dělá a když se vám omrzí, můžete ho klidně prodat na Aukru a nebo nechat recyklovat, aniž by vás otravovali aktivisté. Roboti jsou zkrátka príma!

Různé formy ochran najdeme i ve věcech, kde by to nikdo normální nečekal – v bateriích, v tiskárnách a dokonce i kávovarech. Nikdo je nemá rád, ale šéfy korporací nářky a stížnosti nevzrušují. Výnos je výnos, i kdyby se měla příroda prohnout a zákazník zaplakat.

PC nebo konzole? Apple nebo PC? Atari nebo Commodore? ARM nebo x86? Intel nebo AMD? S postupem doby se zdá, že tyhle otázky mají čím dál tím menší smysl. Z velkých počítačů přecházíme na nicotná zařízení s kratičkou morální životností. Nejmladší generace už nezkoumá hardware, zajímají ji služby.

Chytré telefony se nám utěšeně zvětšují. S tím, jak jejich rozměry pozvolna rostou, se výrazně zhoršuje jejich skladnost. Nejde jenom o to, že jsou čím dál tím větší, ony jsou taky čím dál tím plošší, což znesnadňuje jak jejich přenášení, tak i manipulaci. A naskýtá se otázka: Jak je máme vlastně nosit? A v čem?

Nedávno jsme popsali vizi notebooku budoucnosti: žádné díry, žádné dráty, žádné škvíry na špagáty. Bezdrátové nabíjení, komunikování, myšování, zvučení a videopřenášení. Vše dokonale bezkonektorové a prudce elegantní. Otázkou je, jak to v praxi bude fungovat, protože dnes to žádný extra skvost není.