2006 - Intel a jeho procesorová budoucnost
Seznam kapitol
V posledních letech se vývoj procesorů jakoby přibrzdil, občas se setkáme s nějakou zajímavou novinkou (např. dvou-jádrové procesory), ale výkon procesorů v současnosti stagnuje. Letos se například frekvence špičkových procesorů zvýšila jen o pár set MHz a AMD s Intelem si jen naoko hlídají své pozice. Příští rok by však mělo nastat jisté zčeření stojatých vod procesorového trhu...
V posledních letech se vývoj procesorů jakoby přibrzdil, občas se setkáme s nějakou zajímavou novinkou (např. dvou-jádrové procesory), ale výkon procesorů víceméně stagnuje. Příští rok by však mělo nastat zčeření stojatých vod procesorového trhu - Intel začne prodávat procesory vyrobené 65nm technologií a objeví se také zcela nová architektura procesorů.
Byly doby (přelom let 1999 / 2000), kdy se během půl roku zvýšila frekvence procesorů o celých 100%. Z 500MHz jsme rázem byli na 1GHz. Od té doby se zvyšování frekvence zpomalovalo a zpomalovalo, až po roce 2003 se zvedala frekvence jen výjimečně. Kde je vlastně chyba? Ve výrobních technologiích!
Matkou frekvence je totiž především výrobní technologie procesoru. Čím dokonalejší (rozuměj miniaturnější) tranzistory v procesoru vyrobíme, tak tím větší frekvencí můžeme dosáhnout a hlavně - pokoříme největší noční můru současných procesorů - nadměrné přehřívání. Bohužel, přecházení na stále dokonalejší technologie je čím dál tím komplikovanější a finančně náročnější, proto se také zdokonalují výrobní technologie "pouze" každé dva roky.
Výrobní technologie Intelu v minulosti a budoucnosti. V roce 2012 se máme na co těšit.
Intel byl vždycky lídrem ve vývoji těch nejsofistikovanější výrobních technologií. Jde to v ruku v ruce s jeho obrovským finančním kapitálem. Vždy byl před konkurencí (teď myslíme výrobní technologie) minimálně půl roku napřed. V případě Pentií 4 mu to však příliš nepomáhalo, protože architektura NetBurst pracuje na tak vysokých frekvencích, že ani dokonalá výrobních technologie nedokázala unést tepelné nároky těchto procesorů. To pro Intel znamenalo určitou ztrátu konkurenceschopnosti, protože nedokázal rozdrtit AMD obrovským počtem MHz, pro které bylo Pentium 4 konstruováno.
Celkově však vzato, současný procesorový průmysl trochu ustrnul na mrtvém bodě a Intel s AMD si v poklidu rozdělili své písečky, na kterých jsou úspěšní. Ano, konkurenční boje se stále odehrávají, ale určitě v současné době nemůžeme sledovat technologické předhánění jako to bylo v případě, tzv. boje o 1GHz, které mi ve své době připomínalo zápas o Měsíc mezi SSSR a USA. Nebylo to tak dávno, kdy Intel s AMD každý měsíc představovali procesor s rychlejší frekvencí. Ty doby však dávno zavál čas ...
Naštěstí, nám Intel na příští rok přichystal dvě velmi příjemná překvapení, které určitě rozpohybují ustrnulý procesorový trh. Hlavní a nejdůležitější věcí, které se napřesrok dočkáme jsou procesory vyráběné polovodičovou technologií 65nm (65 nanometrů). Nová technologie přinese vyšší frekvence a "chladnější" procesory, což, převedeno do slovníku pařanů a pctunerů znamená vyšší frekvenci a lepší přetaktování. To však není vše - do konce roku 2006 se dočkáme dlouho očekávaného bonbónku - nové architektury procesorů Intel který ve finále způsobí odchod nepříliš povedených Pentii 4 (s jádrem Prescott) do důchodu.
Tak vypadá tranzistor o velikosti 65nm, jeho část - brána (gate) je veliká pouze 35nm
Co můžeme čekat od AMD? Díky postupnému přechodu nové továrny FAB 36 na 65nm technologií (proces bude ukončen na konci roku 2006) se výroba nových procesorů poněkud opozdí (i když se proslýchá o představení 65nm procesorů AMD na jarním CeBitu 06). Pro AMD to znamená, že současné frekvenční maximum bude kolem 3GHz a výš se hned tak nedostane. AMD nám přesto chytá určitou změnu, která posune výkon procesorů AMD vpřed. Tou bude přechod na novou patici a paměti DDR2 o frekvenci 667MHz. V určitých aplikacích se určitě dočkáme slušného nárůstu výkonu, ale frekvence bude přeci jen trochu chybět.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
