AMD Ryzen 5 2600X aneb vylepšený Zen+ v testu
i Zdroj: PCTuning.cz
Hardware Článek AMD Ryzen 5 2600X aneb vylepšený Zen+ v testu

AMD Ryzen 5 2600X aneb vylepšený Zen+ v testu | Kapitola 7

Vít Komínek

Vít Komínek

19. 4. 2018 12:00 80

Seznam kapitol

1. Architektura Zen+ a Ryzen 2. generace 2. Klíčové technologie architektury Zen+ 3. Čipová sada X470 4. AMD Ryzen 7 2700X a Ryzen 5 2600X 5. Tabulka shrnutí otestovaných procesorů 6. Testovací sestava 7. Metodika testování 8. Precision Boost 2 a boxový chladič v praxi 9. Přetaktování 10. Luxmark, Cinebench R15, x246 benchmark, Photoshop CS6
11. Truecrypt, WinRAR, Kraken Browser Benchmark 12. Futuremark – PCMark 10, 3DMark TimeSpy 13. Counter Strike Global Offensive, DOTA 2 14. Ashes of the Singularity, Rise of the Tomb Raider 15. Deus EX Mankind Divided, Battlefield 1 16. Spotřeba 17. Vliv rychlejší pamětí na výkon 18. Cena, průměrný výkon a cena/výkon 19. Závěrečné shrnutí

Dnešním dnem končí NDA na procesory AMD Ryzen druhé generace a v tomto článku se podíváme na nové modely AMD Ryzen 7 z řady 2000 s architekturou Zen+. I když se jedná o refresh původní architektury na vylepšeném výrobním procesu, nabízí zajímavý posun, který možná mnohé překvapí.

Reklama

Metodika testování

Pro vytrvalé čtenáře mých recenzí nebude metodika téměř žádnou novinkou, je totiž téměř shodná jako u předchozích recenzí, stejně tak i použité komponenty mimo základní desku zůstaly neměnné.

Operační systém

Prvními kroky po zapojení testovací sestavy následovala aktualizace BIOSu na nejnovější verzi 4003, kterou jsem měl v době testování dostupnou, dále následovala čistá instalace plně aktualizovaného operačního systému Windows 10 Enterprise v sestavení 16299 (1709) RS3 (RedStone 3), která se doporučuje použít s novou generací Ryzenů pro zajištění maximálního výkonu. Po instalaci a kompletní aktualizaci OS následovala deaktivace služeb Propojená uživatelská prostředí a telemetrie a Windows Defender, aby během testování nezatěžovaly testovací sestavu aktivitou na pozadí systému, a tím neovlivňovaly výsledky testů. Testování her, programů a benchmarků, které nejsou závislé na internetovém připojení, probíhá za odpojeného síťového kabelu, z důvodu omezení aktivity na pozadí.

V možnostech napájení pro veškeré případy i měření spotřeby procesorů volím – režim vysokého výkonu.

Veškeré benchmarky a testy, mimo hry, 3DMark a PCMark jsou testovány za použití real-time priority, testy jsem pro jistotu prováděl 2 - 4x a poté jej zprůměroval pro zpřesnění výsledku. Snímkové frekvence testovaných her zaznamenávám pomocí utility FRAPS

UEFI (BIOS)

Při testování procesorů v defaultním nastavení ponechávám v UEFI BIOS vše na automaticky zvolených hodnotách, respektive neprovádím téměř žádný zásah, pouze paměti nastavuji do XMP / DOCP profilu a zapínám ovládání vodní pumpy chlazení pro správnou funkčnost.

Při přetaktování nastavuji UEFI BIOS individuálně na základě získaných poznatků z různých zdrojů informací, přesnější nastavení vám popíši v sekci o přetaktování ke každému procesoru zvlášť.

Paměti ADATA XPG 2x 8GB 2800MHz CL17 DDR4 pracují na ve dvou různých profilech v závislosti na použití procesorů AMD Ryzen, či Intel, tedy jejich časování se mírně liší:

  • S procesory AMD Ryzen: Efektivní frekvence 2800 MHz a časování 18-17-17-36 1T
  • S procesory Intel: Efektivní frekvence 2800 MHz a časování 17-17-17-36 2T


Do testu přibyly paměťové moduly G.SKILL 2x 8GB DDR4 3400MHz CL16 Sniper X for AMD, které budou individuálně otestovány v pár testech pro srovnání, jaký přínos má pořízení rychlejších a dražších pamětí.

Benchmarky a herní testy probíhají s grafickou kartou ASUS GTX 1080-O8G ROG Strix.

AMD Ryzen 5 2600X aneb vylepšený Zen+ v testu
i Zdroj: PCTuning.cz

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama