Batman: Arkham City — podívejte se na PhysX a DX11 v akci | Kapitola 11
Seznam kapitol
Fyzikální engine PhysX stále žije. Ačkoliv se poslední AAA hra podporující GPU verzi PhysX objevila už před víc jak rokem, nVidia o něm dává opět vědět. Vyšlo totiž pokračování Batmana s podtitulem Arkham City. PhysX navíc není jediným technologickým lákadlem hry postavené na starším Unreal enginu 3. Těšit se můžete i na efekty DirectX 11!
Light Shafts
Batman: Arkham City podporuje efekt paprsků světla při průchodu okolo hran (na testované scéně měsíc a strom). Po jeho vypnutí poskočila rychlost renderování jen o jediný snímek za sekundu.
Reflections
Odrazy jsou ve hře patrné například na mokré silnici, od které se odráží světlo z neonových nápisů na budovách. Vypnutím nastavení Reflections o tento efekt přijdete, výkon však poskočil o dva snímky za sekundu směrem nahoru.
Ambient Occlusion
Posledním nastavením je obligátní Ambient Occlusion, v případě Arkham City jsem si však větších rozdílů po jeho vypnutí nevšiml. I tak ale výkon vzrostl z 25 na 28 fps.
Minimální x maximální nastavení grafiky
Rozdíly mezi maximálním a minimálním nastavením detailů jsou dobře patrné. Ačkoliv ve hře není přímo položka s rozlišením textur, na minimální nastavení mají textury horší kvalitu. Dále si okamžitě všimnete chybějících stínů, odrazů, světelných efektů (paprsky světla) a podobně. Téměř vůbec naopak nejsou vidět chybějící efekty DirectX 11, které jsou paradoxně nejvíce náročné na výkon. Po snížení nastavení na minimum (PhysX a vyhlazování hran zůstalo zapnuté) vzrostl výkon z 21 na 62 fps na první a z 19 na 62 snímků za sekundu na druhé scéně. Výkon by pravděpodobně poskočil ještě výš, hra má však stejně jako drtivá většina titulů s Unreal enginem 3 vestavěný zámek na 62 snímků za sekundu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
