Energie nad zlato: Kdy se probudíme? | Kapitola 5

Zdražování energií a následná deindustrializace, tak oslavovaná tlupami jurodivých zelenomilců, neřeší vůbec nic. Výroba se přemisťuje mimo Evropu a tam emise rostou tempem, které Evropa nedokáže kompenzovat, ani kdyby přešla do záporných hodnot. Jediné, k čemu to vede, je náš pozvolný pád do irelevance. My si tu dokonce ani nevyrábíme většinu OZE, protože je výroba drahá a energeticky nákladná, jsme stále závislejší na ostatních. 

Zatím tu krouží takové nápady, jako že se zavede uhlíková daň, aby nás svět jako následoval, ale to nebude fungovat, protože svět ekonomicky roste a začne fungovat jako trh sám o sobě. Čína ví velmi dobře, že až se v Evropě bude žít na potravinových lístcích, bude muset prodávat jinam – a postupně se na to připravuje. Ve finále se Evropa oběsí na svých vlastních plánech, snech a nařízeních, ale nezachrání tím ani klima, ani sama sebe.

Dnes už vidíme tu jámu, do které nás vedou uctívači svaté Grétky. Věc je přitom poměrně prostá: Potřebujeme energii, spoustu levné energie. Spalovat fosilní paliva je blbost, je to cenný nástroj pro chemický průmysl, který taky potřebujeme. Potřebujeme masivní recyklační průmysl, který ale taky potřebuje spoustu levné energie. Potřebujeme hodně, hodně energie!

OZE je zábavná věc tam, kde to funguje a v měřítkách, ve kterých funguje. Větrné elektrárny nejsou řešení, jsou velké, nedají se stavět všude, jsou drahé, náročné na údržbu a strašně špatně se recyklují. Solární panely mají omezenou životnost a efektivně fungují jen za optimálních světelných a tepelných podmínek. Je to príma doplňkový zdroj například na střechu domu, ale myšlenka, že tím budete zásobovat celý kontinent, je jednoduše šílená.