Hřeje to, bouchá to, hoří to, co je to? Ty zatracené baterie!
Seznam kapitol
Pokud jde o elektroodpad, způsobují baterie mnohem větší a podstatně horší potíže než počítačová kabeláž. Jejich omezená životnost a nebezpečnost z nich dělá záležitost, kterou je třeba akutně řešit. Jejich bezpečné zpracování ve velkých objemech může v budoucnosti způsobit větší problém, než jsou dnes fosilní paliva.
Každý, kdo se ohání vizemi moderní ekobudoucnosti, ukazuje elektrovozy, jejichž srdcem jsou baterie. Jak moderní! Vtip je ale v tom, že elektrovozy přišly na konci 19. století ještě dříve než benzínové vozy: Ale zatímco se benzín propracoval z volatilní exotické substance, kterou ručně míchali lékárníci, do podoby snadno přepravovatelné a skladovatelné kapaliny, vývoj baterií se zasekl tak, že elektromobily v podstatě úplně utopil.
O sto let jsme mnohem dále. Baterie už nevyužívají ve svém srdci kyseliny, ale podstatně bezpečnější lithium. „Podstatně bezpečnější“ ale neznamená zcela bezpečné: Kvalita lithiových baterií se mění od výrobce k výrobci – a mají přitom potenciál zažehnout jen těžko uhasitelný požár. Obsahují totiž nejen vysoce reaktivní lithium, které při kontaktu s vodou uvolňuje z vody vodík, ale také elektrolyty, které se při vyšších teplotách rozkládají na hořlavé plyny.
Moderní lithium polymerové baterie (LiPo) používají pevný polymerový elektrolyt, jako je polyethylenglykol (PEO), polyvinylkyanid (PAN), polymethylmetakrylát (PMMA) nebo polydifluorethylen (PVdF). Pokud se tyto látky zahřejí, můžou se začít rozkládat, přičemž u toho uvolňují plynný vodík (H₂), metan (CH₄), oxid uhelnatý (CO) a fluorovodík (HF). Povětšinou jde o vysoce reaktivní látky, které spolu s kyslíkem divoce oxidují, tedy hoří anebo explozivně hoří.
Lithium polymerové baterie mohou shořet explozivně, to obvykle v případě, že už si odventilovaly plyny a ty jsou připravené explodovat (nafouklé baterie), v případě větších baterií část zahoří a vzniklé teplo způsobí rozpad polymerů v těch článcích, které zatím byly v pohodě, což způsobuje dlouhé hoření. Další a další články se teplem rozpadají, jejich pláště se nafukují, otevírají se a uvolňují reaktivní plyny, které okamžitě chytnou, proto elektromobily hoří tak dlouho a tak výživně.
S takovým ohněm se toho nedá moc dělat, jen ho zbavit přístupu ke vzduchu a ochladit zbývající baterie tak, aby teplo nezpůsobovalo další rozklad polymerů na hořlavé plyny. Proto se elektromobily ponořují do nádrží s vodou a tam se ochlazují. Lithium i další produkty rozpadu baterií sice také reagují s vodou, ale důležité je hlavně je připravit o kyslík. Požár baterií není jednoduchá věc – a to, že to v praxi zatím není moc velký problém, souvisí hlavně s tím, že se zatím používají hlavně LiPo baterie s malou kapacitou.
Ty nám sice už dokážou podpálit byt, ale typicky vyhoří explozivně tak, že nezůstane dost materiálu pro udržení požáru. Aby totiž zahořely normální materiály, jako je dřevo, musí se zahřát na bod vznícení, což vyžaduje, aby to, co je zapaluje, hořelo dostatečně dlouho. Elektrokolo anebo elektrokoloběžka už ale má dost velkou baterku na to, aby způsobila regulérní požár.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
