Tak – a jsme v pytlíku 12. Teprve teď vidíte, jak jsou postavy kosmonautů drobné – celý velitelský modul Apolla je jeden jediný potisknutý kužel! I servisní modul je tak malý, že řídicí trysky RCS (Reaction Control System) Lego nahradilo jediným drobným dílkem. Mimochodem – osička zabodnutá do velitelského modulu Apolla má smysl, dovolí vám ho konfigurovat do různých podob.
Apollo si můžete složit buď v letové konfiguraci (to je ta s potiskem), anebo s únikovou startovací věží. Nouzová věž obsahuje 13,3 kN motor na pevné palivo – a jejím úkolem je oddělit velitelský modul a odtáhnout ho v případě destrukce rakety. Doslova odtáhne modul tak daleko, aby se dal bezpečně odhodit – a on přistane na vlastních padácích.
Nouzová věž se dá odpálit manuálně, ale má i automatiku: Kabelovými šachtami od věže až k motorům F-1 vedou tři signálové vodiče, pokud se věž aktivuje, tak testuje přítomnost signálu – a pokud ztratí signál ve dvou vodičích ze tří, má se za to, že se raketa rozpadá a k nouzovému odpálení dojde automaticky. Věž se i se štítem kabiny odděluje automaticky po oddělení prvního stupně, protože je účinná jen do 30 km výšky, pak už padáky kabiny nejsou pro záchranu účinné.
Apollo se nasazuje na kryt LMA (Lunar Module Adapter), který při startu obsahuje lunární modul LEM (Lunar Expedition Module). LMA má v reálu čtyři segmenty, model má jenom dva, ale dovoluje usazení vrchu modelu i s pouhou polovinou, takže vidíte dovnitř.
