Naprosté šílenství: Saturn V / Apollo | Kapitola 8
Seznam kapitol
Projekt Apollo je považován za ohromný technologický úspěch Američanů. Čím více ho ale studujete, tím odvážnější a šílenější vám začne připadat: Je to úplně na hlavu. A velmi dobře to vysvětluje, proč jsme s létáním na Měsíc přestali!
Druhý stupeň (S-II) také obsahuje dvě palivové nádrže. Ta dolní obsahuje 331 tisíc litrů tekutého kyslíku (LOX), ta horní pak 1 milion litrů tekutého vodíku (LH2). Pro vyšší stupně se používá vodík proto, že má nižší hustotu, plus hořením vzniká vodní pára, což činí toho palivo ekologičtějším. U skutečného S-II jsou obě nádrže spojené.
Vrchol druhého stupně modelu je prostě šílený. Tady se lidi z Lega vyřádili, protože na to jednak musíte uchytit panely, pak je tam šikmý prstenec adaptéru a taky se na to zachycuje třetí stupeň, takže si užijete mraků pididílků.
Takhle to vypadá celé – a jsou tam asi čtyři různé typy úchytů, které fixují dílky pro uchycení panelů. Plus – je to velmi křehká struktura, takže pozor na manipulaci.
Ta žlutá věc vepředu je otočená o 90° a pohyblivými klouby přidržuje boční panely, které jsou samy otočné. Mraky opravdu malých dílků, šílené. Důležité jsou dva červené úchyty nahoře, které slouží pro zachycení třetího stupně (S-IVB).
Otáčíme strukturu nádrží a stavíme bázi pro zachycení pěti raketových motorů druhého stupně (thrust structure).
Ta je tvořena tepelným štítem a konstrukcí, která drží pěti motorů J-2 s tahem 890 kN každý. Čtyři boční jsou manévrovatelné, prostřední je napevno.
Nemůžu se vynadívat na to šílenství na horní části stupně. Napadá mě slovo „overengineered“. Je to ale docela křehké, takže pozor při zapojování panelů.
Začínáme připojovat bočnice, začínáme tou, která patrně obsahuje kabelovou šachtu. Podobně jako u prvního stupně tato míjí nádrže, což zjednodušuje instalaci a opravitelnost. Je to důležité – a to nejen pro řízení rakety, jak uvidíme dál.
Sendvičujeme dlouhé dílky, podobně jako u prvního stupně právě tyto boky dávají modelu strukturální pevnost, zvláště vleže.
Čtyři hlavní bočnice dají modelu pevnost, pokud to chcete otevřít, nechal bych odkrytou tak maximálně osminu.
Konečně to do sebe začíná zapadat a struktura je pevná. Opět platí, že pokud nemůžete bočnice připojit, tak nepoužívejte sílu, ale podívejte se, jestli něco není pootočené.
Čtyři základní bočnice jsou hotové.
Stavíme čtyři boční panely, jsou stejné, opět je můžete stavět najednou.
Zapojení panelů je ideální zespoda nahoru – a bez použití násilí.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
