Naprosté šílenství: Saturn V / Apollo | Kapitola 6
Seznam kapitol
Projekt Apollo je považován za ohromný technologický úspěch Američanů. Čím více ho ale studujete, tím odvážnější a šílenější vám začne připadat: Je to úplně na hlavu. A velmi dobře to vysvětluje, proč jsme s létáním na Měsíc přestali!
Samotný kříž je pevný, ale šikmé elementy oktagonu visí doslova na jednom malém dílku, které se konstruktéři rozhodli čas od času zpevňovat plochým elementem.
Teprve teď jsou šikmé plochy dost pevné na to, aby se na ně dal usadit plášť, ale i tak se mohou otáčet, takže pozor: Pokud boční část pláště nejde zasadit, tak je patrně nějaký z nich pootočený. Nepoužívejte při nasazování sílu, opravdu si nepomůžete!
Na boku pláště jsou dvě výrazné válcové struktury. Podle všeho jde o kabelové šachty (cable tunnels), kterými jdou měřící a řídící vodiče k instrumentačnímu prstenci na vrcholu třetího stupně, kde je počítač LVDC (Launch Vehicle Digital Computer) a řídící gyroskopy.
Tunely jsou dlouhé, začínají pod dělicím prstencem (forward skirt) a pokračují až k motorové sekci (thrust structure). Druhý stupeň to opakuje, při separaci se kabely oddělí.
Vrchol prvního stupně (S-IC). Druhý stupeň se uchycuje čtyřmi úchyty, opatrně ho narovnáte a zacvaknete – a překvapivě to drží. Mimochodem, celý první stupeň vyhoří za 2 minuty 42 sekund – a ani náhodou nedonese raketu až na oběžnou dráhu, ve chvíli separace je 67 km vysoko. Oddělení je řešeno explozivními šrouby, vyhořelý první stupeň volně padá do Atlantiku.
Teď jedna kapku šílená Lego věc: Segmenty panelů se uchycují do pacek ve středové struktuře.
Vytvoříte čtyři pravé a čtyři levé, díky zachycení v kloubu je možné simulovat zakřivení pláště. Je to složité, ale asi to líp udělat nejde.
Zbývá jenom zkontrolovat, zda jsou panely zasunuté a zacvaknuté správně.
Pak se uzavře segment a je to!
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
