Proč věříme nesmyslným projektům?
i Zdroj: PCTuning.cz
Internet Článek Proč věříme nesmyslným projektům?

Proč věříme nesmyslným projektům? | Kapitola 5

Michal Rybka

Michal Rybka

6. 3. 2021 03:00 56

Seznam kapitol

1. Mediální výchova 2. V kontextu 3. Všechno se dá vygooglovat 4. Neučit se, bádat! 5. Mít vize... a hlavně je prodat 6. Nemusíš vědět, stačí chtít!

Youtubovský kanál Thunderf00t se věnuje mnoha tématům – a v sérii Busted ukazuje projekty, které vypadají strašně lákavě, jednoduše anebo sofistikovaně, jenom moc nedávají fyzikální smysl. A je až neuvěřitelné, kolik peněz se vybralo na Kickstarteru i jinde na věci, které opravdu popírají základní fyziku!

Reklama

Kdo chápe fyziku, paralyzovaně zírá na kickstarterové projekty, jako je klimatizace do stanu, která vůbec nefunguje, ale stojí 800 dolarů?! Která představuje méně efektivní chlazení, než když polijete stan litrem vody z běžné lahve?! Samozřejmě, když před dětmi moderní vzdělávací metodologové utají „zázraky“, jako je mrznutí, tání a vypařování, když jim zatají vzorečky, podle kterých si mohou spočítat, jak účinné to je a taky tabulky, kde najdou ony důležité konstanty – to se pak i úplná hovadina mění v technologickou inovaci a zázrak.

A tohle vše je umožněno primitivním, zcela nenáročným vzděláváním, které se už ani nepokouší děti něco naučit a mění školy na odkladiště dětí před deštěm a větrem, kde tráví čas až do chvíle, než se rodiče vrátí z montoven. A to je obrovská, katastrofální chyba. Ideologické vzdělávání jsme měli už za komunistů, ale ti alespoň chápali, že protože si nemohou technologie dovézt, musí mít technické kádry, které jim je postaví. A proto, paradoxně, technické a přírodovědecké vzdělávání za komunistů docela fungovalo.

Byla to jedna z věcí, kterou jsme měli dobrou – a kterou jsme si měli zachovat. Pokud se chcete vyprostit z bídy, musíte mít vzdělávání založené na doktríně, že vědění je cenné, že stojí za to učit se, vzdělávat se, vynalézat a objevovat. Pokud chcete vykládat systémové vědy, musíte začít od komponent systému, ne systému samotného, protože potom to nebude dávat smysl.

Místo toho jsme přešli na novou, ideologickou doktrínu, která staví na dojmech. Nejde o to, kdo co umí, kdo co dokázal, ale jak kdo umí prezentovat, jak to vypadá – a jak moc zapadá do současných představ o tom, co si společnost přeje, aby uspělo.

Pokud opustíme vzdělání a kritické myšlení, dostaneme do podobného světa, kde dočasně uspěla Elizabeth Holmesová. Tahle dívka bez technického, přírodovědeckého či zdravotního vzdělání, hnaná čistou ambicí stát se miliardářkou, se stala legendou mezi podvodnicemi. Snad proto, že její otec, Christian Rasmus Holmes IV. byl víceprezidentem jiného superpodvodného podniku, Enronu. Táhly ji vize a pocity – a to vše stačilo k patentům na neexistující technologii diagnostiky založené na nanotechnologiích.

Problém byl v tom, že měla vizi, ale ne vzdělání. Prodávala sny, ne řešení – a sezvala si kolem sebe tým lidí, kteří také nechápali technologie a odmítali varování svých zaměstnanců, že nabízejí něco, co je nyní technicky nemožné. Elizabeth byla vizionářkou nové éry, přenesla se přes drobnosti, jako že nelze provádět tolik testů, kolik chce z tak malé dávky krve – a že je to příliš nepřesné, ne. Ne!

Nenechala se omezovat: Nosila černý rolák jako Steve Jobs, mluvila umělým, hlubokým hlasem, dělala PR, slibovala nemožné, v očích nekritického tisku se stala nejmladší multimiliardářkou – prostě proto, že její společnost, Theranos, měla v jednom okamžiku valuaci 22 miliard USD. Nepotřebovala dokončené vzdělání, nepotřebovala realitu – stačila ji jenom její vize – a na okamžik se stala nejen stoupající hvězdou, ale také inspirací pro novou generaci dívek. Její sen ale připravil ohromené investory zhruba o miliardu dolarů – a stala se padající hvězdou, které hrozí pořádný flastr za podvod a nyní to hraje na duševní nemoc, aby se vyhnula trestu.

Jak se to mohlo stát? Jak mohla obrat investory o miliardu?

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama