Rychlost, plynulost nebo ostrost? První ROG monitor umí vše | Kapitola 7
Seznam kapitol
1440p a 144 Hz – nemožné? Ne! Podíváme se na nový počin Asusu, který je významným krokem na poli herních LCD. Stačilo by jen samotné zvýšení rozlišení, ale první monitor řady ROG má ještě další trumf: modul G-Sync. Ukážeme si i další technologické novinky i to, proč jsou některé testy input lagu špatné a jak jej budeme měřit my.
Pokud bychom měli shrnout předchozí kapitolu, tak input lag se skládá ze tří částí: zpracování vstupního signálu, čekání na vykreslení obrazu (u synchronizace celého, jinde jen do příchodu dalšího snímku) a persistenci bodů. Uvedli jsme i příklady hodnot, což vedlo k tomu, že součet všech zpoždění by nebyl zrovna malý – například u 60Hz IPS panelu s 10ms zpožděním při zpracování a 10 ms pro zobrazení bodu. Celkový lag je tedy až 16 + 10 + 10 = 36 ms jen na monitoru!
Vyplatí se tedy zkoumat, jak na tom je konkrétní monitor se zpožděním, protože to ovlivní nejen hráče ale i běžného uživatele. Rozdíly jsou spíš jen v tom, že profi hráč bude tolerovat lag jen pár ms, zatímco pro práci nějakých 10 nebo 20 ms možná ani nerozeznáme, ale více už ano.
Měření input lagu je ale opravdový oříšek. Bez nějakého hlubšího zamyšlení byste mohli navrhnout použít nějakou aplikaci – stopky, které měří v milisekundách a vypisuje hodnoty na monitor. Pak použít pasivní rozdvojku na kabel, připojit monitory a hurá na měření. Jak? Přece vyfotit stopky na obou monitorech fotoaparátem a odečíst naměřené hodnoty.
Tento přístup sice do jisté míry funguje, ale jeho přesnost je na úrovni doby jednoho obnovovacího cyklu. To znamená, že dva 60Hz panely s rozdílem input lagu pod 16 ms spolehlivě nerozeznáte a už vůbec nezměříte přesně. Proč? Protože obnovovací signál obou monitorů není (respektive nemusí být) synchronizovaný – zatímco jeden panel už obnovil místo se stopkami, druhý mohl právě obnovovat jinou část panelu a k překreslení stopek se ani nedostal. Tato situace samozřejmě může nastat, i pokud mají oba monitory naprosto identické parametry a přitom výsledky se liší i o desítky milisekund!
Jak tedy měřit input lag co nejpřesněji? Opět se dostáváme na ožehavé téma. V předchozím článku o synchronizačních technikách a bufferování snímků na grafické kartě jsem na konci článku položil otázku: „Kolik fps dokáže zobrazit běžný monitor?“. Chtěl jsem poukázat na to, že monitory dokáží vykreslovat data z více snímků, než je jejich obnovovací frekvence. Tam jsem u některých čtenářů ale narazil. Původně už jsem k této problematice nechtěl vracet, nicméně jsem se k ní dostal zpět oklikou přes měření zpoždění na LCD panelech.
Proč? Protože k přesnému měření využijeme právě aplikaci pracující na frekvencích přes 1000 fps, která všechny snímky (alespoň částečně) zobrazí na monitor.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
