Sir Clive Sinclair: Život jak na horské dráze | Kapitola 4
Seznam kapitol
16. září 2021 se uzavřel životní příběh Cliva Sinclaira. A že to byl životní příběh! Obsahuje tolik divočin a zvratů, že se to zdá skoro nemožné. Sinclair byl nejen výrazný vynálezce, který obcházel limity technologie své doby, ale dokázal si života opravdu užít.
Další typicky sinclairovskou volbou byla sázka na Microdrive. Microdrive se objevil u Spectra – a představuje velice exotické paměťové zařízení. Miniaturní zařízení připomínající Compact Flash (44 × 34 × 8 mm) obsahuje pětimetrovou 2 mm širokou magnetickou pásku, která je natočená na jediném kotouči. Ta se pohybuje jedním směrem, vytahuje se z prostředka a navíjí na obvod a to hodně rychle, rychlostí 76 cm/s – takže celý cyklus absolvuje za 8 sekund.
Tohle podivné zařízení mělo kapacitu 85 KB, ale opakovaným formátováním se páska mohla trochu natáhnout. Fakt, že každá mechanika měla kapku jiný motor, dělala zápis a čtení nespolehlivým, o přenášení mezi stroji ani nemluvě. Nebylo to kompatibilní vůbec s ničím a snižovalo to komplexitu mechaniky na úkor komplexity médií a také kapacity.
Kdyby šlo jen o experiment u ZX Spectra, kde se mechanika objevila poprvé, nebyl by to asi problém. Problém byl v tom, že Sinclair QL na něj vsadil taky – a to dokonce tak, že měl zabudované dvě mechaniky! V té době, v roce 1984, už bylo na míle jasné, že paměťovým zařízením bude disketa – a pokud čekáte, že u počítače pro poloprofesionální využití Sinclair vsadí na alespoň datovou kompatibilitu s IBM PC, šeredně se mýlíte. Byla tu šance vsadit na nějaký jiný typ disket a například nabídnout alespoň externí 5,25“ floppy mechaniku, ale ne, dostali jste počítač a software k němu na těchto mikropáskách s kapacitou 85 KB.
Počítač měl potenciál – a nejpopulárnější rozšíření bylo kombinované zařízení, které rozšiřovalo paměť ze 128 KB na 640 KB a přidalo floppy řadič. Kdyby měl Sinclair QL alespoň ten řadič, mohl z něj být konkurenceschopný domácí systém. Sinclair ale měl svou vlastní hlavu.
Tohle nebyl jediný případ, kdy sabotoval sám sebe. The Black Watch, první digitálky z roku 1975, měly problém s LED zobrazovači – konzumoval moc energie, takže pokud vás zajímalo, kolik je hodin, museli jste stisknout tlačítko.
I tak se ale hodinky dokázaly vybít už za 10 dní, plus jejich krystal byl teplotně závislý, takže se podle teploty buď zpožďovaly, anebo předbíhaly.
Revoluční produkt, obchodní neúspěch. Až takový neúspěch, že všichni investoři dávali od Sinclaira ruce pryč – a když se rozhodl rozjet výrobu svého Microcomputer Kit MK-14, musel prodat svoje auto a dům – v době, kdy už měl rodinu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
