Svoboda, rebelie a zločin za časů triggeringu | Kapitola 2

Pak se do internetu zapojil mainstream a s ním i jeho nekončící zásoba pitomců a jedinců toužících po popularitě za každou cenu. Dřív byl u nás normální černý (někdy pekelně černý) humor, který u nás stále reprezentuje například uživatel Verbal z ČSFD. Pokud neznáte – doporučuji, čím horší film, tím masitější recenze. Tohle bylo v minulosti zcela běžné. Mainstream ale přinesl zároveň toxicitu a naivitu, která se projevuje tak, že příliš mladí a příliš nesoudní mají přístup k obsahu, ne který ještě nejsou zralí.

To je pro teenagery atraktivní, protože jim to rodiče zakazují. Rebelie a vlastní průzkum světa je normální, pokud nepřekročí určité meze. A protože je tu poptávka, vzniká logicky i nabídka, jako je tomu u fenoménu cam girls anebo osob, jako je Belle Delphine. To, co tahle dívčina provozuje, je někde mezi cosplayem, bizarní uměleckou performancí a čistým pornem, například její klip „Eat My Ass“ je reklama na placený přístup na její stránky na OnlyFans.

Zajímavé ale je, že ji nelze zařadit mezi stovky řadových kandidátek na minutu slávy, které známe z Czech Castingu. Ona je mnohem chytřejší a kreativnější. Dělá hodně provokativní věci, jako je například „How to Become Belle Delphine“, což je cosi mezi cukrkandlovou verzí hororu, temně podanou osobní zpovědí pronášenou se smíchem a erotickou show. Ano, podle moderních měřítek by se to dalo prohlásit za umění.

Kdysi bychom se na to asi podívali, zasmáli se a šli bychom na pivo, ale dnes se najde spousta lidí, kteří na to skočí a podobným tvůrkyním posílají peníze, nezřídka hodně peněz. Ve skutečnosti podobným umělkyním stačí k životu mnohem méně aktivity – dnes se například řeší streamerka Pokimane za to, že většinu času na streamech tráví tím, že kouká na cizí videa, netváří se u toho nijak, případně se láduje – a za to ji zmámení jedinci posílají peníze.