Ten zvládne to a ta zas tohle: AI vstupuje do zoologické zahrady inteligencí
i Zdroj: depositphotos.com
Zábava Článek Ten zvládne to a ta zas tohle: AI vstupuje do zoologické zahrady inteligencí

Ten zvládne to a ta zas tohle: AI vstupuje do zoologické zahrady inteligencí | Kapitola 5

Michal Rybka

Michal Rybka

17. 2. 2023 17:00 5

Seznam kapitol

1. Co je inteligence? 2. Co a jak měřit 3. I zedník musí myslet 4. Temná stránka inteligence
5. Přizpůsobit se, nebo vyhynout 6. Tušení souvislostí 7. Na co už jeden člověk nestačí

Inteligence je zatracený koncept, u něhož zmatení souvisí s utilitární potřebou nějak ji měřit. Inteligencí je přitom celá řada kvalitativně odlišných typů, z nichž některé jsou obvyklejší a pochopitelnější a jiné naopak naprosto exotické.

Reklama

Když mluvím o těžko předvídatelných událostech, popisuji další z faktorů inteligence, tedy schopnost reagovat, adaptabilitu. Reakce není možná tak čistá jako abstraktní inference, je ale kriticky nutná k přežití. Je to schopnost identifikovat problém, vytvořit si model, jak problém vyřešit a hledat cesty, jak tento problém vyřešit. 

Reaktivní inteligence je svázaná se schopností vyšších zvířat učit se od sebe navzájem a je tak kritická, že ji najdeme u velkého počtu druhů. V situaci, kdy se změní životní podmínky anebo potravinový řetězec, se buď přizpůsobíte, anebo vyhynete. Lidé jsou jako druh speciální v tom smyslu, že na tuto schopnost vsadili evolučně skoro vše: Ztratili jsme srst, většinu síly, pořádné tesáky a většinu podobných rysů, takže dnes nepřepereme ani dospělého šimpanze (ne, nezkoušejte to, je to o kejhák).

Vsadili jsme na to, že přežijeme díky inovacím – a nejen to, protože sami jsme největší příčinou své vlastní disrupce, ocitli jsme se v soutěži nejen s přírodním okolím, ale hlavně sami se sebou. Nejsilnějším argumentem pro dark forest theory je představa, že technologická evoluce je tlačena hlavně vnitrodruhovou soutěží – a pokud ta neexistuje a všichni příslušníci druhu by žili v biblické harmonii, prostě bychom se k technologiím vůbec nedostali. (Ano, tohle je trochu strašidelné.)

To nás přivádí k otázce: Kde jsme dneska? Jak je na tom naše inteligence?

Naše inteligence se učí – takže je vlastně popisná. Učení se je proces extrakce podobností a znalostí přímo z dat, přičemž může vznikat implicitní model toho, jak to funguje. Implicitní model je to, co bychom označili za „intuitivní“, tedy víme, jak to asi tak je, aniž bychom dokázali precizně algoritmicky zformulovat, jak to přesně funguje (což je explicitní model). 

I když se implicitní model zdá jako méněcenný, ve skutečnosti je to dominantní způsob, jak se lidi cokoliv učí: Sice používáte rodný jazyk, ale teprve ve škole vám vysvětlí věci jako slovní druhy anebo větnou stavbu – mluvit a analyzovat řeč zvládnete naprosto bez této znalosti a většina lidí se dokáže implicitním způsobem naučit nejen mluvit více jazyky, ale také jimi uvažovat (tedy provádět mentální operace bez překladu do rodného jazyka). 

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama