Ten zvládne to a ta zas tohle: AI vstupuje do zoologické zahrady inteligencí | Kapitola 6

Bod, do kterého se dostáváme, je bodem s inteligencí, která zvládá tvorbu implicitních modelů. Ta je sice neexaktní, ale překvapivě užitečná, jak vysvětluje například nasazení umělé inteligence při predikci skládání proteinů. Skládání proteinů je komplikované, což popisuje tak zvaný Levinthalův paradox, což je myšlenkový experiment z roku 1969 týkající se komplexity skládání řetězců aminokyselin. Cyrus Levinthal odhadl, že komplexita skládání velmi dlouhých polypeptidových řetězců je 10³⁰⁰, což je „více než astronomické číslo“.

Intuitivně je zjevné, že vzhledem k obrovskému počtu proteinů, které se skládají vždy správně, musí existovat nějaké skládací mechanismy, které zatím neznáme. Přestože je neznáme, umělá inteligence dokázala vypozorovat implicitní pravidla, díky kterým má dnes zhruba 90% úspěšnost predikce při skládání proteinu ze zadaného řetězce aminokyselin. Její přístup bychom mohli nazvat informovanou intuicí, ale je to mezikrok mezi naprostým nepochopením problému a jeho exaktním popsáním: AI vypozorovala, že tam jsou přinejmenším pravděpodobnostní souvislosti a dokáže je popsat s prediktivním kritériem. Zkrátka a dobře vidíme, že tam je mechanismus, který neznáme, ale něco tam je.

To je fantastický pokrok. Mnozí nechápou, na co se to díváme, ale vtip je v tom, že řada souvislostí je vysoce komplexních. Klasická věda je redukcionistická, snaží se hledat naprosté minimum, ale většina přírodních procesů nám nedává ten luxus, že by nám dovolila svět oholit na kost, na pár základních rovnic. Svět je pravděpodobnostní, biologie je vysoce pluralitní a v rámci toho, co je povoleno, si dělá cokoliv. 

To, že se AI dokáže pustit do hory dat, která vypadá neprolomitelně a najít v ní implicitní model, znamená, že tam jsou zákony, které jsou možná složité, ale jsou tam. I relativně čiré obory, jako je zmiňovaná matematika, znají celou řadu problémů, které nemají jednoduché důkazy – a na Wikipedii si můžete snadno najít přehled matematických důkazů, jejichž délka je mezi 100 a 1000 stranami textu. Dnes i v tomto exaktním oboru existují důkazy, které nejsou bez počítačů proveditelné – a je prakticky jisté, že budou existovat ještě delší a ještě delší důkazy, jejichž komplexita sama se může blížit nekonečnu.