Věda vs. náboženství. Jde svět islámu a AI dohromady? | Kapitola 3

Poznání se rozvíjelo v oblasti astronomie, geografie, navigace, zemědělství, biologie, mechaniky, architektury – a tak dále a tak dále. Na konci abbásovské éry se ale staly dvě nepříjemné věci: Ta významnější byla mongolská invaze, která skončila zničením Baghdádu a jeho velké knihovny v roce 1258. Ta druhá se stala o něco dříve – a šlo o filozofa Al Ghazálího (známého jako Algazelus), který se odklonil od studia řeckých filozofů, v podstatě je odmítl a místo toho začal budovat filozofii čistě na islámských principech. Tím skončila éra racionality, kterou nahradil mysticismus.

Zatímco v Evropě začínala renesance, islám začal intelektuálně zpomalovat, až původně zaostávající Západ svět islámu předběhl. Pak nastalo něco, čemu říkají koloniální éra, ale ona to byla spíš dobrovolná (a jen částečná) westernizace – a to je bod, ve kterém je svět islámu v zásadě dodnes. Nárůst jeho role byl tažený ve 20. století spíš surovinami, fosfáty, a hlavně ropou, ale přestože svět islámu (velmi nerovnoměrně) zbohatl, intelektuálně zaostává.

Islám a AI revoluce

Takže... jak do toho sedí AI?

Z hlediska vývoje vědy za raného kalifátu došlo k zachování a rozvíjení matematiky a mechaniky, ale dnes je centrum vývoje zcela na Západě. Došlo k situaci, kdy AI rozvíjí několik málo firem, které mají dost peněz a dostatečnou infrastrukturu na to, aby budovaly skutečně velké věci. A to je dost zásadní problém jak pro nás, které AI revoluce vleče, tak zvlášť pro ně, protože oni mají naprosto minimální kontrolu nad tím, co se děje – a to je dost štve.

Docela zajímavý je případ softwarové inženýrky Ibtihal Aboussadové, která dělala pro kanadskou pobočku Microsoftu, ale protože se letos na jaře při oslavách padesátin Microsoftu postavila proti prodeji jejich AI technologií izraelské armádě, tak dostala padáka. Její argument byl ten, že se AI Microsoftu používá v boji proti Palestincům – a podle všeho dost nevybíravě nařkla šéfa AI divize Mustafu Sulejmana, že „profituje na válce a má na rukou krev“. Takže ji z oslav vyvedli a dali jí padáka, podobně i další softwarové inženýrce, Vaniji Agrawalové, která rovněž protestovala. 

Poté, co Aboussadová dostala padáka, začala pracovat pro americkou náboženskou instituci Yaqeen Institute for Islamic Research, kde se věnuje „etickému použití umělé inteligence v souladu s islámskými etickými hodnotami“. To, co pod tím míní, popsala na přednášce pro Muslim Council of Britain – a máme to zaznamenané v plné délce, což je dobře. Mluví tam poměrně uměřeně, ale je zcela jasné, že si v dilematu mezi kariérou a náboženskými hodnotami vybrala náboženství, což je pochopitelné, ale taky to klade otázky, kde jsou limity toho, čemu se říká „diverzita“ ve chvíli, kdy jsou hodnoty západních organizací v rozporu s hodnotami islámu.