Věda vs. náboženství. Jde svět islámu a AI dohromady? | Kapitola 4

Na zmíněné konferenci byla celá řada přednášek týkajících se AI, které se tak trochu vedou v duchu, že je potřeba vstoupit do AI revoluce proto, že jim ujíždí vlak – a to znamená, že AI vzniká ne v duchu islámských hodnot, ale proti nim, což vnímají jako nepřijatelné. 

To, čemu dnes říkáme moderní islám, vychází z Al Ghazálího prožitkové tradice, což je posunuje směrem do středověku. Velká část islámu, který se šíří na Západ, je wahhabitský sunnitský islám, který by se dal označit za ultrakonzervativní a do značné míry antiintelektuální. Důvody jeho expanze jsou prosté: Wahhabité pocházejí ze Saúdské Arábie a mají ropné peníze, které přes svoje nadace používají na šíření islámu, staví za to mešity, pořádají školení a tak dále. Zjednodušeně by se dalo říct, že se snaží expandovat tak rychle, dokud mají ty ropné peníze, protože ty jim jednou dojdou.

A tam dojde ke kolizi s modernitou, což si nějak budou muset vyřešit sami se sebou. To bude problém, protože zatím se pokrok v náboženských komunitách odehrává v tom smyslu, že ti bohatí si kupují nová zařízení, ale moc jim nerozumí a s jistou lítostí konstatují, že „jsme příliš závislí na elektřině a neumíme žít jako naši předkové“, tedy je v tom silný sentiment po idealizované verzi středověku. 

Usáma Bin Ládin se připravoval na džihád a na to, jak po svém vítězství zavede středověký ráj bez všech těch internetů a elektřin, ale to je hodně extrémní postoj, se kterým prostě nemají šanci uspět. A to si ti chytřejší, jako je korunní princ Salmán uvědomují – a proto chtějí naopak integrovat vývoj AI a svoje hodnoty. 

Důvodů je několik: Za prvé jde o to, že ví, že ropné peníze končí a že hledají náhradu v technologických penězích. Za druhé jde o to, že si uvědomují rizika totální technologické závislosti na Západu i na Východu – a za třetí to, že jim dochází, že taková závislost znamená, že hodnoty AI bude formovat Západ a jeho hodnoty nebo Východ a jeho hodnoty. 

V tomto kontextu je zajímavá přednáška šejka Jasíra Kadího z Masjid Darul Quran, což je americká islámská organizace se sídlem v New Yorku. V ní se věnuje rizikům nastupující AI a také stesku po starších a jednodušších časech, což je zajímavý paradox, protože nejenže dává svoje přednášky na YouTube, ale taky přiznává, že má Teslu s autonomním řízením. Je to opakující se vnitřní rozpor, kdy řada kazatelů zároveň kritizuje technologie, ale přitom si neváhá pořídit to nejlepší a nejdražší. 

V přednášce se věnuje nástupu AI – a přednáší to nepříliš přesně, ale v zásadě vymezuje okruhy toho, co vnímá jako rizika AI. Je to například fakt, že AI může jednou rozhodovat o lidském životě a smrti formou etických voleb, což vnímá jako negativní, protože to není lidské rozhodování. 

Další věc, u které se pozastavuje, je schopnost AI pracovat s rozsáhlými texty, což paradoxně způsobuje, že je schopna hodnotit fatwy podstatně lépe než islámští učenci, což by mohlo „vést k tomu, že bude časem zbytečný a že se budou lidé ptát GPT-imáma na to, „co je halal a co haram“. To je pravda – AI ohrožuje právě zaměstnání, které je založené na memorování textů, ať už jde o právní texty nebo o náboženské texty, které je možné strojově srovnávat, hledat v nich implikace, a dokonce sestavovat rozhodovací grafy.

Další kritika se týká nasazování AI v roli kontroly populace, jako jsou kamerové systémy. To má dva aspekty, jeden se týká bojového použití – první rojovou dronovou inteligenci nepoužili nedávno na Ukrajině, jak nám tvrdila naše média, ale už před několika lety v Gaze. Technologická superiorita Izraele je něco, co vnímají velmi negativně – ale nejsem si jistý, jestli jim dochází, že právě sekulární charakter technologických organizací je to, co jim dovoluje rychlý pohyb vpřed.

Poslední kritika se týká sociálních sítí a toho, že tvoří informační bubliny. Šejk Kadí popisuje vznik bublin poměrně přesně s tím, že konstatuje, že „my všichni máme pozitivní propalestinské zprávy, ale pravičáci a křesťanští radikálové to mají úplně jinak“. Zatím tyto bubliny vznikají z čistě finančních důvodů – AI nám cpe reklamu a produkty, které by se nám mohly líbit, ale diskutuje, co by se mohlo stát, kdyby někdo AI nařídil, ať nám začne podsouvat obsah, který má modulovat naše vnímání světa.