Vývoj technologií počítačových her — druhý díl - Kapitola 10

Vývoj technologií počítačových her — druhý díl | Kapitola 10

Seznam kapitol

1. Krach v roce 1983 a herní hardware po něm 2. Arkády a adventury druhé poloviny 80. let 3. Trojrozměrné hry let osmdesátých 4. Nadvláda osobních počítačů začíná 5. Intel i386 přichází

6. id Software vládne (hernímu) světu 7. Další zajímavé hry první poloviny 90. let 8. Počátky plnohodnotného 3D 9. Počítačový hardware první poloviny 90. let 10. Pátá generace herních konzolí

Historie počítačových her se píše už několik desítek let. Za tu dobu se jednoduché hry typu Pong vyvinuly v komplexní tituly s realistickou grafikou podobnou skutečnosti. Připravili jsme pro vás seriál o jejich vývoji, ve kterém zmapujeme cestu od prvních her jako Tennis for Two hraném na osciloskopu až k nejnovějšímu Crysis.

Reklama

Vývoj technologií počítačových her — druhý díl

Amiga CD32 (zdroj: Wikipedia)

Na závěr druhé části seriálu se podívejme na situaci na trhu s herními konzolemi. Jak už bylo řečeno, osobní počítače svým výkonem i dostupnou cenou na přelomu 80. a 90. let válcovaly herní konzole. Jako první na to dokázal zareagovat Commodore, který v roce 1993 uvedl Amigu CD32. Konzole byla osazena procesorem Motorola 68ECD20 na frekvenci 14 MHz, měla 2 MB paměti a hry se distribuovaly na CD. První zástupce 5. generace konzolí však skončil mimo jiné i kvůli vysoké ceně 400 dolarů v propadlišti dějin, prodalo se ubohých sto tisíc kusů.

Atari Jaguar (zdroj: Wikipedia)

Jen pár týdnů po Amize se na trhu objevují další dvě herní konzole: Atari Jaguar a 3DO Interactive Multiplayer. Ačkoliv Jaguar nabízí podstatně větší výkon než Amiga a cena je 250 dolarů, jsou prodeje i tady tragické a dosahují 250 tisíc kusů. V nabídce byl s procesorem „Jerry“ na frekvenci 26,59 MHz a grafickým čipem „Tom“ s frekvencí také 26,59 MHz.

Přece jen o něco lépe si vedla konzole 3DO (Panasonic, Sanyo, GoldStar). Ačkoliv byla s cenou 700 USD s přehledem nejdražší a hardware také nebyl nijak zázračný, díky originálnímu ovládání se jí prodalo dva miliony. Ani to ale není v porovnání s Playstationem moc.

Sony PlayStation (zdroj: Wikipedia)

Další dvě konzole přišly do Evropy až v roce 1995. První byla od Segy a jmenovala se Saturn. Její výkon výkon nebyl špatný (dva procesory Hitachi taktované na 28,6 MHz), nedostatek kvalitních her a vyšší cena (400 USD) však zapříčinily, že se konzole prodalo jen necelých deset milionů.

Tak trochu omylem vyrobilo herní konzoli i Sony. Společnost původně pomáhala vyvíjet datový nosič pro Nintendo (CD). Protože se však společnosti neshody a Sony mělo po spolupráci s Nintendem s výrobou herní konzole alespoň základní zkušenosti, rozhodlo se vedení pokračovat ve výrobě herní konzole osamoceně. Vznikl tak PlayStation, s přehledem nejúspěšnější herní konzole této éry. Hardware sice nemohl konkurovat tehdejším počítačům (procesor MIPS R3051 tikal na necelých 34 MHz), cena 300 dolarů a vynikající hry však stačily k tomu, aby se konzole prodalo přes sto milionů kusů!

Nintendo 64 (zdroj: Wikipedia)

Až jako poslední přišlo se svou konzolí Nintendo. Nintendo 64 mělo ze všech konzolí spolehlivě nejvýkonnější hardware. Její procesor NEC VR4300 tikal na 94 MHz, grafický akcelerátor SGI RCP pak na 62,5 MHz, vzhledem k neshodám se Sony však jako datové úložiště musely posloužit staré cartridge. Nintendo konzoli nasadilo nízkou cenu 250 dolarů a z N64 se s prodeji přes 30 milionů kusů stala jediná vážnější konkurence PlayStationu.