Zase se to pokazilo? Je na čase zbavit se elektroaušusu! | Kapitola 4
Seznam kapitol
Dělají vám neopravitelné spotřebiče radost? Líbí se vám nerozebíratelná zařízení? Těšíte se z toho, že místo snadné výměny dílu za pár korun či stovek musíte kupovat zcela novou věc? Věříte kecům o krátké morální životnosti, kvůli které nemá smysl dělat věci poctivěji? Myslíte, že jen díky tomu je to levnější? Mělo by se s tím začít něco dělat!
Nabízí se otázka: Proč nebyl Boogie Board navržen tak, aby se v něm dala baterie snadno vyměnit? Je to v podstatě triviální operace, stačilo by jenom, aby baterka nebyla přiletovaná. Drtivá většina kapesních počítačů devadesátých let využívala lithiové knoflíky 2025 nebo 2032 pro napájení zálohování paměti, tyto baterky se dají najít v paměťových DRAM kartách, digitizérech, na základních deskách, v různorodých malých zařízeních – najdete je dokonce i v baterce, co se montuje na teleskopický obušek. Je to úplně normální baterka a za ty roky jejího využívání vznikla celá řada konstrukcí dovolujících snadnou a jednoduchou výměnu.
Proč nemá Boogie Board například klasickou štěrbinu s páskem, který dovolí vytažení vybité baterie? Asi proto, že je pro výrobce výhodnější prodat celé zařízení, než dovolit zákazníkovi, aby si jen vyměnil baterku. Triviální operace se nesmírně zkomplikovaly. I kdyby výrobce předpokládal, že je zákazník levý jako poleno, výměna knoflíkové baterie je triviální zásah, který vám po koupi baterie udělají v každém slušnějším elektroobchodu zadarmo. I komplikovanější úkon, jako je výměna knoflíkovky sloužící k zálohování notebooku, která je přiletovaná na zvláštní konektor, vás u specialistů jako Avacom vyjde zhruba na stovku – a záložní baterka v používaném notebooku vám přitom téměř jistě vydrží celou jeho životnost.
Jenom tady máme před sebou spotřební zařízení, které samo sebe po dvou letech mírného používání pohřbí, protože je tak navrženo. V recenzi, která se objevila na PC Tuningu, je jako výhoda zařízení uvedeno to, že „šetří stromy“. Ach, jak daleko od pravdy je tato představa! Za tisíc korun si koupíte jednak horu papírů a potom – papír se dá recyklovat mnohem snáze než elektrošrot. Přitom je neuvěřitelné, jak snadno by mělo být možné baterii vyměnit. I v provedení, v jakém byla deska prodávána, to zvládnete bez pájení. Ba co více, vzhledem k tomu, že přístup k baterce je zepředu, můžete desku třeba přilepit na zeď – a baterku lze i tak vyměnit bez jejího odlepení! Zkrátka: Výměna by byla jednoduchost sama, pokud by se chtělo. Jenomže ono se zjevně nechtělo.
Ne že by to nešlo, nové a lepší Boogie Boardy, jako je SYNC anebo eWriter, výměnu baterie dovolují. Leč ty „lidové“ modely, jako je JOT, to mají stále natvrdo. Pokud výrobce něco nedonutí přestat vytvářet tyto craptastické kreace, které samy sebe umrtví, budeme dále zavlažováni elektroodpadem. Takže by bylo na místě, aby EU dovozcům tohoto crapware sdělila, ať si svůj odpad vozí jinam. Buď budou tak hodní a dovolí provádění triviálních servisních zásahů, jako je výměna baterie za novou (a nějakou normální, která se dá opravdu koupit), anebo ať s tím jdou o kontinent vedle. Prostě je na čase říci, že dovážená elektronika by měla splňovat nějaké základní normy. Očekáváme, že kvůli telefonu v nabíječce nevyhoříme, měli bychom také žádat, aby nám nebyl prodáván elektrošrot, který jen o fous přežije záruční dobu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
