4. průmyslová revoluce: Staneme se obětí pokroku?
Seznam kapitol
Již jsme četli o Smart Cities, samořiditelných automobilech či dokonce o umělé twitterovací inteligenci od Microsoftu. Průmysl je ale trošku konzervativnější odvětví, kam se technický pokrok zpravidla dostává s mírným zpožděním. Jak vlastně zapadá průmysl do kontextu dnešní doby plné technologických zázraků?
James Watt v roce 1784 zřejmě netušil, jak moc jeho objev otřese základy tehdejšího světa. Masová produkce, prudký růst počtu obyvatelstva, vznik nekvalifikovaných pracovních míst nebo prodloužení střední délky života byly jen některé z dnes již samozřejmých znaků moderní společnosti. Ano, asi jen máloco ovlivnilo lidstvo a jeho způsob života více než vynález parního stroje. Právě jeho vynalezení totiž zformovalo průmysl tak, jak ho dnes známe. Došlo tehdy pravděpodobně k největší revoluci v našich životech – k průmyslové revoluci.
Za tu dobu společnost pokročila a z pohledů historiků došlo ještě ke dvěma takovým revolucím. Za lekci dějepisu se omlouvám, nicméně k objasnění pojmu Industry 4.0 je nezbytné se o dalším vývoji alespoň zmínit.
Stejně jako měl v první průmyslové revoluci zásadní význam parní stroj a tovaryše a mistry nahradili nekvalifikovaní dělníci, v té druhé to byla elektrifikace továren startující pásovou výrobu a přesun dělníků k pásům. Třetí revoluce v řadě pak do průmyslové výroby začlenila pokrok do té doby učiněný na poli výpočetní techniky a robotiky. Pokrok v automatizaci umožnil spolupráci lidí u pásů s roboty a zbylé pracovníky přesunout za konzole obsluhovat automaty (ne ty herní, samozřejmě).
Jen pro upřesnění, číslování jednotlivých průmyslových revolucí není tak úplně obecně akceptované. Ač je ve spojení s Industry 4.0 jako třetí v pořadí uveden nástup robotiky a automatizace, v jiných zdrojích se například dozvíme, že trojku již obsadila revoluce v obnovitelných zdrojích z roku 2007. Někde se dokonce uvádí, že třetí průmyslová revoluce snad ještě vůbec nenastala. Inu, snad se s tím drobným chaosem nějak vyrovnáme.
Vraťme se ale k revolucím. V roce 2011 iniciativa vzešlá z Německé výzkumné společnosti (DFG) požádala kancléřku Merkelovou o vládní financování projektu (50M EUR), který má nastartovat novou (ano, čtrvrtou) průmyslovou revoluci – Industry Revolution 4.0, později přejmenovanou na méně revoluční Industry 4.0. Průmysl má posunout směrem k tzv. kyberneticko-fyzikálním systémům a totálnímu informačnímu propojení v cloudu. A právě o tomto novém průmyslovém konceptu bude dnešní článek.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
