AMD Phenom 9500 - procesor platformy AMD Spider
Seznam kapitol
Dvě předchozí komponenty platformy AMD Spider jsme recenzovali minulý týden, šlo o grafické karty HD38x0 a čipovou sadu RD-790FX. Do kompletního "Pavouka" nám ale ještě jeden kousek skládačky chyběl. Chybějící komponenta - procesor - je určitě nejzásadnější a neočekávanější částí. Exklusivně, první v české republice si můžete dnes přečíst recenzi plné prodejní verze tohoto procesoru.
Před týdnem AMD uvedli herní platformu AMD Spider, u nás jste si mohli recenze na obě předešlé části (grafiky, čipset) přečíst. Obecně se testů a článku o tomto počinu objevilo i na českém webu nespočet. Fakta a základní informace se rychle rozšířily do podvědomí čtenářů. Na mnoha zahraničních magazínech (na těch nejdůležitějších a nejznámějších) bylo možné shlédnout i kompletní recenze této platformy, včetně procesorů Phenom.
Redakce PCTuning se osobně účastnila i uvedení této platformy ve Varšavě. Reportáž z tohoto uvedení, včetně mnoha zajímavých fotografií, postřehů a názorů si můžete přečíst v článku zde.
Většina zahraničních testů byla ale provedena s před-prodejními vzorky procesorů, kde výkon bude zřejmě stejný jako u prodejních ale v přetaktování se mohou značně lišit. Proto bude dnešní test prvního dostupného procesoru, tak jak se prodává na trhu v tomto směru exklusivní. Na informaci, jak půjdou "Retail" procesory přetaktovat totiž čekají všichni potenciální kupci nových procesorů AMD. A pro mnohé z nich to bude hlavní argument při rozhodování, zda mít či nemít Phenom v této prodejní revizi (B2).
Proto, aby bylo možné využít veškeré možnosti zmíněné platformy se předpokládá spojení všech tří komponent. Grafických karet nové generace, čipsetu a procesoru. V podstatě však stačí jen deska a procesor, spolu s jakoukoliv grafickou kartou standardu PCIe 2.0. I tak se využijí naplno veškeré možnosti procesoru a čipové sady.
Tuto informaci říkám záměrně, protože v našem dnešním testu neotestujeme kompletní AMD Spider, počkáme si totiž na dvě grafiky HD3870 do CrossFire. Dnešní test je ale o procesoru, a proto nám to jistě prominete. Test kompletní platformy AMD Spider (Phenom, RD-790FX, 2x HD3870) bude, jak bylo avizováno zde až na začátku prosince.
Přechod od K8 ke K10 nebyl jednoduchý
Většina z vás, si určitě dnes už vůbec nevzpomene na problémy při uvedení tolik úspěšných procesorů generace K8. Tehdy se tyto čipy také rodily ve velkých "bolestech", které po odeznění započaly nejlepší éru společnosti AMD. První verze procesorů K8 (Opterony) byly určené také do serverů, a tikaly na frekvencích pod 1GHz. Stejně i v této době, byly první procesory K10 určené do serverů, což je důležitý segment trhu pro všechny výrobce CPU.
Analogie s uvedením K8, se tedy opakuje i dnes s K10. První revize tehdejších procesorů Athlon 64 měly problémy s frekvencí a paměťovým řadičem - ten byl pouze jedno-kanálový ale na svou dobu to byla i tak převratná novinka. Po odladění počátečních problémů, což trvalo bezmála půl roku přichází na trh "bomba" v podobě procesorů pro novou patici Socket939 a procesory mají již plně funkční dvou kanálový řadič pamětí. Revoluce se započala...
Poprvé v historii se masově mezi běžné uživatele rozšiřují 64-bitové procesory, které mají relativně nízkou spotřebu a hlavně vysoký výkon. Sice málokdo využil možností 64-bitové instrukční sady AMD64, ale prvenství v tomto směru má AMD jisté. Intel uvedl své 64-bitové čipy až později, pod tlakem veřejnosti a konkurence.
S novým úspornějším výrobním procesem, přicházejí i první dvou-jádrové procesory - které se na dlouhou dobu stávají etalonem výkonu a možností. Konkurence se sice pokusila odpovědět vysoce taktovanými "Pentium 4 Extreme" procesory, ale ani ty na Athlony 64 X2 nestačily. V tuto chvíli učinili v AMD jedno z prvních špatných rozhodnutí, které se odráží v dnešnímu stavu firmy. Intel v té době sázel hlavně na architekturu "Netburst", která ale spěla ke svému rychlému konci. To byla chvíle, kdy měli AMD dát veškerou svou sílu a kapacity na vývoj nástupnické architektury, zde ale poněkud "usnuli" na vavřínech (alespoň co se týče nové generace), a čas rychle plynul. Tehdy AMD uvádí nové revize dvou-jádrových čipů a věnuje se mobilním procesorům Turion 64 - které se ale dodnes moc neprosadily.
Poznámka: o tom, co se dělo v nitru vývoje firmy AMD v období mezi uvedením K8 a dnešním K10 panují jen kusé informace. Podle některých zdrojů to mohlo vypadat takto: Na nových raných projektech (původně nazvaných K8L a na zcela novém K9/K10) začíná pracovat několik vývojových skupin (část inženýrů pracovala na novém projektu, část na vylepšení K8) a první fragmenty zcela nové architektury spatřují světlo světa. Původní ambiciózní projekt K10 ale po nějaké době dostává "stop" (o důvodech můžeme jen spekulovat - jisté je jen to, že ze "skoku do neznáma" panovaly v AMD velké obavy) a na jeho místo nastupuje evoluční projekt K8L, který se od této chvíle stává novou K10-kou. V této fázi bylo rozhodnuto příliš "nesahat" na původní jádro procesoru K8 a zaměřit se především "na věci kolem jádra" (interní sběrnice, propojení 4 jader, L3 cache, nový Hypertransport 3.0 atd.). Tento směr vývoje pak předurčil vlastnosti, výkon a charakter nového Phenomu - jedná se tedy o velký (plochou i počtem tranzistorů), monilitický čtyřjádrový procesor s integrovaným řadičem paměti založený na koncepci 4x K8.
Na druhou stranu je evidentní, že si firma AMD nemohla dovolit stejný luxus jako Intel - tj. udržovat dva zcela nezávislé a souběžně pracující týmy vyvíjející odlišná procesorová jádra. Navíc Izraelský team Intelu pracoval podle zcela jiných zásad - mnohem rychleji, s ročními cykly obměny mikroarchitektury jádra (NetBurst Intelu a K8 se vyvíjely v 5-ti letých cyklech), zejména proto, že vyvíjeli nové procesory pro notebooky, které potřebuji nízkou spotřebu a vysokou efektivitu (už z tohoto důvody musely být tyto procesory tak odlišné od původního Pentia 4).
Mezitím ale konkurence, vědoma si své zaostalé architektury, pilně pracovala na architektuře Conroe která je dnes známá jako Core. První 65nm procesory této architektury (jádro Yonah) neznamenaly pro AMD moc velikou konkurenci, Athlony 64 byly stále výkonnější. Mělo to být varování, které ale ředitelé AMD naivně ignorovali s neprozíravým vědomím, že je Athlon 64 prostě lepší. Ano byl, ale už jen na chvilku ...
Když procesory přepracované architektury Core 2 dorazily na trh, u AMD zůstali s "otevřenou pusou doslova stát a zírat". Nejvyšší vedení firmy dokonce i po uvedení těchto procesorů nevěřilo, že je konkurent tak dobrý a výsledky testů bagatelizovalo s poznámkou, že testy byly zmanipulované Intelem!
Bohužel záhy se ukázalo, že tomu tak není. AMD se v tu chvíli probouzí a mobilizuje své síly k vývoji nového čipu - má však již téměř rok zpoždění (tj. doba kdy se plácali po ramenou a těšili se ze svého úspěchu). V tomto odvětví znamená rok ale mnoho a "kdo jednou stál, stojí opodál". Intel prodává miliony nových procesorů týdně, a přetahuje velkou část bývalých zákazníků AMD těmi vlastnostmi, kvůli kterým bylo K8 tak oblíbené + nízkou spotřebou, dobrou přetaktovatelnosti a dobrou efektivitou "výkon / frekvence" (čímž se radikálně firmě AMD snižují tržby a zisky).
V situaci, kdy již Intel zásadně měnil poměry prodaných procesorů ve svůj prospěch, přichází vedení AMD na zajímavou myšlenku: koupit firmu nVidia (obě firmy vedly v minulosti několik utajených jednání). Tato společnost byla pro AMD ale velkým soustem, a z obchodu z několika důvodů nakonec sešlo (mezi jinými i proto, kdo bude CEO, šéfem nově vzniklé firmy). O to překvapivější byla zpráva, že AMD kupuje... společnost ATi, což mnozí považují za jedno z méně šťastných rozhodnutí v historii této firmy (včetně mě). Miliardy dolarů (dva půjčené) utrácí AMD za ATi, a peníze potenciálně potřebné k dokončení K10 jsou nenávratně pryč. Nastala doba značných úspor a restrukturalizace, která opět poněkud oddaluje uvedení nových procesorů, grafik i čipsetů.
Poslední neúspěchy už ponechme stranou (připravujeme samostatný článek o největších přehmatech a úspěších Intelu i AMD) a věnujme se pozitivní současnosti. Kompletní platforma AMD Spider nakonec na trh dorazila. Sice dnes konkurenci pouze dohání, to se ale může se zdokonalením postupů a technologií změnit. Dejme AMD šanci vše vyladit, stejně jako se jim to už jednou povedlo - s procesory řady K8.
První dostupné modely
Procesory byly sice uvedeny minulý týden, ale k dostání v obchodem nejsou a ještě nějaký čas asi ani nebudou. První kusy by měly do české republiky dorazit možná tento týden, maximálně ten příští. Podívejme se na oficiální tabulku modelů a dobu kdy přijdou fyzicky do obchodů.
Model 9500 máme k dispozici i my na dnešní test. Ten by mohl spolu s 9600 být dostupný do týdne i u nás v české republice. Cena bude ale minimálně 6000Kč za nejpomalejší model, možná bude i vyšší - což vůči cenám Q6600 není zrovna moc ideální.
Rychlejší modely než 2.3GHz budou uvedeny až příští rok, kvůli údajné chybě 2.4GHz čipů bylo uvedení na trh odloženo. Chyba se prý projevuje zatuhnutím systému při plném zatížení všech čtyř-jader procesoru, to sice není úplně častá situace ale problém to je vcelku zásadní. Hrozivěji ale vypadá udávaná spotřeba, která u čipu na 2.4GHz činí 125W a u nejrychlejšího dokonce 140W - což je velmi vysoká hodnota.
TDP u procesorů AMD ale představuje nejhorší možné zatížení (nejvyšší možné napájecí napětí a proud, nejvyšší možné vytížení) - tento stav se ani, kdybyste chtěli, podaří docílit jen stěží. Konkurence tento údaj počítá jinak, a proto jsou u ní hodnoty nižší (Intel udává TDP jako průměrnou zátěž při průměrném používání). Jak se rozdíly v udávání těchto parametrů projeví, uvidíme při měření reálné spotřeby sestavy.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
