Drtivý úder augmentované reality: Pokémon Go
Článek Drtivý úder augmentované reality: Pokémon Go

Drtivý úder augmentované reality: Pokémon Go

Michal Rybka

Michal Rybka

16. 7. 2016 03:00 30

Seznam kapitol

1. Lov na potvory 2. Co je rozšířená realita? 3. Kultura LSD 4. Spíše hříčky než hry 5. Rafinovanější Ingress: Nějaké bojování o... něco 6. Pokémon Go mění svět

Když se toho rána obyvatelé New Yorku probudili a vyšli před své domy, všude panoval klid a mír. Jen vysoko na nebi byly vidět kondenzační stopy jediného japonského letadla. Protože bylo osamělé, protiletadlová obrana ani nevyhlásila poplach. Najednou se pumovnice letounu otevřela a vypadl z něj malý kulový objekt.

Reklama
Reklama

AR vždy propojuje video s generovaným obrazem, což občas dovoluje do historie AR zahrnout i divoké experimenty jako je třeba Dance in Cyberspace (1994). Podle mě jde spíš o klasické počítačem generované hudební technovideo, ale přece jen kombinuje video s počítačovou grafikou generace pozdní Amigy a také pozůstatky psychedelické LSD kultury.

AR se do všeobecnějšího povědomí dostaly až s neúspěšným konceptem Google Glass (2014) – ano, dnes už můžeme v klidu říct, že se to prostě nepovedlo. Google Glass měly slušné promo a dostaly se do povědomí veřejnosti, hlavně díky tomu, že mají natvrdo zabudovanou kameru a lidé měli nezřídka pocit, že jsou stále nahráváni. Uživatelé Google Glass byli nazývání „glassholes“ a některé bary v San Franciscu nošení Google Glass zakázaly.

Přidejme k tomu poměrně vysokou pořizovací cenu (1500 USD), krátkou výdrž na baterii, nutnost poněkud šilhat, komplikované ovládání, nízký výkon hardware, omezené množství aplikací a další problémy typické pro první generaci zařízení – a je vidět, že tenhle produkt měl zůstat spíš na úrovni demonstrátoru. V současné době je ve stavu „ladění produktu“ s tím, že druhá generace nebude vypuštěna, dokud nebude dokonalá.

Existuje celá řada aplikací, hlavně medicínských, policejních a vojenských, které těží z konceptu HUDu, první generace Glass ale neměla dostatečnou kvalitu displeje pro některé aplikace (medicínské) a jiné se zase daly nahradit jinými technologiemi (například rozeznávání obličeje u podezřelých). V šíření Glass také brání obavy z porušování soukromí, ilegálního nahrávání, špionáže, podvodech v kasinech a podobně.

Během roku 2015 se objevil koncept Microsoft HoloLens, zatím ve vývojářské edici za značně nelidových 3000 USD. Brýle HoloLens jsou zajímavé, ale velké, těžké a drahé – a navíc to „není produkt“, není je možné zatím koupit, a jde tedy o produkt fiktivní. U Microsoftu jsme se bohužel více než jednou setkali s tím, že předvedl demo na zajímavý produkt, ale pak si jeho vydání rozmyslel. Zatím jsou k vidění pouze dema – zajímavá dema, ale jenom dema.

V případě HoloLens je hlavní otázkou to, jestli zájemcům skutečně něco přinášejí. Jako – je super, že si na svém stole můžete zobrazit svět z Minecraftu, ale stojí to za 3000 USD? A je postačující výdrž 2-3 hodiny? A v čem se to liší od klasické VR? Je super, že máte skvělé technologické demo, ale něco musí obhajovat jeho cenu, musí existovat model použití, který nelze nahradit už existující alternativou. A tu popravdě u HoloLens nevidím, zvláště u VR máme mnohem levnější alternativy a marně si lámu hlavou, která praktická civilní aplikace zároveň vyžaduje vidět realitu a virtuální objekty. Interiérový design? Medicína? Architektura?

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

PCTuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým PCTuning