Dvě GeForce GTS 450 v SLI — postaví se i GeForce GTX 470

Minulý týden uvedená karta NVIDIA GeForce GTS 450 rozhodně není špatná, kvůli opravdu povedené a levné GTX 460 768 MB však žebříčky prodejnosti zatím netrhá. Nabízí se u ní však lákavá možnost pozdějšího dokoupení druhé karty a provozu SLI. Má to však smysl a není lepší kartu prodat a koupit výkonnější?

Reklama

Možnost mít v počítači více grafických karet a zvýšit si díky jejich spolupráci počet fps při hraní počítačových her je tu už opravdu dlouho. Tuto technologii podporovala třeba už dávno zaniklá společnost 3dfx, která nejenže umožňovala běh dvou samostatných karet, ale vyrobila také několik karet, které měly více čipů na jednom PCB. S koncem rozhraní PCI pro grafické karty a nástupem portu AGP však tato možnost vymizela, protože základní desky byly osazované jen jedním AGP slotem, zatímco PCI bylo na deskách několik.

Dvě GeForce GTS 450 v SLI — postaví se i GeForce GTX 470

Znovu se technologie objevila s příchodem rozhraní PCI Express, které nahradilo AGP. Jako první představila technologii SLI společnost NVIDIA u svých grafických karet GeForce řady 6, ATI se svým Crossfire přišla až o něco později a šlo navíc i o horší řešení. Jedna z karet totiž musela být CrossFire certifikovaná a mít speciální konektor místo DVI výstupu, kterým se přes externí kabel zajišťovala komunikace mezi kartami. Ani v případě NVIDIE však nebylo SLI nijak zázračné. Kompatibilita s hrami byla velmi nízká a pokud už SLI škálovalo, bylo to jen v řádu desítek procent, dvojnásobného výkonu jste dosáhli málokdy. Není tak divu, že SLI i CrossFire měli doma jen opravdoví šílenci a vždy šlo o dvojici těch nejvýkonnějších karet na trhu.

Časy se ale mění a třeba už v době legendárních GeForce 8800 GT se našlo mnoho uživatelů, kteří si tyto karty brali rovnou po dvou, aby za cenu okolo deseti tisíc korun dostali výkon vyšší než GeForce 8800 Ultra s dvojnásobnou cenou. Také CrossFire s příchodem ATI Radeonů řady HD pořádně vyspěl a stal se plnohodnotnou konkurencí pro SLI. Dnes už tak není nic divného, když má někdo místo jedné výkonné grafické karty v počítači dvě levnější, byť lepší volbou při koupi nové karty je rozhodně jeden výkonnější model.

Co ale dělat v případě, že na dražší kartu nemáte dost peněz a dnes tak kupujete levnou kartu, třeba před pár dny vydanou GeForce GTS 450? V tom případě se nabízí otázka, zda pomalejší kartu prodat a koupit výkonnější, anebo přikoupit druhou do SLI, protože dnes už je na trhu jen minimum desek, které by neuměly alespoň SLI či CrossFire. Spousta z nich naopak umí obojí. Jak dobře v CrossFire škálují ATI Radeony HD 5000 jsme vyzkoušeli krátce po jejich uvedení na trh, v tomto článku se tak podíváme na dvě karty od společnosti NVIDIA. Test dvou GeForce GTX 460 s výkonem na úrovni GTX 480 jsme vám již přinesli, dnes se tak zaměříme na levnější alternativu, kterou jsou dvě GeForce GTS 450. NVIDIA u nich slibuje skvělé škálování okolo 80-100 % a karty by tak teoreticky mohly nabídnout opravdu slušný výkon, který by byl větším lákadlem než pozdější výměna karty za jinou.

Shrnující tabulka s parametry testovaných karet

Testovací sestava

Stejně jako obvykle ve všech testech grafických karet poslední doby používám testovací sestavu osazenou procesorem Core i7 920 přetaktovaným na 3,6 GHz a k tomu slušných 6 GB DDR3 pamětí, aby byly testované karty co nejméně limitované ostatním hardwarem.

Metodika testování

Abych mohl snadno srovnat velké množství karet, použil jsem již tradiční skladbu celkem devíti moderních, populární a hardwarově náročných her z nedávného megatestu. Stejné bylo i testované rozlišení, hry jsem tak hrál ve vyšších rozlišeních 1680 × 1050 px a 1920 × 1200 px. Co se týče vyhlazování hran, testoval jsem s režimy bez, se čtyřnásobným vyhlazováním a po mnoha žádostech jsem se u výkonných karet rozhodl zařadit také režim s osminásobným vyhlazováním hran, byť je jeho přínos většinou velmi malý. Osminásobné vyhlazování jsem pochopitelně testoval jen u her, které zapnutí tohoto režimu podporují. V závěrečných kapitolách uvádím shrnující grafy jak s, tak bez osminásobného vyhlazování.

Testovací hry

Call of Duty Modern Warfare 2 — Hry ze série Call of Duty nemají zabudovaný benchmark, testuji proto hraním hry. V nejnovějším pokračování je to mise Exodus, ve které testuji hraním prvních 30 sekund hry, kdy společně s dalšími vojáky a tanky dobýváme předměstí amerického města. Nastavení grafiky je maximální, fps měřím programem FRAPS, AA zapínám ve hře.

Colin McRae DiRT 2 — Offroadové závody DiRT 2 mají vestavěný benchmark, který testuje jedno kolo rallycrossu v Aréně v Londýně. Tento benchmark k testování používám, nastavení hry je DirectX 9 maximum, AA zapínám ve hře. Testovat v DiRTu výhody DirectX 11 nelze, protože hra pouze přidává možnost zapnutí HDAO a tesselace, samotné zvýšení fps se stejnými efekty např. použitím Compute Shaderů možné není).

Crysis — Crysis testuji vlastním hraním, kdy projíždím část džungle jeepem a fps měřím programem FRAPS. Nastavení grafiky je na high, AA zapínám ve hře.

Dragon Age Origins — Testuji průchod osadou lidí na počátku hry, nastavení grafiky je na maximu včetně AA zapnutého ve hře, fps měřím programem FRAPS.

Far Cry 2 — Použil jsem volně dostupný benchmark, spouštěl jsem "Short Ranch". Nastavení vše na Very High či Ultra High pod DirectX 10, AA nastaveno v benchmarku.

S.T.A.L.K.E.R. Call of Pripyat — Testuji pomocí uvolněného benchmarku a testuji hned první scénu s běžným denním světlem. Nastavení hry je maximální pod DirectX 10, tedy Ambient Occlusion režim HBAO High. U karet s podporou DirectX 10.1 povoluji jejich podporu, u těch s DirectX 11 zase zapínám DirectX 11 renderování (dochází ke zvýšení fps), avšak DirectX 11 detaily jako tesselace nechávám vypnuté.

Tom Clancy's H.A.W.X. — Letecký simulátor H.A.W.X. testuji pomocí vestavěného benchmarku. Nastavení hry je maximální, u karet s podporou DirectX 10.1 a vyšší zapínám tuto podporu. AA nastaveno ve hře.

Warhammer 40 000 Dawn of War II — Pro testování hry používám vestavěný benchmark, nastavení hry je maximální, AA zapínám v ovladačích.

World In Conflict — Zde používám obligátní vestavěný test. Nastavuji vše na maximální kvalitu, včetně všech položek v rozšířených volbách. Hodnota AA nastavena v menu hry.

3DMark 06

výsledky z 3DMarku 06 nejsou započítané v celkových průměrech

3DMark Vantage

výsledky z 3DMarku Vantage nejsou započítané v celkových průměrech

Call of Duty Modern Warfare 2

Colin McRae DiRT 2

Crysis

Dragon Age Origins

Far Cry 2

S.T.A.L.K.E.R. Call of Pripyat

Tom Clancy's H.A.W.X.

Warhammer 40 000 Dawn of War II

World in Conflict

-pro zvětšení klikněte-

Přetaktování

Stejně jako v případě testu samotných karet jsem i v případě SLI vyzkoušel přetaktování. Na test jsme dostali dvě referenční GeForce GTS 450 přímo od společnosti NVIDIA. Jednu z nich jsme už trápili v původním testu GTS 450 a měla strop 900 MHz pro jádro, 1800 MHz shadery a 4 GHz paměti. U SLI se ukázalo, že šlo o slabší ze dvou karet, a tak i v případě dvojice GeForce GTS 450 jsem karty stabilně přetaktoval právě na tyto frekvence. Taktoval jsem v programu MSI Afterburner, který GeForce GTS 450 plně podporuje.

3DMark 06 nastavení 1920 × 1200 px, 4× AA — vlevo výkon na základních taktech, vpravo po přetaktování

Frekvenci jádra jsem při přetaktování navýšil o 15 a u pamětí o 11 %. Na výsledném skóre v 3DMarku 06 se to projevilo nárůstem výkonu o 8 %.

3DMark Vantage nastavení eXtreme — nahoře výkon na základních taktech, dole po přetaktování

U novějšího 3DMarku Vantage byl nárůst výkonu o něco větší, v tomto případě to bylo 15 %. Čím to je? Dvě GeForce GTS 450 jsou už dohromady poměrně výkonné a k využití jejich potenciálu potřebujete opravdu náročné hry. A zde starší 3DMark 06 s hodnotami okolo 100 fps trochu pokulhává i v testovaném rozlišení 1920 × 1200 px s čtyřnásobným vyhlazováním.

Teploty

Problém u SLI a CrossFire režimů bývají často teploty. Ty byly v případě dvou GeForce GTS 450 v zátěži na základních taktech 77 a 79 °C u jader při rychlostech ventilátorů 52 a 61 %. Pro srovnání s jednou GeForce GTS 450 jsem naměřil 73 °C při rychlosti ventilátoru 41 %.

Po přetaktování šla teplota ještě o něco výše, u obou jader se pohybovala okolo 80 °C. Zrychlily také ventilátory a to na 56 a 64 % (jedna GeForce GTS 450 na stejných taktech měla 75 °C při 48 %).

Hlučnost

Jak vám už nejspíš došlo z textu v minulé kapitole, dvě GeForce GTS 450 byly kvůli vyšším otáčkám ventilátorů výrazně hlučnější než jedna karta, což musím potvrdit. Při práci ve Windows si nebudete na nic stěžovat, ventilátory obou karet točí okolo tisíce otáček za minutu a karty jsou tiché. Horší je to ovšem ve 3D, kdy se ventilátor jedné karty roztoči na cca 2200, druhý pak na 2600 otáček za minutu. A při těchto rychlostech už jsou karty docela dobře slyšet a o tichém chodu nemůže být řeč. Nicméně nějak extrémně hlučné naštěstí také nejsou, jediná GeForce GTX 470 je ve 3D překřičí (to je však spíše problém GTX 470).

Spotřeba

Problémem SLI systémů je spotřeba v klidu, nepotřebná karta se totiž nemůže úplně deaktivovat. U SLI jsem tak naměřil nejvyšší spotřebu v celém testu. Proti podobně výkonné GeForce GTX 470 byla vyšší o 4, proti HD 5870 pak o více jak 10 W.

Také v zátěži je spotřeba poměrně vysoká. V tomto případě se už ale obří jádro GF100 ukázalo ve své plné nelichotivé síle a spotřeba jedné GTX 470 je o 10 W vyšší než spotřeba dvou GeForce GTS 450 v SLI. Naopak ATI Radeon HD 5870 měl spotřebu o 20 W nižší.

Rozdíly ve špičková spotřebě ve FurMarku jsou ještě větší, zde už Radeon HD 5870 vede o více jak 50 W. Rozdíl mezi GTX 470 a GTS 450 SLI zůstal na 10 W.

Protože se o důležitosti spotřeby v diskusích často objevují dohady, rozhodl jsem se do testu zařadit ještě jeden graf. Je jím cena ročního provozu celého PC v případě, že počítač jede každý den a pět hodin se na něm pracuje ve Windows a tři hodiny hraje, vše při ceně 4 Kč za kWh. Jak je z grafu vidět, roční provoz testovací sestavy s dvojicí GTS 450 v SLI vás přijde o cca 400 Kč dráž než provoz PC s jednou kartou. Ve výkonnostní kategorii okolo GeForce GTS 450 SLI vás nejlevněji přijde provoz PC s Radeonem HD 5870, počítače s GTS 450 SLI a GTX 470 stojí ročně o 100-150 Kč víc. Vzhledem k pořizovacím cenám karet však osobně považuji rozdíl maximálně 150 Kč za zanedbatelný (jde o cca 2,5 % z ceny karet).

Procenta ke grafům celkového výkonu jsou počítána tak, že nejvýkonnější karta v každém nastavení dostane 100 % a vzhledem k ní se pak spočítá procentuální výkon ostatních testovaných karet. V grafech jsou pak uváděné průměry z procent v každém rozlišení, graf celkového výkonu všech rozlišení je pak průměr všech nastavení. Každé nastavení a každá hra má tedy úplně stejnou váhu na celkové hodnocení a v grafech jsou pouze hry, nikoliv 3DMarky 06 a Vantage.

Už jsem to několikrát naznačil a v grafech to můžete vidět i sami. Výkon dvou GeForce GTS 450 v SLI je cca na úrovni jedné GeForce GTX 470. V nastaveních s nižším režimem AA je výkon vyšší, v režimech s 8× AA naopak kvůli limitaci 16 ROP jednotek u GTS 450 naopak nižší. V průměru je výkon takřka identický a dobře SLI dopadlo i v porovnání s ATI Radeonem HD 5870. Proti němu jsou dvě GTS 450 v průměru bez 8× AA pomalejší jen 4 %. Důležitá je také informace o škálování, které mne osobně opravdu příjemně potěšilo. V průměru všech bez 8× AA totiž dvě GeForce GTS 450 nabízí výkon o 82 % vyšší než jedna karta, což je opravdu skvělý výsledek ukazující, že SLI je již vcelku dobře fungující technologií a CrossFire na tom je dle zahraničních testů podobně. Minulostí u karet architektury Fermi je také microstuttering, na který si téměř nikdo nestěžuje a ani já jsem jej během testu nezaznamenal.

Jak získáváme orientační ceny karet? Bereme nejlevnější dostupnou (skladem či s garantovanou několikadenní dostupností) verzi s alespoň plnými referenčními takty z internetových obchodů Alfacomp, Alza a CZC. Ceny jsou brané ke dni psaní článku, tj. neděle 19. září.

Gainward GeForce GTS 250 512 MB za 2688 Kč s DPH (skladem, czechcomputer)
Gigabyte GeForce GTS 450 ua 3085 Kč s DPH (skladem, alfacomp)
Gainward GeForce GTX 460 768 MB za 4135 Kč s DPH (skladem, alfacomp)
Gainward GeForce GTX 460 1 GB za 5076 Kč s DPH (skladem, czechcomputer)
Asus GeForce GTX 465 za 4890 Kč s DPH (skladem, alza)
Inno 3D GeForce GTX 470 za 6365 Kč s DPH (skladem, alfacomp)
MSI Radeon HD 5750 1 GB za 3096 Kč s DPH (2 dny, czechcomputer)
Powercolor Radeon HD 5770 1 GB za 3575 Kč s DPH (na cestě, alfacomp)
Asus Radeon HD 5830 1 GB za 4896 Kč s DPH (2 dny, czechcomputer)
Sapphire Radeon HD 5850 1 GB za 6444 Kč s DPH (2 dny, czechcomputer)
Sapphire Radeon HD 5870 1 GB za 9036 Kč s DPH (2 dny, czechcomputer)

Výkonnostně se dvě GeForce GTS 450 v SLI vyrovnají jednomu Radeonu HD 5870/GeForce GTX 470, jejich cena je přitom v porovnání s Radeonem nižší o o téměř tři tisíce, v případě GeForce GTX 470 je rozdíl jen v řádu stokorun. I tak ale SLI ve své výkonnostní kategorii dopadá nejlépe a poměr cena/výkon je na úrovni o tisíc korun levnější GeForce GTX 460 1 GB. Teoreticky tak koupě dvou GeForce GTS 450 do SLI může dávat smysl už dnes, nicméně osobně to nedoporučuji, což okomentuji v závěru.

Na dvojici GeForce GTS 450 zapojených do SLI v jednom PC se dá dívat dvěma způsoby. Ten první je, že byste si karty koupili nové jako alternativu k GeForce GTX 470/Radeonu HD 5870. Za nižší cenu byste se s SLI dostali v průměru na úroveň těchto karet, což znamená zajímavý poměr cena/výkon právě ve prospěch SLI. Také spotřeby se není důvod bát, roční provoz dvou GTS 450 vás proti GTX 470 vyjde dokonce levněji, v porovnání s HD 5870 je roční rozdíl zanedbatelných sto korun. Jednu (byť méně výhodnou kartu) bych ale zvolil z důvodu hlučnějšího provozu dvou GeForce GTS 450 (hlučnost bohužel trápí i GTX 470) a hlavně kvůli tomu, že dvě grafické karty vám zaberou téměř cenou skříň a pokud byste chtěli v budoucnu přidat zvukovou kartu či TV Tuner, může to být poměrně velký problém.

Druhý pohled na dvě GeForce GTS 450 v SLI je ten, který jsem naznačoval už v úvodu. Tedy dnes koupíte jednu a později v případě potřeby dokoupíte druhou kartu. Třeba za rok, kdy by se GeForce GTS 450 mohly na internetových fórech prodávat okolo 1500 Kč. A právě tady podle mne SLI a CrossFire začínají dávat smysl. Koupí druhé karty se výkon ve hrách v průměru zvýšil o více jak 80 %, SLI velmi solidně škálovalo ve všech titulech. Stejně tak není třeba se obávat microstutteringu, karty architektury Fermi jím v SLI téměř netrpí. Také spotřeba není takový strašák, celá testovací sestava si ve špičce vzala do 400 W, kvalitní 500W zdroj tedy s rezervou postačí a karty vyžadují dohromady jen dva 6pinové napájecí konektory. Problémem může být snad jen podpora SLI u základní desky (pokud nemáte desku s podporou SLI, nemá smysl ji měnit a je lepší volbou výměna karty za jinou), vyšší hlučnost a rozměry celého řešení. Mít v počítači dvě dvouslotové grafické karty totiž takřka vylučuje možnost osadit do slotů jakékoliv další karty (třeba zvukovou či TV Tuner).

Ať už však máte názor na dvě GeForce GTS 450 jakýkoliv, ukázal test ještě něco. SLI a multi GPU technologie obecně se opět posunuly o kus dopředu, škálování ve hrách je v dnešní době už téměř samozřejmostí odpadá také často problematický trhání (microstuttering) při nižším počtu fps.