Epitaf pro disketu
Seznam kapitol
Je mnoho technologií, které si zaslouží kontroverzní popotahování a nebo přímo posměch. Jsou ale takové, které si zaslouží bezpochyby úctu a respekt, protože změnily nejenom počítačové technologie, ale vlastně svět jako takový. A málokterá z nich si zaslouží takovou vzpomínku jako tříapůlpalcová disketa! Sony oznámilo, že na začátku roku 2011 skončí s výrobou disket – třicet let poté, co tento formát vytvořili.
Diskety původně vznikly jako levné přenosné médium, které mělo na rozdíl od magnetických pásek přímý přístup k datům. Přísně vzato to není úplně přesné vyjádření, disketa patří mezi média s cyklickým přístupem – v okénku pod hlavou se data objevují a pokud zmizí, musíme počkat celý oběh, podobně jako u svatých na pražském orloji. Úplně nejstarší koncept pro cyklický přístup byla tak zvaná bubnová paměť – baterie hlav byla ukotvena nad neustále se otáčejícím válcem, každá hlava nad svou stopou. Buben je ale veliký a tak se tento koncept záhy proměnil v plotny – a dnes ho známe pod názvem harddisk. Disketa je přísně vzato jedna taková plotna na ohebném médiu, proto „floppy“ („pružný“) disk. První diskety se objevily v roce 1971 a jsou tím pádem ještě o něco starší než já :-)
Magnetický buben - zdroj royal.pingdom.com
Byly osmipalcové a tedy na dnešní poměry vskutku obří. Pásky jako takové byly zpočátku praktičtější – když se podíváte na stolní počítače konce sedmdesátých let, používají spíše pásky podobné buď klasickým audiokazetám a nebo cartridgím do streamerů. Jsou kompaktní a mechanicky pevné – buď mají plastové obaly, nebo dokonce kombinaci plastů a kovu (typicky hliník). Takovou pásku dáte do krabičky a můžete ji nosit třeba v kapse u kalhot. Je to o mnoho praktičtější, než se pokoušet po městě nosit osmipalcovou disketu. Skutečně: 20×20 cm čtverec z papíru, obsahující plastový kotouč s magnetickou polevou, je velice křehký a snadno se prohýbá. Špatně ho založíte třeba do knihy – a bum! Než to donesete domů, je disketa přehnutá.
Osmipalcová disketa - zdroj royal.pingdom.com
Osmipalcové diskety měly smysl u sálových počítačů, případně jako médium s přímým přístupem pro profesionální stroje, kde se používaly coby levná náhrada harddisku. U nás se s nimi smrtelník mohl setkat třeba u školních počítačových sítí s počítači IQ-151, kde se zdvojená disketová mechanika používala jako sdílené médium pro bootování, nahrávání aplikací a podobně. Taková mechanika měla rozměry větší než mikrovlnka – a rozměrný mechanismus se silnou pružinou dokázal vymést disketu z mechaniky s takovou razancí, že jste se skoro divili, zda vám disketa neustřelí prsty.
Obří rozměry a extrémní neskladnost disket (vážně je prakticky nešlo přenášet bez krabice) učinily osmipalcovou disketu zastaralou ještě před nástupem první generace domácích počítačů (snad s výjimkou agrárně komunistických zemí typu předrevolučního Československa, jak ukazovalo používání 8“ disket právě u IQ-151…)
Počítač IQ-151 a tradiční televize Merkur - zdroj winuae.sweb.cz
Mladší bráška osmipalcové diskety, disketa 5,25“, se etabloval díky IBM u prvních počítačů PC. I když byla menší, než ta osmipalcová, stále to bylo retro – měkký papírový obal, ohebný disk pod okénkem, které nechránilo zhola nic. I s touto disketou jste museli manipulovat opatrně, bylo snadné ji ohnout a nebo znečistit. Stačilo sáhnout na magnetickou polevu, na otisk se nachytal prach a bylo na malér zaděláno. A vysvětlujte domácí mládeži, jak správně manipulovat s disketami! Není divu, že hlavním médiem pro herní konzole té doby byly cartridge.
