Nejslavnější herní počítač: Jak vznikal prototyp Commodore C64 | Kapitola 2

Když si po několika týdnech plánů chtěl Winterble promluvit o projektu s Tramielem, zjistil, že velký šéf sedí v jeho pracovně, v jeho křesle, s doutníkem v ústech labužnicky bafá a popel odklepává na jeho podlahu. Prostě, šéf smí všechno. Měl dobrou náladu, což se muselo využít.

„Hele, máme takový nápad. Uděláme čtyřicetiznakový barevný čip, co by se dal použít v konzoli či počítači. Chceme na to zorganizovat projekt.“

Ještě ani nedokončil a Tramiel mu pokynul: „Udělejte to.“ Dvě slova stála na začátku obrovského úspěchu.

Winterble se ale pouze s pokynem nespokojil. Chtěl projekt, chtěl nějaký plán. Jack Tramiel ale technologii nerozuměl, neměl představu, co by měl nový skvělý herní počítač nabízet. Dal proto vývojářům 10 dní, ať mu dodají návrh takové specifikace. Bylo to asi 10 nejlepších dní v jejich životě, protože ještě před nakreslením prvního schématu si skvěle pohráli. Zní to možná divně, přesto je to tak. Charpentier zakoupil všechny hlavní tehdejší platformy a několik dnů je tvůrci zkoumali a zkoušeli na nich hrát hry.

Zkoumali hlavně sprity. Ty na Atari je moc nenadchly, protože byly jen jednobarevné a bylo jich málo. Kromě toho, v této době ještě nebyly obecně známé triky programování chipsetu Atari, které nabízelo pomocí přerušení na rastrových řádcích možnost nesmírně zajímavých efektů. Ze vzpomínek týmu je evidentní, že tyto detaily neznali, a tudíž podpora podobných vymožeností v novém čipu nebyla plánovaná (ačkoliv chytrým programováním se na C64 dalo docílit podobných výsledků). Naproti tomu, sprity na TI 99/4 je zaujaly velmi. Byly skvěle programovatelné v Basicu, bylo možné jim pomocí přerušení nastavit pohyb a dále se o ně nestarat, ale byly pouze jednobarevné a malé. Stejně tak konzole Intellivision je nadchla, nabízela také zajímavou grafiku. Podle tvůrců byly právě tyto dvě v podstatě neúspěšné platformy hlavní inspirací pro jejich práci.

Za deset dní poté předložili Jacku Tramielovi detailní zprávu. Byla opravdu velmi detailní, takže Tramiel, který technologii rozuměl pouze povrchně, v ní jen listoval, prohlížel obrázky a občas přečetl nějakou větu. Otázka je, zda ji pochopil. Nakonec se zeptal: „Tak uděláte to?“ Tím to celé začalo. Tramiel týmu nemohl s ničím poradit, ani nic dodat, kromě jediného – bude to tajný projekt. Nikdo o něm nesmí nic vědět, hlavně tedy ne marketing. „Vy jste marketing! Bude to řízené vámi a teprve až to dokončíte, tak jim to řekneme.“ Jak se mělo v historii firmy Commodore ještě ukázat, tento princip se později začal přímo zneužívat k mnoha pofidérním projektům, nicméně pokud zafungoval, byl přímo trefou do černého.