O audiofilství a podobných závislostech
Seznam kapitol
Audiofilství je výtečné a finančně náročné hobby, které v svých fanoušcích vyvolává silné emoce. Často až neadekvátní emoce, které byste od technicky laděných charakterů nečekali. Divoké souboje a diskuse mezi fanoušky ale maskují pravou podstatu toho, co znamená audiofilství – tedy lásku ke slyšenému.
V reportáži z výstavy Audio Video Show Praha jsem prý některé pobavil svou neznalostí audiotechniky. Mě tam pro změnu pobavila hláška, kterou jeden prodejce říkal zákazníkovi, který pochyboval o nutnosti koupit ultra drahé kabely: „No při měření tam sice není rozdíl, ale ucho to pozná.“ Tak ano, když někomu chcete prodat stokrát dražší produkt než ten základní, tak mu něco říct musíte.
Jenomže tím se dostáváme k té nepříjemné části debaty o audiofilství: Do jaké míry je to realita a do jaké míry placebo? Když se dělaly double blind testy kabelů k reproduktorům, ani znalci nebyli schopni rozeznat rozdíl mezi drahým a levným kabelem. Ano, je možné poznat rozdíl mezi extrémně levnými ošizenými kabely a špičkovými, ale pokud máte vedle sebe „dobré“ a „prémiové“ s podobnými fyzikálními parametry, je vnímaný rozdíl daný pouze sugescí.
Dopadlo to v podstatě stejně, jako když se dělal double blind chuťový test vín: Hodnocení chuti vůbec nekorelovalo s cenou vína, naopak když byly cenovky vzorkům přiřazeny náhodně, lidé hodnotili „dražší“ vína jako „lepší“. Jinými slovy – smysly neměly podíl na vnímání kvality, zato cenovka ano. Mimochodem, to samé platí i u placeba: Je dokázané, že dražší placebo zabírá na více lidí než to levnější, i když je stejně nefunkční jako to levné.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
