Test osmi gamepadů nejen pro hraní na PC
Seznam kapitol
Řada herních žánrů se gamepadem hraje lépe (anebo si s ním můžete udělat větší pohodlí). Porovnali jsme gamepady renomovaných značek jako Logitech, Microsoft nebo Thrustmaster i levnější produkty Genius či Hama, příjemným překvapením byl neznámý Defender a trochu mimo soutěž je porovnáme i s gamepadem Wireless Controller k Shield Tabletu od Nvidie (i on funguje na PC, ale...)
Přestože první pohled na gamepad obvykle evokuje spíše představu blízkosti některé z herních konzolí, nezanedbatelné množství hráčů používá tento ovladač i pro hraní na desktopech či noteboocích. Zároveň však nemá cenu zastírat, že existuje i druhá, početná skupina „pravověrných“ uživatelů PC, pro které gamepad představuje zosobnění toho špatného, čím herní scéna na počítačích v posledních letech prochází. Když se povzneseme nad věčné půtky PCčkářů a konzolistů, lze najít jeden skutečně pádný argument, který vysvětluje, proč vnímá řada hráčů gamepad negativně. Čím dál tím více her doráží na počítač jako důsledek (často ne zcela optimální) konverze hry z konzolí a to, že hra byla původně designovaná právě pro ovládání gamepadem, je na ní nepříjemně znát. Zatímco s ním se taková hra hraje bezproblémově, ovládání pomocí klávesnice a myši bývá přinejmenším nepohodlné, často přestože se vývojáři před vydáním hry dušovali, že verzi pro PC věnují „zvýšenou pozornost“. Přestože hraní na PC v žádném případě neumírá (jak je čas od času módní predikovat), pro velké vydavatele je trh s konzolemi a stejně tak trh mobilních her (které gamepad také čím dál tím více využívají) rozhodně zajímavější a na počítače se bude tedy řada her i nadále dostávat jako lepší či horší porty uzpůsobené často primárně hraní pomocí gamepadu.
Je zřejmé, že pro některé druhy her je gamepad vhodný více a pro jiné už méně. Exceluje ve hrách se sportovní tématikou, různých arkádách a simulátorech obecně. Přesto, že si divoké manévry při snaze setřást ten dotěrný Messerschmitt zavěšený za vaším Spitfirem užijete mnohem více s joystickem, je ovládání takové hry gamepadem s analogovou páčkou rozhodně příjemnější než klasické kombo klávesnice + myš. Totéž platí pro jakákoliv auta – volant je volant, ale když není k dispozici, postačí páčky gamepadu.
Hlavní nedostatky ovládání gamepadem se projeví pochopitelně tam, kde je třeba přesně zamířit. Pozorovat snahu konzolisty o přesný headshot může být z pohledu uživatele sžitého s myší poměrně humorný moment. Vývojáři však tenhle handicap více či méně skrytě kompenzují – od zjevného pomáhání hráči nějakou formou auto-aimingu až po „chytré“ nepřátele, kteří například v momentě, kdy hra detekuje ovládání gamepadem, začnou střílet s větší prodlevou a menší přesností. Stejně tak je na gamepadu obvykle problém se rychle se otáčet nebo využívat větší množství ovládacích prvků, což ale hry na něj designované berou v potaz.
Na druhou stranu přináší tohle ovládání her pocit větší „filmovosti“ - ať už tím, jak plynule se kamera pohybuje nebo prostě tím, že se při hraní pohodlně rozvalíte v křesle nebo zakloníte s židlí a dáte nohy na stůl. Obzvlášť pro ty, kteří s počítačem pracují řadu hodin každý den, může být taková změna v přístupu k počítači logicky žádoucí.
Takže pokud se rozhodnete na vlastní kůži (ruce) zjistit, co vlastně desítky milionů lidí na té podivné věci s páčkami vidí, mělo by stačit za pár stovek koupit libovolný z nich, zapojit a můžete hrát… Nebo snad ne?
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
