Úplný průvodce plochými panely - technika a seřizování | Kapitola 2
Seznam kapitol
Po zveřejnění článku o monitorech přichází na řadu podrobnější popis technologii související s plochými LCD panely - tímto článkem budeme mít tedy základy zobrazovacích technologii hotové. Článek se zabývá základními problémy souvisejícími s obrazem plochých panelů jako jsou pozorovací úhly, doba odezvy, obnovovací frekvence, analogové a digitální vstupy nebo počet zobrazených barev. Doufám, že se mi podaří rozptýlit i některá zažitá schémata a klišé.
Minulost - pasivní panely DSTN
Ve starších, pasivních displejích STN a DSTN (dodnes se tyto displeje používají u levných barevných mobilních telefonů) se zapínání a vypínání jednotlivých buněk realizuje "dálkově" pomoci vodorovných a horizontálních vodivých linii. Elektrické pole se vyvolává tam, kde se tyto linie kříží - Poznámka: představte si "preciznost" posouvání figurek na šachovnici... dvoumetrovým bidlem :-)). Tato nepřesná a pomalá adresace buněk vyúsťuje ve velmi nekvalitní obraz (typickými neduhy pasivních displejů jsou: rozmazaný obraz, nízký kontrast, obrovská setrvačnost a náchylnost k obrazovým "duchům").
Pasivní LCD panely je dnes možné vidět pouze na starých noteboocích a v levných barevných mobilních telefonech.
Současnost - TFT
Nové, tzv. aktivní displeje již k řízení buněk využívají tzv. aktivních zesilovacích prvků - speciálních tenkých tranzistorů TFT (Thin Film Tranzistor - tenký foliový tranzistor). Pro každou elementární buňku RGB je k dispozici řídící tranzistor - a to v celé ploše obrazu. Pokud má panel rozlišení 1280 x 1024 pak je na jeho ploše rozmístěno necelé 4 mil. tranzistorů.
Řízení jednotlivých buněk panelu TFT je již velmi přesné (obraz je ostrý a čistý a kontrastní, odezva je řádově rychlejší) - na druhou stranu je výroba těchto panelů mnohem více komplikovaná (aktivní polovodičové prvky jsou "rozesety" po celé ploše panelu) - to se pak odráží vyšší ceně "téeftéček".
Pixely a RGB
Pokud chceme zobrazovat barevný obraz, musíme pro každý obrazový bod počítat se třemi elementárními buňkami R, G, B - pro červenou, zelenou a modrou jasovou složku (před každou buňku se umístí odpovídající barevný filtr). Součet svitu těchto tří buněk stanoví výslednou barvu jediného konkrétního pixelu obrazu. To způsobuje faktické ztrojnásobení - ve vztahu k rozlišení - počtu řízených buněk a tím i potřebných tranzistorů.
Poznámka - problémem je i hustota jednotlivých barevných buněk. Při typické velikosti obrazového bodu 0,264mm (dot pitch) je vzdálenost barevných buněk ve vertikále jen 0,088mm! V takové situaci stačí sebemenší nepřesnost nebo nečistota a...
Pixelové vady
V souvislosti s technologii výroby je třeba se zmínit o tzv. pixelových vadách - o malých barevných, případě bílých, většinou trvale svítících bodech v ploše obrazu. Jejich vznik způsobuje lokální poškození jednoho nebo více tranzistorů v ploše displeje (u 17" LCD jsou těchto tranzistorů cca. 4 miliony).
Jak jsem již řekl v teoretické části, v klidu světlo LCD buňkou volně prochází, v aktivním stavu (kdy je tranzistor buzen napětím) je daný bod zhasnutý. Pokud řídící tranzistor dané buňky je poškozený, daný bod trvale svítí (což se nejčastěji projevuje v tmavých částech obrazu).
Problémem pixelových vad jsou reklamace. Bohužel politika firem vyrábějících panely je taková, že menší množství těchto pixelů (typicky 4-5) není považováno za takovou vadu, kterou lze reklamovat. Bohužel, pixelové vady mají navíc další nepříjemnou vlastnost - mohou vzniknout až po určité době provozu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
