Úvaha: Copy&Paste + Google. Jak se ztrácí naše znalosti | Kapitola 7
Seznam kapitol
Byl jsem vyzýván, abych napsal nějaký názor na to, jak se nám ITU pokouší cenzurovat internet. Protože o tom teď píše každý. Jenomže stejně jako každý jiný o tom, co se na zasedání ITU odehraje, vím prdlajz a nehodlám jako každý jiný tepat prázdnou slámu. I bez cenzorů má internet problémů dost!
A to se bavíme o něčem opravdu zajímavém – není to „nástupce HC 08“, je to úplně jiný počítač, o kterém se toho ví velmi málo. Je to PC, ale má klávesy F13 a F14. Nemá harddisk a ani floppydisk. Má kurzorové klávesy „šikmo“, přesto by to mělo být PC kompatibilní. Narazil jsem na několik zmínek pamětníků, kteří říkají, že stroj měl modulární koncepci s floppydisky a harddiskem v samostatné skříni a nechvalně se vyjadřují o tom, že „v klávesnici to mělo základní desku“, přičemž klávesnice jim přišla tak špatná, že si ji radši vyndali a desku přemontovali do standardní skříně. Výsledkem byl údajně slušný PC XT kompatibilní počítač s CGA grafikou, tedy něco úplně, ale úplně jiného, než byl HC 08.
Další záhadu představuje TNS-DOS. Najdete lidi, kteří o něm říkají, že to je jenom „ukradený a přeznačený MS DOS“. To ale nemůže být pravda – byl dostupný i pro HC 08, který už jenom kvůli použitému procesoru nemohl být PC kompatibilní. Základní podoba HC 08 navíc nemá žádný disk (k tomu sloužila právě ta velká RAMka), čili to vypadá jako vysoce specializovaná síťová verze CP/M. I popis běžícího software ukazuje na nějakou verzi CP/M, vzhledem k absenci fyzické floppy mechaniky ale na nějakou neobvyklou. TNS-DOS se ale zmiňuje i v souvislosti s HC 16 – údajně HC 16 mohlo fungovat jako server pro síť s HC 08. Znamená to, že HC 16 mělo nějaký serverový software, který přes lokální síť cpal programy do připojených HC 08? Nebo to bylo nějaké složitější řešení, které běželo na obou počítačích?
Nevíme, ale možná bychom se to měli snažit zjistit, dokud je ještě příležitost. Třeba nám mizí znalost o unikátním technickém řešení, které se nám vypařuje pod rukama s tím, jak se staré manuály vyhazují do sběru a autoři nás pozvolna opouštějí. S tím, jak nikdo neřeší mapování našich národních technologií, se nám stále více vytrácí znalosti o našich dějinách a nahrazují je nepřesnosti, které se opakují, opakují a opakují, a tím se stávají pravdou. To je špatně, to je velice špatně!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
