Úvaha: Devět manažerských lekcí Steva Jobse | Kapitola 3
Seznam kapitol
Po smrti Steva Jobse se objevila kopa článků o tom, co znamenal, co udělal, jaký byl. Zajímavější jsou ale články s osobními zkušenostmi těch, kteří s ním pracovali, a o zásadách, které jim vštěpoval. Jeden z nejlepších textů je od Sachina Argawala: Osm manažerských lekcí, které jsem získal, když jsem pracoval pro Steva Jobse.
Možnost vylepšovat produkt bez zbytečné byrokracie je trochu podezřelá – autor měl na mysli patrně „vylepšovat malými změnami“. Ano, když něco vypadá blbě, je na místě to opravit rovnou a neptat se, protože ptát se na každou blbost je neproduktivní. U inteligentních zaměstnanců šéf očekává, že menší problémy dokážou vyřešit sami.
Problém nastává v okamžiku, kdy nejde o změnu malou. Samostatná iniciativa zaměstnanců se může zvrtnout v anarchii a produkt se může v podstatě rozpadnout. Není nic šílenějšího, než když několik hodin před předváděčkou zjistíte, že vám zaměstnanci produkt změnili či „vylepšili“, ale vy nevíte jak. „Vylepšení“ je velmi subjektivní věc a větší změny schvalování prostě podléhat musí. Pokud v Applu takováto politika je, jsem skálopevně přesvědčen o tom, že má určité meze – jak v rozsahu změn, tak v čase, po který je možné změny bez schvalování provádět. Před nájezdem do produkce se už žádné změny určitě prováděny být nesmí. Pravidlo se zřejmě vztahuje také jenom na vývojáře a ne na „zaměstnance obecně“ – jako například na zaměstnance Apple Storu, kteří by určitě měli také řadu dosti přínosných poznámek (o uživatelích ani nemluvě).
Nesmírně bych se divil, kdyby Steve Jobs dal bianko šek zaměstnancům na provádění změn, na to byl příliš velký perfekcionista a je o něm známo, že si svoje slavné prezentace nacvičoval, aby nedošlo k nějakému překvápku. Takže tohle doporučení bych bral skutečně s rezervou.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
