Úvaha: Devět manažerských lekcí Steva Jobse | Kapitola 5
Seznam kapitol
Po smrti Steva Jobse se objevila kopa článků o tom, co znamenal, co udělal, jaký byl. Zajímavější jsou ale články s osobními zkušenostmi těch, kteří s ním pracovali, a o zásadách, které jim vštěpoval. Jeden z nejlepších textů je od Sachina Argawala: Osm manažerských lekcí, které jsem získal, když jsem pracoval pro Steva Jobse.
Dodržování deadlines je obrovský problém – a to z mnoha důvodů. Za prvé, málokterý technik je schopen odhadovat náročnost své budoucí práce. Za druhé, i když plánovač odhadované objemy práce zná, lze z toho jenom těžko sestavit věrohodný plán vývoje. Existuje řada metodik, jak s neurčitými čísly počítat – a spojuje je hlavně to, že žádná z nich nefunguje. Můžete sice počítat na minulých projektech, o kolik jste se v odhadech mýlili, jenomže pracovníci se mění, technologie se mění, každý projekt je jiný – a ve výsledku rafinované metody nefungují o moc lépe, než když si na konec plánu přidáte určitou rezervu (obvykle 20 % celkového časového fondu).
Druhou možností je stanovit deadlines s tím, že opravdu fungují jako mezníky, které se nesmí překročit. Tuto metodu Apple zjevně používá – před tím, než Steve umřel, sestavil pro Apple údajně plán do roku 2015. Takové plány nelze konstruovat z odhadů, prostě je nadiktujete a vývojové oddělení se do nich musí vejít. Je to trochu plánování ve stylu Sovětského svazu, kdy se věci musely rovněž stát do určitého konkrétního data – do prvomájové přehlídky, do sjezdu strany apod.
Plánování „do deadline“ má specifikum v tom, že se mu musí všichni přizpůsobit – směrem „odzadu“ od projektové uzávěrky rozpočítáte čas nutný pro marketing, distribuci, produkci atd. atd. a tím vám vyjde čas na vývoj. Jsou stejně důležité, jako jakékoliv jiné, nelze je natahovat s tím, že „do uvedení produktu je ještě půl roku“. Proto také zásada zní „základní je dodržovat deadlines“ – pokud je jedna část organizace nerespektuje, produkt prostě v čas nebude. Všechny deadlines jsou závazné pro všechny týmy!
To samé platí, pokud používáte podobný typ plánování doma či ve škole – i když se zdá, že opravdu důležitá je jenom ta „skutečná deadline“, věci se vám začnou sesouvat a hroutit, pokud nebudete dodržovat ty menší. Nakonec můžete skončit jako Homer Simpson, který objížděl ve tři ráno město, aby našel někoho, kdo mu poradí, jak vymyslet program pro přestávku Super Bowlu, která se měla odehrát už za pár hodin.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
