Úvaha: Přichází konec optických médií? | Kapitola 7
Seznam kapitol
Po letech je to tady: Apple nabízí instalačky pro nový a ještě placatější Macbook Air na flešce a Microsoft prodává Office pouze jako sériové číslo, zbytek si stáhnete z netu. „Optická média jsou mrtvá“, jde kolem hlas. Ale je tomu tak opravdu? Ano, mají malou kapacitu, pomalu se zapisují a moc toho nevydrží. Ale odepsat je úplně?
Placené služby jsou pro rodinu drahé (náklady na uložení vypáleného DVD jsou prakticky nulové) a ty, které jsou zadarmo, považuji za inherentně nebezpečné. I společnosti, které se chlubí, jak nekonají zlo, mají už řadu pěkných škraloupů týkajících se zajištění soukromí. Chápu to, poskytujete službu zdarma, ale na něčem vydělávat musíte – takže co se takhle kouknout, co v těch datech je, abychom mohli nabídnout... řekněme... cílenou reklamu? Pardon, ale ten, kdo si ukládá osobní data na podobná úložiště a nepoužívá kryptografii, je prostě blázen. To nejmenší, co bych zde prohlásil za rozumné, je zaRARování se silným heslem. Online služby typu kalendáře, Office a podobně mají pro poskytovatele tu zásadní výhodu, že čím blíž je ke zdrojovým datům, tím líp se čtou a strojově zpracovávají.
Bezpečné je to tehdy, pokud k poskytovateli tečou už zakódovaná data a on je není schopen otevřít, čili celá kryptografie se musí odehrávat lokálně u vás. Pokud k němu tečou otevřená data, nemáte vůbec žádnou jistotu o tom, co se s nimi děje – a to nemluvím o nějakém plošném monitorování typu NSA, ale o zcela banálním data miningu, který se dá v pohodě dělat nad všemi příchozími daty. Z povahy věci se podobné služby hodí jenom pro bezvýznamné uživatele, kteří je používají pro bezcenné věci. Žádné podobné služby bych nikdy nepoužíval pro informace, které mají nenulovou obchodní hodnotu a nebo by je bylo možné jakkoliv zneužít. Jak říkala maminka, když před školou uvidíte hodného pána, co zadarmo rozdává dětem bonbónky, nastal čas utéct.
Takže ne, online zálohování nepovažuji za smyslupnou alternativu k archivačním médiím. Pochybuji, že online společnosti, které nabízí zálohování, přežijí životnost pásky či archivačního DVD (30 let), ba naopak se domnívám, že poměrně záhy začnou mazat „neaktivní účty“, což v praxi znamená, že mají zálohovací hodnotu asi jako ta flashka, která může kdykoliv bez varování umřít.
Poznámka redakce: Nemluvě taky o tom, že celé online zálohování stojí na padá na poměrně rychlém připojení k internetu. A to nejen směrem k vám, jak vesele udávají všichni poskytovatelé nejen u nás, ale hlavně upload směrem ven do internetu. Ten je totiž v naprosté většině případů cenově výhodných připojení směšně nízký, tam kde data z internetu tečou k vám rychlostí několika megabajtů za sekundu, opačným směrem se plouží hlemýždí rychlostí několika desítek kilobajtů. A přes takové připojení budete jenom těžko nahrávat do online trezorů gigabajty dat, prostě to není moc reálné. A i kdybyste to chtěli zkoušet a měli trpělivost, rychle zjistíte, že ucpáním datového kanálu ven jaksi ucpete i ten široký, který vede k vám. Takže nejen, že budete hlemýždí rychlostí tlačit megabajty či gigabajty dat do online úschovny, ale ještě k tomu bude celé vaše připojení nepoužitelné...
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
