Vysoká spotřeba a monstrózní chladiče: Vyřeší výrobci trable s chlazením?
i Zdroj: Pctuning
Skříně, zdroje, chladiče Článek Vysoká spotřeba a monstrózní chladiče: Vyřeší výrobci trable s chlazením?

Vysoká spotřeba a monstrózní chladiče: Vyřeší výrobci trable s chlazením?

Michal Rybka

Michal Rybka

22. 1. 2023 19:00 41

Seznam kapitol

1. Trable s komorou 2. Kudy dál? 3. Do vařícího „oleje“! 4. Jak uchladit 115 kW 5. Na hraně

Žijeme ve vesmíru, který se řídí druhým termodynamickým zákonem, jenž v zásadě fandí chlazení a říká, že nakonec bude vše ochlazeno tak moc, jak to jenom bude možné. V podstatě stačí jenom dostatečně dlouho počkat – ale v tom je problém, protože počítače potřebujeme chladit velmi efektivně a rychle. A to často nezvládáme.

Reklama

Problémy s teplem pokračují. Po obludných chladičích, které mají dostat pod kontrolu nové čipy od Nvidie a hlavně jejich přímotop s označením 4090, přichází nová kauza týkající se nedostatečného chlazení grafik od AMD, konkrétně některých kusů AMD 7900 XTX, které se velmi rychle dostanou s teplotou do bodu, kde se musí podtaktovávat a jedou pomaleji, než by měly.

Tento jev se objevil jako benchmarková anomálie, kdy se stávalo, že první benchmark dával výrazně lepší výsledky než ty další, což souviselo s thermal throttlingem, tedy řízením snižováním teploty GPU při dosažení kritické teploty Tjunction. Kritická teplota se nejmenuje jen tak, ono i jen provozovat čip na jeho kritické teplotě není žádný zázrak a významně to zkracuje životnost čipu. 

Zpočátku nebylo jasné, kdy se problém objevuje a proč se objevuje – až došlo k závěru, že jde o nedostatečně fungující výparníkovou komoru (vapor chamber) v chladiči GPU. Youtuber Der8auer, který se zabývá mnoha otázkami kolem chlazení, na video otevřel výparníkovou komoru u 7900 XTX, takže se můžete podívat, jak to vlastně vypadá uvnitř. Je to podstatně jemnější a sofistikovanější struktura, než bychom asi čekali.

Jak vlastně výparníková komora funguje? Jde o plochou strukturu, která uvnitř obsahuje dutinu, ta je zpevněna sloupky, aby komora držela tvar a nezhroutila se. Jako konstrukční materiály se typicky používají měď (vzhledem k tepelné vodivosti), titan (vzhledem k pevnosti) anebo hliník (který je levný). Vnitřní plocha je pokrytá jemnou strukturou, která slouží ke kapilárnímu šíření kondenzované kapaliny, čili komora může fungovat i když je zdroj tepla nahoře. Ne zrovna ideálně, ale při malém množství provozní kapaliny to není tak podstatné.

Teplo se v horkém bodu předává chladicímu médiu, což je typicky destilovaná voda, aby nedocházelo k reakci mezi příměsemi a kovovými stěnami komory. Uvnitř komory bývá snížený tlak, což vede k tomu, že se snižuje bod varu chladicího média – řízením tlaku můžete komoru přesně nastavit na bod, ve kterém chcete, aby fungovala. Při vypařování odebírá kapalina velké teplo, které se nazývá výparné skupenské teplo – a to je překvapivě velká hodnota. 

Pára se šíří komorou, na chladnějších částech komory kondenzuje a tam předává teplo stěně chladiče a mění se přitom zpět v kapalinu. Ta potom stéká anebo vzlíná zpět po struktuře výparníkové komory do horkého bodu, kde se cyklus opakuje. V podstatě jde o tepelný stroj, jehož úkolem je rychle odvádět teplo z hotspotu a rozvádět ho po celém objemu komory – čím je stěna komory chladnější, tím lépe se na ni pára kondenzuje. Dochází tak k efektivní distribuci tepla z hotspotu po celé komoře.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Pctuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Pctuning