Články na téma amiga

Často žijeme ve víře, že historie je jenom jedna. Problém je v tom, že jedna věc je to, co se stalo, a věc úplně jiná je hledání důvodů, proč se to stalo. Příběh Petra Tyščenka ukazuje, jak odlišně mohou vidět stejnou věc vývojáři – a jak obchodníci v Commodore.

Amiga a firma Commodore patří již do historie, mohli jsme se však dočkat více strojů od této legendární značky? Poodhalíme největší chyby a případná řešení.

Každý příběh má svůj konec. Někdy jsme rádi, že už to máme za sebou, jindy litujeme, že není možné pokračovat. I příběh Amigy má svůj konec a navzdory nadějím jejích fanoušků k žádnému dalšímu pokračování, jak je u úspěšných příběhů časté, už bohužel nedošlo. Poslední roky firmy přinesly její nejlepší počítače, ovšem také pád, protože navzdory nesporné kvalitě už technologie začala zaostávat za konkurencí.

Historie Amigy je plná kontroverzních rozhodnutí o vývoji nebo o ukončení výroby počítačů, v jednu dobu firmu zachraňoval management z IBM.

Vyprávěli jsme si o začátku historie legendární platformy Amiga. V příběhu, který trošku připomíná pohádku, jsme dospěli až do chvíle, kdy se objevil Velký Nepřítel. Něco takového zná každá pohádka, žádný dobrý příběh se bez zloducha neobejde. No a příběh Amigy, ten rozhodně patří k dobrým příběhům. Proto má i fakt skvělého zloducha.

THEA500 Mini je rozkošná minireplika, jakýsi maličký funkční model Amigy. Opravdový hardcore fanoušek bude mít svoji recapovanou skutečnou Amigu, občasný hráč jenom emulátor – takže pro koho je tenhle maličký klon v podobě zmenšeného modelu?

Všichni ta rčení známe: Cesta do pekla je lemována dobrými úmysly a katastrofa je většinou sekvence naprosto rozumných rozhodnutí. Platí to i při vývoji hardwaru, kde se několikrát staly katastrofy, které dnes jen těžko pochopíme.

Začátek roku je vždy dobrým obdobím pro bilancování minulosti – všude tabulky, nejlepší věci loňského roku, propadáky, překvapení, výhledy na rok letošní atd. Není ale na škodu podívat se trochu víc do minulosti, i proto jsme pro vás připravili seznam dvaceti nezajímavějších RPG z (téměř) dávné minulosti.

Pro někoho staré haraburdí, pro jiného kus života a nesmrtelné hobby. Takové počítače najdete na každoročním Bytefestu, který se pořádá v budově pražského Smíchovského nádraží. Na několik dní se sem sjedou desítky fanoušků starých počítačů rozličných značek. Kdysi spolu válčili jako dnes konzolisti a PC Master Race, v současnosti už je spojuje nadšení pro historii.

Hodně hráčů považuje PC za zcela přirozeně nejlepší herní platformu. V osmdesátých letech minulého století byste ale našli jen pár lidí, kteří PC předvídali byť i jen omezený úspěch v domácnostech. Čím vším si muselo PC projít, než se mu přestaly ostatní herní platformy vysmívat?

Je pozoruhodné, jak moc se Velká Británie zasloužila o rozvoj počítačových technologií v 80. letech minulého století. Levné počítače, RISC procesory, odolné počítače, subnotebooky... A je také pozoruhodné, jak rychle její vliv vymizel a jak málo se o britských počítačích dnes ví. Naštěstí to můžeme snadno připomenout!

Prázdniny jsou v plném proudu, a máme tak spoustu času si trochu odfouknout a podívat se na jedno zajímavé herní téma. Těm starším zabrnkáme na nostalgickou strunu, mladší ročníky se zase podívají, jak významnou éru počítačové historie propásli. Projdeme si vnějšek a vnitřek legendy nejzářivější, Commodoru Amiga.

Z historie bychom se měli učit, ale víme, jak to chodí. Jedna ze základních pouček východních bojových umění zní velmi prostě: „Choose your battle.“ Nejde jenom o volbu místa a času, aby vám třeba nesvítilo slunce do tváře. Jde i o hlubší aspekty volby toho, s kým se chystáte bojovat, kdy chcete bojovat a proč chcete bojovat.

Když jsem sepisoval poslední úvahu o Stevu Jobsovi, našel jsem na Business Insideru zajímavý článek „Třináct tipů, jak vybudovat multimiliardový konglomerát“. Obsahoval názory Richarda Bransona, velice cool a úžasného podnikatele, které se řídí převážně selským rozumem. To znamená, že všechny bezvadně fungují.

Poslední dobou hýbe technologickým světem hlavně zpráva o akvizici mobilní divize Motoroly Googlem. Je to nepochybně velká věc, i když zatím není jasné, zda se Google jenom nepokusil nakoupit balík patentů, aby mohl „silovou formou“ vyjednávat s majiteli jiných balíků patentů – anebo to myslí vážně a sám chce vyrábět vlastní tablety a telefony.

Nedávno se mě jeden známý zeptal, co si myslím o novém iPadu druhé generace. Řekl jsem, že to je drobné evoluční vylepšení, což je to úplně nejlepší, co mohlo přijít. Žádné „všechno je jinak“ – jenom série změn, která zachovává původní dobré vlastnosti a přidává k nim něco navíc. Apple dokázal udělat dobrý upgrade.