Články na téma Historie (strana 6 z 9)

V minulosti jsme měli hry velmi různorodé úrovně komplexity. Dnes se zdá, že dominují braindead mobilní hry anebo jednoduché střílečky. Je to ale skutečně tak?

Když jsem se začal zajímat o radiačně odolné čipy, myslel jsem, že jde o jednoduchý problém. Oh, jak hrozně jsem se mýlil! Ono jde totiž o to, že ani radiace není jedna – a univerzální obrana proti všem druhům je prakticky nemožná.

Bylo nebylo, počítače byly tak strašně nespolehlivé, že jste je prostě nemohli provozovat jen tak: Bez parity, na integrovaných obvodech a bez dozoru samotné. Přesto se našli lidé, kteří bojovali s chybami – a mezi nimi jedna opravdu výjimečná vývojářka, která software zodolnila tak, že jste mu i život mohli svěřit!

To, že jsme se od roku 1903, kdy se bratři Wrightové odlepili od země poprvé motorovým letem, dostali za šestašedesát let na Měsíc, je technologický zázrak. Ještě možná větší zázrak je, že jsme se za dvacet pět let od reléových počítačů dostali ke kompaktní mašině s realtimovým OS, která bezpečně fungovala za všech podmínek!

Ne, nenene: Koprocesory nevymřely, jenom se zmenšily a staly se pouhým funkčním blokem v moderních procesorech. A ty se postupně mění vlastně v celý počítač – a zdá se, že tento trend bude neustále pokračovat.

Obvykle se nezabývám Legem – v poslední době mě zaujalo hlavně robotické Lego Mindstorms a potom některé modely ze série Technic – jako je Saturn V a také LEM, který vydali u příležitosti padesáti let mise Apollo. Ale tohle je stavebnice LEGO Super Mario Nintendo Entertainment System – tohle je NES!

Čím dál tím víc věcí děláme počítačově – a s tím se do jisté míry vytrácí tradiční zručnost. Je ale práce „rukama“ potřebná a užitečná i dnes? A pokud ano, jak se učit a cvičit v časech, kdy skoro ani nesmíme vystrčit nos ze dveří?

Nedávno jsem četl komentář, jaké že to máme štěstí, že karanténa vládne dnes. Dovedete si představit tu nudu před třiceti lety? No – já si ji představit dovedu. Jak by vypadala karanténa v letech 1985, 2000 – a jak vypadá dnes?

Standard VGA byl přelom. Dvacet let nám dovoloval prakticky každý počítač ke každému monitoru, aniž bychom museli řešit převodníky z převodníků. Modrý patnáctipinový konektor najdete na monitorech dodnes. Vrátí se nám podobné časy?

Jeden ze čtenářů se v diskusi rozhorlil, že „už deset let píši demagogie jako že PC platforma je mrtvá, což se nějak nechce plnit“. Osobní počítače už jsou mrtvé, jenom si toho část lidí zatím ještě nevšimla. Co povídám, někteří lidé nechápou, co vlastně znamená, že je platforma mrtvá.

Občas se mě lidé ptají, jestli si opravdu vážně myslím, že svoboda slova má být absolutní. Ano. Absolutní svoboda slova přináší řadu problémů – ale cenzura je z dlouhodobého hlediska mnohonásobně horší. Ve čtvrtek 27. února jsem byl pozván do pořadu „Máte slovo“, kde se měla probírat kontroverze kolem knihy „Jedovatá houba“.

Práce v IT je dobře placená – ale jak je to se sebenaplněním? Spousta manažerů rychle vyhoří, protože nevidí ve své práci žádný smysl, netvoří hodnoty a snaží se jen o dosahování cílů. Ale jsou na tom počítačové technologie lépe? Naplňuje ajťáky jejich práce? A jak je to s osudem věcí, které vytvoří?

Když jsem si připravoval pro podcast Retro Nation podklady pro historii procesorů, myslel jsem, že se v pohodě vejdeme do jednoho dílu. Brutálně jsem se mýlil – přetekli jsme čas, a to jsem skončil ještě asi tak v polovině! Procesory se totiž vyvíjely dramaticky – a stále se dramaticky vyvíjejí.

Stará PC mizí beze stopy! Je to velký paradox, ale právě rozšířenost PC do značné míry způsobí, že se většina PC historie definitivně ztratí – a to je problém. Když jsem začal budovat sbírku historických počítačů, zcela vědomě jsem z ní vynechal PC. Důvod byl prostý – bylo jich příliš mnoho a byly to jednoduše moc velké a moc těžké stroje.

Všichni ta rčení známe: Cesta do pekla je lemována dobrými úmysly a katastrofa je většinou sekvence naprosto rozumných rozhodnutí. Platí to i při vývoji hardwaru, kde se několikrát staly katastrofy, které dnes jen těžko pochopíme.

Někdo v ní nakupuje rád, někdo ji nesnáší kvůli zelenému skřetovi, ale je to fenomén, který znají všichni. Alza vznikla v roce 1994 a tento víkend slaví 25 let své existence. Historicky to není úplně přesně, výročí je až na konci listopadu, ale když plánujete tábořit venku na ostrově Štvanice, je pro oslavu začátek října lepší než začátek prosince!

Když jsem procházel sbírky, připadalo mi, že dlouhodobě nejlepší vyhlídky na přežití mají kapesní počítače. Běžely na klasické baterky, netopily, neměly zdroje, ve kterých by odcházely kondenzátory... Ale s příchodem nových baterií se ale vyhlídky hardwaru na přežití začínají radikálně měnit.

Apple představil nový Mac Pro, mašinu, kterou můžete vybavit až 28jádrovým CPU, 1,5 TB RAM a čtyřmi grafikami Vega II. Takové dělo je určeno pro práci s videem a pro tvorbu počítačové grafiky – podobně, jako tomu bylo u počítačů SGI. Proč vlastně tento titán počítačové grafiky zmizel?

Vytahali jste baterky ze všech zařízení, která dlouhodobě nepoužíváte? Z dálkových ovladačů k odložené elektronice, z kalkulaček, z mobilních telefonů, které si nechávate někde v šuplíku jako rezervní? Měli byste! Jsou to docela nebezpečné věci, které vám mohou nemilosrdně zničit elektroniku. A to i v případě, že v ní jenom jsou a nic nedělají.

Bylo nebylo, o počítačové hry se zajímali jenom hráči. Pak se z toho stal business, potom zároveň milovaný a opovrhovaný kulturní fenomén.A obor, který studují vývojáři. Pak se začala studovat jejich historie, protože u každého dlouhou dobu existujícího fenoménu se studuje historie. No – a dnes je to regulérní věda! A kdyby jen jedna!

Počátek domácího hraní – toho opravdového, počítačového a konzolového – můžeme odhadnout mezi roky 1977, kdy se objevila konzole Atari VCS – a rokem 1979, kdy se objevilo Atari 400/800. Osobně jsem se k hraní dostal v roce 1981 – a měl jsem tedy čest a potěšení sledovat, jak se rozvíjelo až do dneška. Kam jsme se vlastně dostali?

Na posledním Bytefestu přišla na řadu otázka: Jak se liší seznamování se s technologiemi dnes od toho, jak se to dělo v minulosti? Ubývá lidí, kteří technice opravdu rozumí a přibývá prostých konzumentů? Zajímá mladé už jen youtube a instagram? Oproti minulosti jsou vidět velké rozdíly, ale je těžko říct, jestli je to lepší a nebo horší. Je to jiné.

Vymyslet moderní počítač, to je sice dřina a vyžaduje to spoustu nadání, ale zdaleka to nestačí. Inženýři si zkrátka musí připustit, že i ti další – tedy obchodníci, manažeři, designéři či reklamní odborníci – jsou holt třeba, i když mnohdy technice vůbec nerozumí. Bez nich se dá jen těžko dostat do povědomí širší veřejnosti a uspět.