Apple iPad — Převratný tablet nebo zbytečná hračka? | Kapitola 7
Seznam kapitol
Pokud společnost Apple připravuje nějaký nový produkt, můžete si být jistí minimálně jednou věcí. Ještě ani nebude na trhu, ale už se o něm bude psát, diskutovat a samozřejmě také kritizovat po celém intenetu. S novým tabletem to samozřejmě není jinak a jestli je opravu všechna ta kritika oprávněná se dočtete v naší recenzi.
Pokud se dívám na iPad jako na takto specializované zařízení, vyznívá jeho srovnání s netbooky velmi dobře. Je menší, lehčí, tenší, má delší výdrž a mnohem, mnohem, MNOHEM lepší displej než vše, co je dnes na netbookovém trhu. Nenabízí flexibilitu, práci s „offline“ médii, jako jsou USB paměti a na neustálé nošení je to veliké, určené spíš do kufříku a nebo do brašny. Můžeme se smát myšlence „iKalhot“ určených pro iPad, ale opravdu nevidím způsob, jak udělat zařízení s desetipalcovým displejem, aby se vám vešlo do kapsičky u košile. To se vám nepodaří ani se stejně velkým netbookem – je to jednoduše vlastnost daná úhlopříčkou a jen vy si můžete rozhodnout, zda vám stojí za potíže s nošením. Mě trochu vadí, že iPad nemá otvor pro zavěšení na krk, protože nosit čtečku je praktické. Kdyby tam ale díra byla, zase by si někdo mohl stěžovat na to, že to je o skoliózu. Jasně, líbilo by se mi, kdyby to mělo jenom 300 gramů, ale i těch 700 gramů je pořád o hodně lepší než kilo a půl, které mají typy s podobnou výdrží.
Překvapivě dobře vyznívá i při srovnání s epapírovými čtečkami srovnatelné třídy, jako je iRex a nebo Kindle DX. Nejlevnější iPad stojí stejně jako Kindle DX a i jeho nejdražší model bude s iRexem srovnatelný – jenomže na rozdíl od nich je barevný, dovoluje přehrávání videa a hlavně obě čtečky překonává v interaktivitě. iPad jednoduše přeskočil dvě generace čteček – nabízí věci, které jsou zcela revoluční. Ohromila mě hlavně knížka „Alice in Wonderland“, krásně ilustrovaný ebook, jehož obrázky reagují na pohyb iPadem. Můžete tak naklánět „moře slz“ a nebo přesypáváním tabletek rozkývat obrázek ptáka. Tato aplikace, i když je relativně jednoduchá, ukazuje, jak báječné věci bude možné mít v blízké budoucnosti.
iPad se mi velice líbí. Sice toho na něm moc nenapíšu, ale zato si přečtu spoustu věcí z Gutenberga i řadu technických PDF, pro které je iPad o řád lepší, než 5“ epapírové čtečky. Noviny a časopisy na něm vypadají vážně dobře – a jako fotorámeček je to opravdu úžasné, takže si v klidu budu moct studovat screenshoty a herní mapy. Nebudu rozvádět teorie o tom, jak famózní bude iPad pro média, která budou prodávat digitální předplatné – bude. Rozhodně bude. I v situaci, kdy předplatné platit nechci a nechci si kupovat ani aplikace a obsah, ale nabízí iPad hodně.
Samozřejmě, má svoje negativa, z nichž jako nejvíc protivné mi připadají iTunes. Kdysi dávno to měla být asi jednoduchá aplikace pro snadnou synchronizaci kapesního zařízení s počítačem, synchronizaci emailu, kontaktů a podobně, ale s postupem doby z toho vznikl obludný moloch, který hlavně fízluje, zda se nepokoušíte přenášet data mezi počítači. Je to hloupá aplikace. Za prvé, existují programy, které přenášení dovolují – a za druhé to čas od času „odsynchronizuje“ soubory, které jste si stahali bez nějakého jasného důvodu. Nemluvím o pirátských souborech, ale o free knížkách, které jsem si stahal z iBook Store – iTunes se zamyslely a z jakýchsi důvodů je vymazaly. Tohle je věc, která naštve – a jak jsem na fórech shledal, nejsem jediný, komu si ta bizarní aplikace pochutnala na jeho obsahu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
