Jak propojenost světa učinila svět zranitelnějším
Seznam kapitol
Když v roce 2011 záplavy v Thajsku zdražily disky, tak jsme si poprvé uvědomili, jak je svět propojený – a že nebylo nejchytřejší stavět všechny továrny na komponenty harddisků v jednom údolí. Dnes jsme na pokraji jiné krize – v Číně se šíří koronavirus a vláda v obavě před epidemiemi započala s karanténou celých měst. Jaký to může mít na nás dopad?
S tím, jak se civilizace stále vyvíjí, můžeme si vybrat: Buď ji můžeme rozvíjet jako rezilientnější, odolnější – anebo budeme optimalizovat na maximální výnosnost. Na tom druhém jsou založeny moderní ekonomické teorie, jako teorie volného obchodu, která říká, že každý by měl dělat jenom to, v čem je nejlepší – a zbytek se zobchoduje.
My si, celkem neomylně, vybíráme právě tu druhou cestu – a jejím výsledkem je to, že se se nám výroba komplikovaných produktů stahuje tam, kde je nejlevnější i za tu cenu, že skončí v jednom údolí a všechny fabriky vytopí jediná záplava. Ono to má určitou logiku – čím vyrábíte více, tím jste efektivnější a i produkty jsou levnější. Levnější produkty jsou konkurenceschopnější – a dostupnější pro koncové odběratele.
Žijeme ve světě pružné logistiky a omezených skladových zásob typu just-in-time, což má tu výhodu, že nemusíte mít velké sklady, jenomže taky jaksi nemáte zásoby. Všechno záleží na tom, jak se dokážete trefit ve svých odhadech spotřeby a prodeje. Ono to má svoji logiku, původně tato filozofie přišla z oblasti perisheables, tedy zboží, které se kazí. Pokud nechcete vyhazovat zboží, které se vám zkazilo, musíte mít poměrně přesnou představu o tom, kolik ho opravdu včas prodáte. Nejde jen o plýtvání, jde o peníze.
To vše vytváří svět, který dobře známe – svět, ve kterém neřešíte, zda něco bude, protože to někdo jiný vyřeší za vás. Tenhle svět je do značné míry optimalizovaný – a to hlavně díky digitálním technologiím a komunikaci, bez kterého by to jednoduše nefungovalo. Základem pro optimální funkci jsou znalosti a predikce na základě znalostí. To sice může znít docela moderně, ale v podstatě se to moc neliší od znalostí hokynáře 19. století, který ví, kdo k němu chodí kupovat, co kupuje a kdy to kupuje. Dobrý hokynář znal svoje zákazníky, znal jejich zvyky a jejich solventnost – a zpracování dat dělal svojí hlavou a pomáhal si u toho účetní knihou.
Dnes jsou ve výhodě internetové obchody, které sbírají velké množství dat. Z hlediska fanatika ochrany osobních informací to je sice dost nepříjemné, ale ta data značně pomáhají prodejcům, protože ví nejen, kdo jste a co a kdy kupujete a zda jste jako partner seriózní, ale mohou data kumulovat a tím pádem obsluhovat celou prodejní či logistickou síť. V okamžiku, kdy máte data, můžete predikovat – můžete sledovat kdy se prodává jaké zboží v závislosti na datu anebo teplotě, a pokud například objevíte vztah mezi prodejem větráků a teplotou, využijete predikce o budoucí teplotě k odhadu počtu větráků, které prodáte.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
