Jak šlape bateriová stanice Bluetti AC60 se solárním panelem PV200: Připravte se na apokalypsu | Kapitola 7
Seznam kapitol
V dnešním článku si představíme šikovné zařízení pro uchování elektrické energie, které má docela široké využití. V souvislosti s počítači může být alternativním zdrojem napájení při použití na cestách mimo dostupnost distribuční sítě, ale i v jejím dosahu dobře poslouží třeba jako záložní zdroj pro případ výpadku napájení. Kdekoliv pak může fungovat jako úložiště levné a čisté energie získané pomocí solárních panelů.
Bateriová stanice Bluetti AC60 disponuje třemi režimy nabíjení vestavěné baterie z elektrické sítě, a to konkrétně „Silent“, „Standard“ a „Turbo“. Tyto režimy se odlišují v zásadě tím, jak silným proudem je baterie dobíjena. Z toho se pak odvíjí celková doba dobíjení, požadavky na chlazení stanice, a také životnost baterie. V praxi budeme zřejmě nejčastěji používat režim „Silent“, který je sice nejpomalejší, ale zase nejvíce šetrný k baterii. V případě požadavku na mimořádné rychlé nabití pak zvolíme režim „Turbo“. A ten si nyní u zcela vybité baterie vyzkoušíme.
Nastavuji tedy režim „Turbo“ pomocí mobilní aplikace a v čase 14:40 připojuji stanici k zásuvce elektrické sítě. V počátečních vteřinách se nabíjení rozbíhá s příkonem 336 W, který brzy stoupá na 535 W. Chladicí ventilátor stanice běží v tu chvíli na vyšší rychlost. Měřič spotřeby na zásuvce domovní sítě vykazuje příkon 505 W při napětí 231 W. Během pěti minut dosahujeme hodnoty nabití 10 %.
Časový průběh pokračujícího nabíjení vidíme na obrázcích z mobilní aplikace níže. Po zahřátí stanice probíhá nabíjení nejčastěji příkonem do 350 W, přičemž chladicí ventilátor v tu chvíli zpomaluje svou rychlost na nižší stupeň. Na úroveň přes 500 W se nabíjení přepíná v několikaminutových intervalech a jen na pár vteřin. Za patnáct minut od počátku dosahujeme 25 % nabití baterie, půlhodina nabíjení znamená kapacitu baterie 45 %.
K dosažení 50% kapacity nabití baterie dochází 33 minut od počátku testu. Měřič spotřeby energie na zásuvce v tu chvíli vykazuje celkový odběr 0,20 kWh. Za dalších sedm minut dosahujeme kapacity 60 %.
Čas 15:40 znamená uplynulou hodinu nabíjení, během níž dosahujeme kapacity nabití baterie 85 %. Během dalších deseti minut se kapacita zvyšuje na 98 % a zde bychom kvůli šetření životnosti baterie mohli nabíjení ukončit.
V rámci testu ale budeme s nabíjením pokračovat až do konce, který již není daleko. Hodnotu 99 % dosahujeme za dvě minuty, poslední procento se ale dobíjí poměrně dlouhých 8 minut. Čas 16:00 znamená konec nabíjení a plnou 100% kapacitu baterie.
Plné nabití bateriové stanice Bluetti AC60 v režimu „Turbo“ trvalo přesně 1 hodinu a 20 minut. V praxi zřejmě ušetříme deset minut, během nichž probíhalo dobíjení posledních dvou procent kapacity baterie. Celý cyklus nabíjení si řekl o 0,44 kWh spotřebované elektrické energie.
Výrobce na webových stránkách produktu avizuje možnost plného nabití bateriové stanice za rovnou jednu hodinu. I když jsem použil ten nejrychlejší režim nabíjení, takového výsledku se mně nepodařilo dosáhnout. Může za to ale ne zrovna solidní marketingové počínání výrobce. Až v uživatelské příručce se totiž dozvíme, že skutečná doba nabíjení stanice v režimu „Turbo“ je 1,2 – 1,7 hodin. Náš dosažený výsledek 1,33 hodiny tedy spadá do deklarovaného intervalu.
Ta marketingem proklamovaná maximální hodina nabíjení připadá v úvahu pouze tehdy, pokud bychom se k baterii stanice chovali maximálně šetrně a nabíjeli ji už při poklesu na úroveň 5 % a nabíjení vypínali po dosažení kapacity 90 %. Výrobce však nikde neupřesňuje, jakou metodiku při měření doby nabíjení vlastně použil.
Porovnáním spotřeby energie dosažené během vybíjení a následném nabíjení lze vypočítat celkovou efektivitu bateriové stanice. Takže pro plné nabití stanice jsme ze zásuvky domovní sítě spotřebovali 0,44 kWh elektrické energie a k provozu 250W svítidla jsme z baterie stanice dodali 0,34 kWh energie. Účinnost uchování a předání elektrické energie vychází v tomto případě na slušných 77,3 %. Je nutno si uvědomit, že zde došlo postupně ke dvěma konverzím mezi střídavým a stejnosměrným proudem a účinnost těchto konverzí (usměrnění a poté střídání) musela být rozhodně nad 90 %.