PCTuning Článek

Megatest grafických karet — představení modelů s jádry Nvidia

Tomáš Šulc
Tomáš Šulc
15. 8. 2010 21:00 33 Sdílej:

Plánujete kupovat novou grafickou kartu, anebo jen chcete vědět, zda je lepší ATI či NVIDIA? Ať už je to jakkoliv, připravili jsme pro vás velký test, ve kterém jsme se podívali na 23 grafických karet ve hrách od 1280 × 1024 px až po 1920 × 1200 s 8× AA. Chybět nebude ani srovnání se staršími kartami jako GeForce 8800 GT či Radeon HD 4870.

Reklama
Reklama

Megatest grafických karet – odkazy na jednotlivé části testu

Představení modelů s jádry Nvidia

Představení modelů s jádrem ATI

Od low-endu po střední třídu

Opravdu jen ten nejlepší hardware

Druhou část článku s představením karet ATI Radeon najdete zde, třetí část s testy lowend a mainstream zde, čtvrtou část s testy mainstream a highend zde.

Léto je okurkovou sezónou, ve které výrobci moc nového hardwaru nevydávají. AMD má svoji kompletní řadu ATI Radeon HD 5000 na trhu již docela dost měsíců a ohledně nové řady HD 6000 se spekuluje o tom, že se ji dočkáme snad těsně před vánoci s reálnou dostupností v lednu. To NVIDIA je na tom o něco hůř a svoji řadu GeForce GTX 400 stále kompletní nemá. Jako poslední společnost před měsícem uvedla modely GeForce GTX 460 založené na jádře GF104 a na internetu se už dají najít fotky karet s menšími jádry GF106 a GF108. Nicméně přesný termín jejich uvedení je zatím neznámý a pravděpodobně se jich dočkáme až po prázdnínách.

Díky nižšímu tempu uvádění novinek tak máme konečně o něco více volného času a rozhodli jsme se pro vás připravit megatest grafických karet, který bude jedním z největších článků v historii našeho magazínu. Zaměříme se v něm na všechny dnes nabízené řady grafických karet pro běžné uživatele obou hlavních výrobců. V testu se tedy dočkáte karet ATI Radeon HD 5450 až po HD 5970 a NVIDIA GeForce řad G 210 až po GTX 480, které jsme dle zaměření karty otestovali v rozlišeních 1280 × 1024 px bez vyhlazování hran až po 1920 × 1200 px včetně 8× AA (snad jen rozlišení 2560 × 1600 px se bohužel nedočkáte, protože žádný výrobce neposkytnul 30" panel, toto rozlišení navíc používá jen naprostý zlomek uživatelů).

Protože mnoho z vás bude číst megatest zejména proto, aby věděli jak výhodně upgradovat svoji starou kartu, rozhodli jsme se do megatestu zařadit také starší karty, které se již neprodávají. Z minulé generace karet jsme tak otestovali ATI Radeon HD 4870 1 GB společně s GeForce GTX 260-216 a zahrnuli jsme do testu také karty o generaci starší, konkrétně legendární GeForce 8800 GT a jejího soupeře ATI Radeon HD 3870. Podle těchto karet by mělo být snadné udělat si obrázek o tom, o kolik si s jakou kartou v daném rozlišení pomůžete.

Kvůli obrovskému rozsahu jsme se rozhodli náš megatest rozdělit na celkem čtyři části. V prvních dvou částech si postupně představíme všechny testované řady grafických karet a ukážeme si zajímavé modely z těchto řad, v dalších dvou částech megatestu se pak zaměříme na testy lowendových/mainstreamových karet a poté na testy mainstreamových/highendových karet. Nyní už vám jen mohu popřát příjemné čtení a pojďme si představit první testovanou grafickou kartu.



NVIDIA GeForce G 210 v referenčním provedení

GeForce G 210 je nejlevnější grafickou kartou společnosti NVIDIA a zároveň jde o nejlevnější grafickou kartu v testu. Už podle toho vám je nejspíš jasné, že nepůjde o žádného lamače rekordů. A svědčí o tom už použité jádro. To je vyrobeno 40nm výrobním procesem a ačkoliv je označeno GT218, nemá s jádrem GT200 až tolik společného. Jde totiž o 40nm zmenšeninu legendárního G92 (8800 GT), které navíc přišla o drtivou většinu svého výkonu. Chybí mu tak i podpora DirectX 11, spokojit se musíte s verzí 10.1.

Maličké jadérko s plochou jen 57 čtverečních milimetrů (nejméně v testu) nabízí pouhých 16 unifikovaných shaderů, 64bitovou sběrnici s 512 MB paměti typu DDR2 a pouhé 4 ROP jednotky. Na druhou stranu zvládá GK akceleraci HD videa, což bude pravděpodobně její jediné smysluplné využití.

V testu máme kartu od společnosti MSI. Protože jde o levný model a výrobce tak musel šetřit, je balení velmi malé a nachází se v něm dva papírové manuály a DVD s ovladači.

Karta je podobně jako balení velmi malá a pokud by výrobce do krabice přibalil příslušnou záslepku, dala by se použít jako low profile. Chladič karty je pasivní, což je rozhodně dobře a radost vám udělá také absence jakéhokoliv externího napájení. Ostatně takovýchto karet by PCI Exprss slot zvládnul nakrmit několik.

Malé PCB je s ohledem na co nejnižší cenu vyrobeno co možná nejjednodušeji. Najdete zde tak jen ty nejnutnější součástky a jednoduchý design.

Na dalších dvou fotkách si můžete prohlédnout malé jádro GT218 v revizi A2 a také paměťový čip DDR2. Proč ale proboha nese logo ATI?


Pokud chcete co nejvíc ušetřit (což zřejmě chcete, kupujete-li si GeForce G 210), sáhněte po kartě od společnosti Gainward. Nenabízí sice HDMI konektor jako představená verze MSI, ale je nejlevnější. Alfacomp ji nabízí za 955 korun včetně daně. Potěší také pasivní chlazení.

Ještě levnější kartu než Gainward nabízí Gigabyte a to dokonce v OC edici. Její cena je na Alze 887 Kč včetně DPH, ale má to několik háčku. Prvním je nejistá dostupnost, druhou je přínos přetaktování (nic plus 10 % je pořád nic) a třetí je chladič. Ten je totiž u karty aktivní a maličký větrák nevěstí nic dobrého.

Pokud chcete třeba do HTPC kartu s pasivním chlazením včetně HDMI konektoru s podporou přenosu zvuku, bude asi nejlepší volbou představená verze od MSI. Nejlevněji ji má Alza a to za 995 Kč s daní.



NVIDIA GeForce GT 220 v referenčním provedení

Druhým testovaným modelem je GeForce GT 220. Podle značení jde o řadu GT (nikoliv G jako má model 210) a karta by tak už měla být o něco výkonnější. Už samotné jádro je jiné, karta je založena na jádře GT216. To má proti GT218 téměř dvojnásobnou plochu a necelá půlmiliarda tranzistorů tvoří celkem 48 unifikovaných shaderů, 8 ROPs jednotek a přítomna je také slušná 128bitová sběrnice. Bohužel paměti kartě srážejí nohy, osazeny jsou pomalé čipy DDR2 a propustnost je tak slabých 12,8 GB/s. Také s podporou technologií je to slabší, i jádro GT216 je totiž založeno na architektuře G92 a čekejte maximálně podporu DirectX 10.1.

V testu jsme měli kartu od společnosti Gigabyte. Stejně jako v případě G 210 je i GT 220 levná karta a v příslušenství tak najdete jen to nejnutnější.

Proti G 210 je GT 220 na výšku plnohodnotná karta a nízkoprofilovou z ní nijak neuděláte. Nicméně na délku jde stále o prcka a samozřejmostí je absence přídavného napájení. Potěší také tři výstupy na monitor v rozložení HDMI, analog a DVI, s připojením tří panelů současně ale pochopitelně nepočítejte. Horší je to také s chladičem, který byl v zátěži překvapivě poměrně hlučný i přes nízkou spotřebu karty.

PCB je stejně jako v případě G 210 velmi jednoduché a všimněte si třeba umístění mosfetů, které jsou umístěny mezi jádrem a výstupy na monitor, zatímco u drahých karet jsou až u napájecích konektorů vzadu na kartě.

Jádro GT216 patří se svými 100 mm2 k těm menším a odpovídají tomu i jeho parametry, které si můžete prohlédnout na screenu z GPU-Z níže. Na druhé fotce je pak DDR2 paměť společnosti Hynix s nízkou pracovní frekvencí 800 MHz efektivně.


V případě, že chcete za svou GK ušetřit co nejméně, sáhněte po kartě od společnosti Gainward. Prodává se za 1427 Kč včetně DPH (Alza) a proti testované kartě od Gigabyte ji navíc dostanete s lepšími a rychlejšími DDR3 pamětmi, které jedou na 1800 MHz místo 800 MHz u testované karty Gigabyte. Jen ten chladič nepůsobí zrovna věrohodně.

Nejlepší chlazení pro levnou grafickou kartu je rozhodně to pasivní. V případě GeForce GT 220 je ale problém takovou pasivní kartu najít. Na pultech českých obchodů se nabízí jen verze od Zotacu, která je poměrně drahá. Zaplatíte za ní minimálně 1823 korun s daní a to je v této kategorii hodně. Sice za to dostanete 1 GB paměti, ale jde pouze o pomalý typ DDR2, takže vám to bude stejně k ničemu.

Pokud vám jde vyloženě o akceleraci videa, můžete zkusit verzi Bravo od Asusu. Ta má totiž vylepšenou podporu akcelerace a ve videu tak můžete třeba zlepšit podání barev. Je však otázkou, nakolik jde jen o reklamní trik a nakolik tato věc opravdu funguje. Výhodou této karty jsou ale paměti DDR3, jejich vyšší kapacita 1 GB je však otázkou. Slabší je to však s cenou, 2135 Kč včetně daně je opravdu hodně, za tyto peníze se dá koupit i ATI Radeon HD 5670.



NVIDIA GeForce GT 240 v referenčním provedení

Postupujeme k dalšímu modelu z nabídky společnosti NVIDIA, kterým je GeForce GT 240. I tato karta je postavena opět na lepším jádře, tentokrát je to GT215 s plochou 133 čtverečních milimetrů 727 miliony tranzistory. Stejně jako předchozí jádra vychází i GT215 z G92 a dočkáte se tak jen podpory DirectX 10.1, na druhou stranu u této karty už může mít smysl podpora PhysX. Co se týče dalších parametrů, má karta slušných 96 unifikovaných shaderů, bohužel ale jen 8 ROP jednotek. Jde o první kartu z dílny NVIDIA, která nese GDDR5 paměti, konkrétně 3,4 GHz čipy společně se 128bitovou sběrnicí. Na paměti si ale dávejte dobrý pozor, prodávají se totiž i pomalejší verze s pamětmi GDDR3!

V redakci jsme měli kartu od společnosti Zotac v přetaktované AMP! edici (testovali jsme samozřejmě na referenčních taktech). V příslušenství byla kromě papírového manuálu a DVD s ovladači také redukce na druhý DVI konektor a červenomodré 3D brýle k vyzkoušení základního módu 3D Vision.

Co se týče rozměrů karty, ty jsou srovnatelné s GeForce GT 220 a v tomto ohledu jsem tedy plně spokojen stejně jako s trojicí výstupů na monitor. Horší je to ovšem s chladičem. Dobré je, že zabírá jen jediný slot, ovšem je hlučnost v zátěži není nejnižší a to je u levné karty problém.

PCB je stejně jako v případě předchozích karet jednoduché a bez přídavného napájení.

Jádro GT215 je s plochou lehce přes sto čtverečních milimetrů poměrně malé a jeho plné parametry si můžete prohlédnout na screenshotu z GPU-Z. Vpravo je pak foto GDDR5 paměti, kterých je na kartě 512 MB a běží na frekvenci 3,4 GHz.


Pro spořivé jedince je tu model od společnosti Gainward. Referenční frekvence, GDDR5 paměti, přinejmenším podle vzhledu přijatelný chladič a zejména cena 1691 Kč včetně DPH hovoří za vše.

Pro fanoušky pasivního chlazení připravila kartu řady Silent společnost Asus. Pasivní chlazení je ale jediným plusem této karty. Jinak má totiž celkem zbytečný 1 GB paměti GDDR3 a ošklivá je zejména cena. Připlácet téměř tisícovku za pasivní chlazení? 2568 Kč s DPH je opravdu trochu moc...



NVIDIA GeForce GTS 250 v referenčním provedení

Ač se to může zdát neuvěřitelné, je tomu tak. Jádro G92 sice NVIDIA uvedla na trh před stěží uvěřitelnými třemi roky a NVIDIA jej stále na jedné své kartě nabízí v téměř nezměněné podobě, jen jeho plocha a spotřeba klesla s přechodem na 55nm výrobní proces. Tou "vyvolenou" kartou je GeForce GTS 250, což je lehce upravená 9800 GTX(+), která zase vychází z 8800 GTS 512. Jádro G92b je v GeForce GTS 250 samozřejmě plně aktivní a má tak 128 unifikovaných shaderů, 16 ROP jednotek a 256bitovou sběrnici s 512-1024 MB GDDR3 paměti. Nicméně technologická zastaralost je vidět třeba na podpoře DirectX, tu totiž GTS 250 podporuje jen do verze 10.

V redakci jsme měli kartu od společnosti Gainward. Ta patří k těm nejlevnějším a dostanete ji v malé krabici s minimálním příslušenstvím.

Na první pohled působí karta celkem masivně, staré a poměrně velké jádro způsobilo vyšší nároky na rozměry PCB, které tak nemá minimální velikost jako u předchozích karet a třeba v porovnání s konkurenčním Radeonem HD 5750 je výrazně delší. Stejně tak počítejte s nutností přídavného 6pinového napájení. Kvůli staršímu jádru jsou také horší možnosti přenosu zvuku přes HDMI, je nutné použít kabel k propojení vaší zvukové karty s grafikou. Pochvalu si u testované verze nezaslouží ani chladič, v zátěži je spíše hlučný než tichý.

Na dalších dvou fotkách jsou legendární jádro G92 v 55nm verzi revize B1 a paměti. Naše testovací verze jich měla 512 MB a byly staršího typu GDDR3, novější verzi GDDR5 jádro vůbec nepodporuje.


Pokud chcete tu nejlevnější verzi, kupte si tento Gainward. Zaplatíte za něj jen 2440 Kč včetně DPH, na druhou stranu ale dostanete dost ořezanou kartu, která dokonce ani neběží na referenčních taktech (jsou nižší). Stejně tak mám obavy o chladič, který bude podobný s mnou testovanou verzí a nebude tedy nejtišší.

V případě, že chcete kartu s alespoň referenčními takty, je tou nejlevnější volbou model od společnosti Asus. Nicméně proti Gainwardu si za něj připlatíte poměrně dost, stojí okolo 2700 korun s daní (tedy téměř o 300 více).



NVIDIA GeForce GTX 460 768 MB v referenčním provedení

Po GeForce GTS 250 za cenu okolo dvou a půl tisíc je v nabídce společnosti NVIDIA obrovská mezera, kterou by za pár týdnů měly vyplnit nové karty založené na architektuře Fermi. V současné době však po GTS 250 následuje až GTX 460 ve verzi se 768 MB paměti. Jde o pomalejší z dvojice GTX 460, přičemž obě karty jsou založené na architektuře Fermi a jádře GF104. To znamená plnou podporu nejnovějších technologií jako je DirectX 11 a také poměrně slušný výkon. 40nm jádro GF104 má totiž aktivních 336 unifikovaných shaderů a 192bitovou sběrnici s rychlými GDDR5 pamětmi. Proti výkonnější 1GB verzi se kromě kapacity VRAM a šířky sběrnice liší také počtem ROP jednotek, kterých je u pomalejší verze jen 24, což může být limitující u některých her v 8× AA.


-pro zvětšení klikněte-

Do redakce se nám dostala zbrusu nová karta od společnosti MSI v nereferenčním provedení Cyclone a v OC edici. V balení kromě karty najdete jen základní příslušenství v podobě papírového manuálu, DVD s ovladači a redukcí.


-pro zvětšení klikněte-


-pro zvětšení klikněte-

Nereferenční design karty má vyměněné chlazení za velký chladič s rozměrným ventilátorem, který je velmi tichý v klidu i zátěži a byl jsem s ním během testu velmi spokojený. Výstupy na monitor jsou stejné jako u referenční verze, přítomny jsou tedy dva dvoulinkové DVI konektory a mini HDMI konektor. Stejná jako u referenční verze je i délka PCB, která ve své kategorii patří spíše k těm kratším.


-pro zvětšení klikněte-

Na PCB karty je vidět, že bylo navrženo pro 1GB verzi (na PCB je celkem osm pozic pro paměťové čipy, osazených je ale jen šest) a i rozložením dalších součástek je PCB shodné s referenční verzí, viz měsíc stará recenze. K provozu karty budete také potřebovat hned dva napájecí konektory, spotřeba této GeForce v zátěži se totiž pohybuje na hranici 150 W.

40nm jádro GF104 s plochou okolo 365 čtverečních milimetrů má netradiční obdélníkový tvar, který je daný ořezáním původního jádra GF100 o některé jeho výpočetní kapacity (mimochodem na GTX 460 není jádro plně aktivní, skrývá se v něm více unifikovaných shaderů). Jeho kompletní parametry si můžete prohlédnout o pár řádků níže na screenshotu z GPU-Z, chybně detekovaný je však údaj o počtu SP (je jich 336).


Pokud se díváte v první řadě na cenu, je nejlevnější verzí karty Bliss verze od společnosti Gainward. Za 4441 Kč včetně daně ji má skladem czechcomputer. Podle ohlasu na fórech ale není chladič této karty zrovna nejpovedenější a nejspíš tak bude lepší volbou si pár korun připlatit na dražší verzi.

Daleko lepší volbou než Gainward může být právě testovaná verze Cyclone od společnosti MSI. Karta má jednak povedený chladič, navíc je už od výrobce přetaktovaná o 50 MHz na jádře a stojí příjemných 4669 Kč s daní.

Povedenou 768MB čtyřistašedesátku má také společnost Gigabyte. I ta nabízí verzi s vyměněným chladičem a mírně zvýšenou frekvencí jádra (na 715 MHz) za přijatelnou cenu, konkrétně okolo 4790 korun s daní.



NVIDIA GeForce GTX 460 1 GB v referenčním provedení

Výkonnější z dvojice GeForce GTX 460 je model s 1 GB GDDR5 paměti. Karta je v referenčním provedení nerozeznatelná od slabší 768MB verze, takže jaké jsou rozdíly? Všechny frekvence i počet SP zůstaly stejné. Už podle názvu se ale liší kapacita GDDR5 paměti (768 MB vs 1 GB) a ruku v ruce s vyšším počtem paměťových čipů jde také šířka sběrnice (256bit místo 192). A je tu ještě jeden skrytý rozdíl, kterým je počet ROP jednotek. Těch má dražší a výkonnější verze 32, zatímco pomalejší model jen 24.


-pro zvětšení klikněte-


-pro zvětšení klikněte-

V testu jsme měli referenční kartu přímo od společnosti NVIDIA. Ta má velký dvouslotový chladič, který, ač se to nemusí na první pohled zdát, chladí jen samotné jádro. Nicméně jeho zvukový projev je velmi dobrý a koupí referenční verze GTX 460 chybu rozhodně neuděláte.


-pro zvětšení klikněte-

PCB karty je shodné s 768MB verzí, jediným rozdílem je osazení plného počtu paměťových čipů. Připravte se tak na PCB přijatelné délky a nutnost zapojení dvou 6pinových napájecích konektorů.

Jádro i karta jsou na trhu teprve pár dní a není tak divu, že se stále prodává původní revize jádra A1. Nicméně i ta je velmi povedená, OC potenciál je u karet GeForce GTX 460 fantastický, z původních 675 MHz na jádře se dá snadno dostat na frekvence okolo 850 MHz a tím zvýšit výkon o slušných 20-25 %.


GPU-Z chybně detekuje počet shaderů, je jich 336


Pokud vybíráte výkonnější GeForce GTX 460 1 GB, je rozhodně tou nejlepší volbou karta od společnosti Gigabyte. Vyměněný chladič za výkonný a tichý model, mírné přetaktování jádra už od výrobce (715 MHz) a zejména nejnižší cena ze všech karet na trhu hovoří za vše. Nejlevněji koupíte na Alfě a to za 5195 korun včetně daně.

Chcete-li vysoké přetaktování už od výrobce a jste připraveni si za něj připlatit, nemusí být od věci ani verze Goes Like Hell od společnosti Gainward. Tato karta má totiž frekvenci jádra 800 a pamětí 4000 MHz, což je proti původním 675/3600 opravdu slušný nárůst. Ani cena není zase tak strašná, jen opravdu těsně nad hranicí šesti tisíc. Škoda jen toho chladiče, který dle reakcí uživatelů není nejlepší volbou.

Alternativou přetaktované verze může být karta Sonic Platinum od Palitu, která má stejné frekvence jako Gainward Goes Like Hell. Její cena není o mnoho vyšší, konkrétně na Alze to je 6179 Kč s DPH. Problematická je ale dostupnost a opět chladič. Mám totiž dojem, že je stejný jako u Gainwardu, pouze s jinou plastovou krytkou.



NVIDIA GeForce GTX 465 v referenčním provedení

Při vydání GeForce GTX 460 se říkalo, že se z GeForce GTX 465 stává neprodejný šrot. Zatím se ale karta stále prodává a dolů šla i její cena, takže bude zajímavé zjistit, jak si karta vede. Pro méně znalé je nutné uvést, že je GeForce GTX 465 karta, kterou NVIDIA uvedla proto, aby si zajistila odbyt vadných jader GF100, kterých je mnoho. GTX 465 tak nese právě toto mamutí jádro, ovšem značně osekané. Aktivních je v něm 352 unifikovaných shaderů, 32 ROP jednotek a 256bitová sběrnice s 1 GB GDDR5 paměti. To vše při značně snížených frekvencích proti GeForce GTX 470/480.


-pro zvětšení klikněte-

V redakci jsme měli kartu Twin Frozr II od společnosti MSI. Krabice kromě samotné karty obsahovala jen základní příslušenství čítající papírové manuály a několik redukcí.


-pro zvětšení klikněte-


-pro zvětšení klikněte-

Na test jsme dostali kartu od MSI ve verzi Twin Frozr II. Tento model je až na chladič shodný s referenční verzí. Chladič je ale u GeForce GTX 465 to podstatné, protože referenční verze není zejména v zátěži zrovna tichá. Vyměněné chlazení je na tom naštěstí výrazně lépe a ani v zátěži nemusíte mít strach, že by vám karta trhala uši.


-pro zvětšení klikněte-

Jak jsem psal výše, PCB karty od MSI je shodné s referenční verzí, které je navíc shodné s referenční verzí GTX 470. Na PCB tak najdete třeba u testované verze zbytečný otvor v PCB k nasávání vzduchu a třeba také místo k osazení až deseti paměťových čipů, zatímco model GTX 465 jich má jen osm. Poměrně dlouhé je také PCB, které má alespoň napájecí konektory otočené směrem vzhůru.

GeForce GTX 465 slouží k tomu, aby NVIDIA se slevou prodala jádra GF100, která nejsou plně funkční. Osazené mamutí jádro tak má plochu enormních 529 mm2 a jeho parametry si můžete prohlédnout na screenu z GPU-Z níže.


Pokud jdete po co možná nejnižší ceně, je nejlepší volbou referenční karta od Asusu. Tu koupíte na Alze za slušných 4979 Kč s daní, což je méně než cena GTX 460 1 GB. Že by nakonec GeForce GTX 465 nebyla tak úplně odepsaná, jak se mohlo na začátku zdát? Na druhou stranu jde o referenční a tedy i hlučnější provedení.

Pokud si potrpíte na tichý provoz, nebude od věci třeba karta od společnosti Gigabyte s vyměněným chlazením. Nicméně si za ni také poměrně výrazně připlatíte, nejlevnější czechcomputer ji má za 5581 korun s daní.

Povedená je také karta od MSI, kterou také mohu doporučit. Ani jeden z trojice obchodů czc/alfa/alza ji ale nemá v nabídce a bude tak pravděpodobně problém ji sehnat. Cena navíc pravděpodobně nebude nejnižší, odhaduji ji podobně jako u Gigabyte okolo 5500 Kč s DPH.



NVIDIA GeForce GTX 460 768 MB v referenčním provedení

Pomalejší z dvojice karet architektury Fermi, kterou NVIDIA uvedla jako první, je GeForce GTX 470. Karta pochopitelně nese obří 40nm jádro GF100 s více jak třemi miliardami tranzistorů. Na rozdíl od GTX 465 má ale větší část aktivní. Konkrétně to je 448 unifikovaných shaderů, 40 ROP jednotek, 320bit sběrnice a celkem 1280 MB GDDR5 paměti. Co se týče podpory technologií, nabízí GTX 470 vše, co byste si jen mohli přát od DirectX 11 a PhysX až po NVIDIA CUDA.


-pro zvětšení klikněte-

Na test jsme měli kartu od společnosti Gainward. Příslušenství sice nebylo nejbohatší, je ale vidět, že se pomalu posunujeme k silnějším a silnějším kartám. Papírového příslušenství tak bylo opět o něco více a v příslušenství byl také HDMI kabel s mini HDMI koncovkou.


-pro zvětšení klikněte-


-pro zvětšení klikněte-

Testovaná karta od Gainwardu byla shodná s referenční verzí a lišila se jen nálepkou na chladiči. Připravte se tak na chladič shodný s řadou GeForce GTX 200, který je však kvůli vyšší spotřebě jádra o něco hlučnější. Také svými rozměry je karta docela velký kus hardwaru, nicméně proti konkurenčním Radeonůn HD 5800 je o něco kratší.


-pro zvětšení klikněte-

PCB karty je shodné s předchozí GeForce GTX 465, osazeny jsou však všechny paměťové čipy. Stejně tak dostává u této karty význam otvor v PCB, který slouží ke zlepšení přísunu čerstvého vzduchu. Připravte se také na nutnost použít přídavné napájení v podobě dvou 6pinových konektorů.

Jádro GF100 jsme na kartě měli v poslední prodejní revizi A3 a níže si můžete prohlédnout jeho kompletní parametry.


alt

Pokud chcete co nejvíc ušetřit, je nejlevnější kartou referenční model s nálepkou Zotac. U czc.cz jej koupíte za cenu 6433 Kč.

alt

Koupit nereferenční GeForce GTX 470 je poměrně velký oříšek, téměř žádný výrobce takovou kartu nenabízí. Výjimkou je společnost Zotac, která připravila přetaktovanou AMP! edici s vyměněným chlazením. Chladič snad kartu uchladí potichu, zabere však pravděpodobně tři sloty a za kartu si také řádně připlatíte. Nejlevněji ji má czechcomputer za 8881 Kč s daní a problémem je také dostupnost.


alt
NVIDIA GeForce GTX 480 v referenčním provedení

Nejvýkonnější grafickou kartou v současné nabídce společnosti NVIDIA je GeForce GTX 480. Vlajková loď NVIDIE nese jedno jádro (nejde o duální kartu jako v případě ATI) GF100, které ještě navíc ani není plně aktivní. Nicméně deaktivována je jen minimální část jádra. Aktivních je 480 (z 512) unifikovaných shaderů, 48 ROP jednotek a na 384bitovou paměťovou sběrnici je připojeno celkem 12 paměťových čipů GDDR5 s celkovou kapacitou 1,5 GB. Připravte se ale na to, že karta opravdu hodně papá (vzhledem k plně aktivnímu 529mm2 jádru se není čemu divit) a také její cena se pohybuje okolo pětimístné sumy.


-pro zvětšení klikněte-


-pro zvětšení klikněte-

V testu jsme měli referenční verzi přímo od společnosti NVIDIA, kterou s jinou nálepkou prodávají téměř všichni výrobci. Karta samotná je poměrně velká a překvapí vás zejména její hmotnost. Ta je dána masivním chlazením, heatpipe přesahující hranici karty a kovové žebrování místo klasického plastového krytu nejsou na chladiči jen tak pro legraci. I přes to všechno je ale GeForce GTX 480 v zátěži opravdu velmi hlučnou kartou a pokud si chcete tuto vlajkovou loď NVIDIE koupit, ujistěte se, že máte opravdu dobře odhlučněnou skříň.


-pro zvětšení klikněte-

Dlouhé PCB karty je plné komponent, které jsou ale vcelku rozumně poskládané. Pokud tak budete na kartu montovat třeba vodní blok, neměli byste mít s pasivním chlazením pamětí a mosfetů žádné větší problémy. A koupě vodníka není vzhledem k opravdu vysoké hlučnosti chladiče v zátěži nic nereálného. Stejně tak nezapomeňte na to, že kartu je třeba napájet jedním 6pinovým a jedním 8pinovým konektorem, dvojice 6pinů opravdu nestačí.

alt alt

Ještě jednou si můžete prohlédnout jádro GF100 (téměř plně aktivní), osazenou GDDR5 paměť a kompletní specifikace karty na screenshotu z programu GPU-Z.

alt


alt

Nejlevnější z nejdražších. I tak by se dala nazvat nejlevnější GeForce GTX 480, kterou lze koupit. Jde samozřejmě o kopii referenčního provedení pouze s jinou nálepkou na chladiči s logem společnosti Gigabyte. Kartu prodává czechcomputer za 10 465 korun včetně daně.

alt

Jednu z mála nereferenčních verzí, kterou u nás lze sehnat, vyrábí Zotac. Karta má vyměněný chladič za velké tříslotové monstrum, které by mělo být výrazně tišší než referenční verze. Bohužel ale také platí, že si na kartu pořádně připlatíte, prodává se okolo 12 000 Kč s daní a navíc s neznámou dostupností.

alt

Pokud to s vodníkem myslíte vážně, lze si koupit kartu už od základu s fullcover vodním blokem od Swiftech a navíc ještě přetaktovanou od výrobce. Má to ale několik háčků. Tím největším je samozřejmě cena, která se v ČR pohybuje nad 16 tisíci, což je víc než cena ATI Radeonu HD 5970. Problémem také bude prodej karty v budoucnu. Vodní chlazení má jen málokdo a vždy utržíte víc na prodeji karty se vzduchovým chlazením a samotným blokem.


alt
NVIDIA GeForce 8800 GT v referenčním provedení

Děsíte se, co v našem testu dělá tři roky stará GeForce 8800 GT? Zpět do prodeje se naštěstí nedostala (byť si lze rýpnout, že v podobě GeForce GTS 250 o pár kapitol dřív se stále prodává), my jsme ji však do testu přesto zařadili. Proč? Mnoho z vás má podobnou kartu doma a při případném upgradu vás jistě bude zajímat, o kolik si polepšíte.

Vraťme se ale k GeForce 8800 GT. Šlo o první kartu založenou na jádře G92, které bylo 65nm zmenšeninou velkého 90nm jádra G80 (8800 GTX). Jádro v 8800 GT nebylo plně aktivní a fungovalo v něm jen 112 ze 128 unifikovaných shaderů. Naopak sběrnice byla plnohodnotná 256bitová a připojeno na ni bylo 512 MB GDDR3 paměti. Podpora DirectX je zde jen do verze 10, zatímco konkurenční Radeon HD 3870 podporoval už tehdy verzi 10.1. Na druhou stranu díky unifikované architektuře podporuje karta proprietární technologie NVIDIA CUDA a PhysX.

Na test jsme si půjčili GeForce 8800 GT od společnosti Gigabyte. Naše verze s chladičem Zalman byla kdysi velmi populární, protože za přijatelnou cenu měla vyměněné chlazení, podporovala změnu napětí jádra a byla navíc přetaktovaná.

PCB karty je proti současnému highendu poměrně krátké a pro znalce dnešního highendu (viz. GTX 480 o kapitolu zpět) je minimální také napájení. Jen jeden napájecí konektor, zatímco GTX 480 má dva a z toho je jeden ještě 8pinový? Tomu se ani nechce věřit.

alt alt

Původní 65nm jádro G92 mělo poměrně slušných 330 čtverečních milimetrů (srovnatelné s RV870 a GF104) a jeho kompletní parametry jsou na screenu z GPU-Z o pár řádků níže. Jen ještě dodám, že naše verze Gigabyte měla od výrobce zvýšené takty, testovali jsme ale na referenčních (GPU Clock).

alt


alt
NVIDIA GeForce GTX 260 v referenčním provedení

Druhou starší kartou NVIDA, kterou jsme do srovnání zařadili, je GeForce GTX 260 v novější verzi s 216 unifikovanými shadery. Karta je postavena na jádře GT200 a verze s 216 shadery byla uvedena až po vyladění 65nm výrobního procesu, který NVIDIA později vylepšila na 55nm. Karta vyšla společně s ATI Radeonem HD 4870 1 GB jako její konkurence. Jak jsem již prozradil, v jádře je aktivních 218 z 240 unifikovaných shaderů, 28 z 32 ROP jednotek a paměťová sběrnice má šířku 448 z možných 512 bitů a tedy i kapacita VRAM je netradičních 896 MB typu GDDR3. To byl mimochodem jeden z chybných kroků společnosti NVIDIA. Zatímco AMD vsadilo na 256bit sběrnici v kombinaci s rychlými GDDR5 pamětmi, NVIDIA šla do široké 512bit sběrnice s pamětmi GDDR3.

alt alt

Stejně jako GeForce 8800 GT jsme měli i GTX 260 od společnosti Gigabyte a už v této době se ke kartám dávalo jen základní příslušenství v podobě papírového manuálu, několika redukcí a kablíků.

alt alt

alt

Řada GeForce 8800 GTX/Ultra odstartovala trend velkých karet a GeForce řady GTX 200 tento trend následovaly. GTX 260 je tak poměrně velká karta, která měla navíc chladič nejen z přední, ale také ze zadní strany. Nicméně chytrá konstrukce chladiče a stále ještě přijatelná spotřeba měly příjemný důsledek v podobě přijatelné hlučnosti karty i v zátěži.

alt

Velké PCB a zejména jádro vyžadovalo dva přídavné konektory napájení (u GTX 280 bylo nutné mít dokonce jeden 8pinový) a všimněte si také chaotického rozložení napájecí části PCB, chladit mosfet tranzistory po výměně chlazení nebyla žádná legrace. Zajímavé také je, že podobně jako G80 mělo jádro GT200 vydělený čip NVIO, zatímco v jádrech G92 a GF10x je integrovaný.

alt alt

V testu jsme měli jednu z prvních karet GeForce GTX 260-216, která byla postavena ještě na 65nm výrobním procesu (revize A), později NVIDIA přešla na 55nm proces (revize B, jádro GT200b). V testech proto naměříme vyšší spotřebu.

Zítra vám přineseme druhou částu testu, ve které si představíme celkem 12 testovaných karet ATI Radeon, ve středu pak budou všechny herní testy, testy spotřeby a vyhodnocení celého testu pro lowend a mainstream. Poslední část megatestu pak vyjde ve čtvrtek a bude obsahovat výsledky pro mainstream a highend.

Poděkování

Děkujeme partnerům Acer, Alza.cz, Asus, Intel, Gigabyte a MSI, kteří zapůjčili vybavení na testy.

alt alt alt

alt alt alt

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

PCTuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým PCTuning