Největší přehmaty v nedávné minulosti firem AMD a Intel
Seznam kapitol
Nebudu předstírat, že tento článek je zcela objektivní. Naopak, je subjektivní, a jiný ani být nemůže - která velká firma by sama uznala, že ve své minulosti udělala nějaké chyby? Ve velkém byznysu žádná! To však neznamená, že v nedávné minulosti firem Intel a AMD se nelze najít více či méně závažné chyby a přehmaty. Ty, o kterých si myslíme, že měly pro obě firmy nejfatálnější důsledky, uvádíme v tomto článku...
Seznam chyb a přehmatů jsme se snažili zpracovat s péči a se zohledněním známých historických souvztažnosti a s přihlédnutím k možnostem dané firmy v konkrétním časovém období (například k tomu, že firma Intel, alespoň ve srovnání s AMD, má zcela jiné finanční zdroje). Bylo by totiž snadné například prohlásit, že AMD mělo zahájit 45nm výrobu už letos v létě - taková kouzla by totiž totiž neumí ani Harry Potter.
V naši malé analýze se nebudeme vracet k nejstarší historické době, kdy Intel představil první Pentia a za kormidlem AMD stal otec-zakladatel Jerry Sanders (který přemýšlel, jak zkopírovat procesory Intelu tak, aby to bylo co nejméně napadnutelné), ale zaměříme se na dobu kolem roku 2000 ±2 roky, kdy Intel končil s procesory Pentium III a pomalu se připravoval na příchod Pentia 4 (se zcela novou architekturou NetBurst) a AMD už plnou parou rozvíjelo stále lepší a lepší Athlony (tehdy ještě ne 64-bitové). Zkusme si nejprve stručně shrnout vývoj obou firem v tomto období.
AMD v období 1999 - 2001
Poznámka autora: historii firmy AMD se budeme věnovat podrobněji, a to z několika důvodů - zaprvé AMD je mnohem menší firmou (podle počtu zaměstnanců i objemu prodeje je poměr těchto firem 6:1) a její boj s obrem Intelem je tudíž mnohem dramatičtější, zadruhé firma AMD i v tak těžké pozici dokázala Intelu v nedávné minulosti docela "zatopit" - a my se podíváme, jak k tomu vůbec mohlo dojít (není běžné, aby 10x menší firma potrápila market-leadera).
V srpnu 1999 uvedla firma AMD procesor, který nejenom že výrazně nekopíroval řešení Intelu, ale v mnoha ohledech procesory tohoto giganta* překračoval (*tržní podíl procesorů AMD se v té době pohyboval pod hranici 10% a Intel nyní dělá vše, aby firmu AMD do těchto mezí zase vrátil). Jednalo se o jádro vyvíjené pod kódovým jménem K7 - a spolu s ním se poprvé objevilo i nové obchodní jméno procesoru: "Athlon" (za názvem stojí marketingový tým, který z Motroly přivedl Hector Ruíz).
Architektura - s Athlonem to začalo být teprve zajímavé
Vývojový tým procesoru K7 vedl Dirk Meyer, jeden z bývalých vedoucích inženýrů společnosti DEC, ve které dříve pracoval na vývoji procesorů Alpha (tehdejší šéf AMD, již zmíněný Jerry Sanders, "přebral" firmě DEC prakticky kompletní vývojový tým procesorů Alpha AXP, včetně takové procesorové legendy jakou byl Jim Keller - ten byl později pověřen vývojem jádra K8).
Historické pozadí této události: V roce 1998 se v krizi potácející a ztrátovou firmu DEC "spolkla" firma Compaq, která (pod tlakem později nesplněných slibů a bezbřehého mediálního nadšení) dala přednost konkurenčnímu, v té době ještě neuvedenému projektu, Intel IA-64 Itanium a v rozvíjení procesorů Alpha nehodlala dále pokračovat - a to i v situaci, kdy prodeje serverů a pracovních stanic s procesory Alpha byly velice vysoké; v roce 2000 se například prodalo stále vynikajících 500 000 systémů!
Tým, který přešel z DEC-u doplnila u AMD skupina inženýrů, kteří stáli za předchozím procesorem AMD K6 (tu zase Sanders "pořídil" v roce 1996 koupi firmy NexGen za 860 mil. USD). Znalci architektury procesorů uvádí, že jádro AMD K7 je svého druhu křížencem procesoru Alpha 21264 a procesoru K6 - to platí i pro úspěšnější řadu K8 s integrovaným řadičem paměti, která zase čerpá část inspirace z projektu Alpha EV7 (HyperTransport a integrovaný paměťový řadič).
To, když jsem napsal, že Jerry Sanders inženýry "přebral", docela dobře vystihuje přístup jakým Mr. Snaders dosahoval největších úspěchů - rychle vycítil příležitost a úspěšně dokázal přesvědčit jak své spolupracovníky, tak i obchodní partnery.
Schopnost Sanderse "ustát" každou situaci byla v oboru doslova pověstná...
Sanders vynikal také v náboru a motivování pracovníků. Jeho přístup byl velmi neformální, o část zisku společnosti se dělil se zaměstnanci, kteří jej v těžkých dobách vždy na oplátku "podrželi". Jeho heslem bylo: People first, products and profit will follow (Postarejte se o lidi a zisk a výrobky se dostaví). Na druhou stranu za rané "doby Sanderse" byla AMD takovou one-man-company o většině věci rozhodoval osobně (i když dlužno dodat, že se často strefil "do středu terče").
Výrobní technologie
Rok před uvedením procesoru Athlon K7, v roce 1998, uzavřela firma AMD důležité partnerství se společnosti Motorola - tato spolupráce umožnila další krok v polovodičové technologii - u interních spojů v polovodičovém čipu nahradili tehdy používané aluminium perspektivnější mědi (copper interconnect). Tímto krokem se AMD na dobu přibližně jednoho roku dostalo technologicky před firmu Intel. Technologickou převahu firma AMD dále potvrdila v roce 2001, kdy začala zavádět technologii SOI (Silicon on insulator).
V létě roku 2000 se rozběhla výroba v nové megatovárně Fab 30 v Drážďanech (i když pouze v první části továrny, v roce 2003 došlo k dalšímu rozšíření továrny) - a firma AMD měla ty nejlepší předpoklady k frontálnímu nástupu na Intel.
AMD na přelomu století
Kolem roku 2000 měla firma AMD v rukách následující trumfy:
- polovodičovou technologii - díky spolupráci s Motorolou a vlastnímu vývoji,
- efektivní výrobu - FAB 30 byla jednou z nejmodernějších polovodičových továren té doby.
- vynikající procesorové jádro - nejprve K7, později K8...
K8 = Athlon 64 / AMD Opteron
Začátek vývoje těchto procesorů se datuje na rok 1997. Hlavní práce začaly v roce 1998. Vedoucím vývojového týmu se stal již zmíněný Dirk Meyer. Vývojářská práce trvala přibližně tři roky a byla ukončena v létě roku 2001.
Poznámka: Další z těch, kteří se významnou měrou podíleli na procesorech K8 - Hammer, byli: Fred Weber, který přišel do AMD z NexGenu (v minulosti měl podíl na vývoji K6 i Athlonu a po povýšení Dirka Meyera se stal šéfem vývoje K8), Jim Keller a David Witt.
Hector de Jesus Ruiz
V roce 2002 odchází z pozice CEO AMD barvitý "showman", úspěšný obchodník a improvizátor a na jeho místo přichází z firmy Motorola reprezentant klasického manažerského řízení Dr. Hector de Jesus Ruiz, který vede AMD do dnešní doby.
Časová osa
- 1998 - uveden procesor AMD-K6-III;
- srpen 1999 - uvedení procesoru K7 - AMD Athlon;
- 2000 - prezidentem společnosti se stává Hector Ruiz;
- 2000 - obrat za první čtvrtletí roku překračuje poprvé v historii společnosti 1 mld. USD;
- červen 2000 - uveden procesor řady AMD Duron;
- srpen 2000 - uveden procesor AMD Thunderbird;
- září 2001 - nový Duron s jádrem Morgan;
- listopad 2001 - uveden inovovavý Athlon XP s jádrem Thoroughbred;
- duben 2002 - CEO se po Jerrym Sandersovi stal Hector de Jesus Ruiz
(do této doby byl prezidentem a vedoucím operačního úřadu AMD); - červen 2002 - uvedení procesoru AMD Athlon Thoroughbred;
- konec roku 2002 - uvedení procesorů K8 - Athlony 64 a Opterony;
Komentář redakce: i když Jerry Sanders nebyl příkladem ideálního CEO, je to nepochybně jeho zásluha, že firma AMD dokázala vůbec konkurovat Intelu.
I když postupoval impulzivně, mnoho jeho rozhodnutí se obrátilo v prospěch AMD - není divu, vždyť AMD bylo jeho "dítě". Období spolupráce Hectora Ruize a Jerryho Snaderse vytvořilo základ, ze kterého firma AMD čerpala síly další čtyři velmi úspěšné roky. Samotné "pilotování" AMD Hectorem Ruizem už nelze, alespoň soudě podle posledních výsledků AMD, hodnotit jako 100% úspěšné - to je nejspíše důvod, proč se Ruizova židle v poslední době "povážlivě naklání".
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
