Počítačový stroj času: Když si Xerox postavil PC z budoucnosti
Článek Počítačový stroj času: Když si Xerox postavil PC z budoucnosti

Počítačový stroj času: Když si Xerox postavil PC z budoucnosti

Pavel Tronner

Pavel Tronner

13. 4. 2017 03:00 5

Seznam kapitol

1. Bob Taylor 2. Alto 3. Přelomový počítač 4. Stroj z budoucnosti 5. Xerox PARC a jeho úspěch

U zrodu moderního ovládání počítačů stál tým odborníků ze společnosti, kterou si dnes s počítači spojuje jen málokdo. Vědci z laboratoří Xeroxu si pohrávali s grafickým rozhraním ovládaným myší v době, kdy Steve Jobs neměl tušení, že bude jednou prodávat Apple s Mac OS a Bill Gates ještě intenzivně pracoval na Basicu pro Altair...

Reklama
Reklama

Pokaždé, když dnes pracujeme s počítačem, tak otevíráme a zavíráme spoustu oken s aplikacemi a dokumenty, manipulujeme s ikonami a nabídkami, v textových editorech volíme různá písma a po dokončení práce tiskneme naše dokumenty na laserových tiskárnách. Toto vše nám přijde jako zcela samozřejmé a mladší ročníky mají jen matné tušení, že dříve se počítače ovládaly zcela jinak. Ano. Tato dnešní samozřejmost byla dříve obrovskou novou vymožeností, kterou někdo musel vynalézt a ukázat skeptikům, že právě tento způsob ovládání počítače je ten nejlepší. Nebyl to Steve Jobs ani firma Apple, o Billovi Gatesovi s jeho Microsoftem nemluvě. Za vývojem dnešního konceptu stojí tým vědců z laboratoří Xerox PARC. Tým vedený jedním z nejúspěšnějších manažerů IT vůbec. Bobem Taylorem.

Bob Taylor

Steve Jobs je svými nekritickým obdivovateli považován za manažerskou superhvězdu, s níž nelze nikoho dalšího srovnávat. Pokud bychom ale prozkoumali množství přelomových technologií a myšlenek nějakého tvůrčího týmu, zjistíme, že Steve Jobs může jen zpovzdálí obdivně hledět na skupinku špičkových vědců vedenou vizionářem Bobem Taylorem v sedmdesátých létech v Xeroxu PARC. I když o tom širší veřejnost nic netuší, právě Bob Taylor a jeho manažerské schopnosti stojí za větším množstvím přelomových technologií, než si Steve Jobs vůbec kdy dokázal představit – od Internetu po moderní grafické operační systémy. A to vše dokázal bez psychického násilí, beze stresu, bez velmi komplikovaných vztahů s podřízenými, kteří mu dodnes zůstali oddáni jako příteli a skvělému člověku.

Bob Taylor na UT Austin, rozhovor s ním začíná v čase 54:30

Samozřejmě, toto srovnání Boba Taylora a Steva Jobse má jednu malou, ovšem stěžejní vadu. Jakkoliv vede v tomto teoretickém zápase „na body“ Taylor, a to nejen k prostým počtům, ale i faktem, že na rozdíl od nesnesitelného Jobse je velmi příjemnou osobností, Steve Jobs byl bez jakýchkoliv pochyb vrcholnou osobností nejen v oblasti vývoje nových produktů, ale především v jejich uplatnění na trhu. Bob Taylor sice byl schopen lépe a radostněji vést vývojářské týmy těch nejlepších z nejlepších, nicméně už mnohem méně uměl výsledky úsilí svého týmu prodat. Zde by naopak zcela nepochybně v tom „zápase gigantů“ zvítězil Jobs.

Jakkoliv se vůči svým svěřencům Taylor snažil postupovat s maximální trpělivostí a tolerancí, toto už vůbec neplatilo k okolnímu světu, vůči němuž používal tvrdé lokty, jen aby pro svůj tým vydobyl to nejlepší vybavení a podmínky k práci. Nelze se tedy divit, že u nadřízených nebyl oblíben jakožto arogantní elitář, který své lidi upřednostňuje na úkor ostatních a který soudí, že jedině oni jsou ta první liga, která musí mít absolutní přednost. Jak se jeden z jeho podřízených vyjádřil, „bylo mnohem lepší pracovat pro Boba, než aby Bob pracoval pro vás.“

Nicméně, jakožto šéf týmu byl prostě dokonalý a to i v situacích, kdy musel použít veškeré své psychologické triky, aby situaci ustál. Ono vést skupinku třiceti géniů, kde každý z nich byl mnohem chytřejší než Taylor sám, to opravdu nebylo jednoduché. Ovšem jakkoliv si tito lidé svou nadřazenost nad svým vedoucím uvědomovali, za celých třináct let v PARCu se nikdo nepokusil jej z čela týmu vystrnadit. Každý jej buď akceptoval jako šéfa, anebo odešel.

Za vůbec nejfantastičtější lze v tomto kontextu označit fakt, že Bob Taylor stál u zrodu zcela přelomových vynálezů v oblasti počítačů a přitom sám počítačovým odborníkem nebyl. Stejně jako jeho velký vzor a „otec Internetu“ J. C. R. Licklider, i on se věnoval psychologii, z níž měl i doktorát. Je proto opravdovou ironií, že svět IT vděčí za své největší objevy dvěma vizionářským psychologům, kteří nikdy nenapsali ani řádek programu a o stavbě počítačů toho věděli zhruba tolik, co běžní lidé o kvantové fyzice.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

PCTuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým PCTuning